Výcvik

689 35 5
                                    

"Jednou chytrý člověk řekl
'nevzdávej se bez boje, protože to je cesta vítězů'"

Podívala se na svůj odraz ve velikém zrcadle a zamračila se lehce, myslela, že bude trénovat v oděvů jaký nosí Isabelle, jenže to se spletla, místo toho skončila ve volných plátěných kalhotách končících nad kotníky a tilku také volným a stejné popelavym jako byly kalhoty. Povzdechla si a naposled se podívala na svůj odraz v zrcadle, pak vykročila ke dveřím a podlaha ji studia do bosých chodidel.

Chvíli bloudila institutem,než se dostala k výcvikové místnosti, najít ji bylo mnohem těžší než čekala, ale nakonec to zvládla. Vykročila do místnosti, kde už na ni netrpělivě čekala Isabelle. "Jdeš pozdě."-poznamená mrzutě a promne si ruce. "Promiň. Nemohla jsem to tady najít."-vypiskne Nina a koukne se na Isabelle v dokonale padnoucím oděvů lovců stínů. "Dobře."-řekla dost znuděně a prohlédla si ji. "Sepni si vlasy a můžeme konečně začít."-vyštěkne panovačně a založí si ruce na prsou. Nina udělá přesně to, o co ji Isabelle požádá a kousne se do rtů. " Nejdříve tě musím naučit jak správně držet tělo a rovnováhu, takže vylez na tuhle kladinu. Ukáže na kladinu v zadní části místnosti,která sen nachází asi deset metrů nad zemí. "cože?!" -vykokta "Vždyť se zabiju." -koukne se zděšeně na kladinu. "Nepřečetl holka, na tomhle se učí děti."-podívá se na ni přísně. Dívka přikývla a vydala se váhavě ke kladně, která ji naháněla hrůzu, podívala se na ni a zkoumala kudy by se na ni mohla dostat. "není tady žebřík."-skonstatovala a podívala se na Isabelle. "Páni, ty jsi ale všímavá."-odpoví ji uštěpačně. Nina na ni protočí panenky a hledá nějaký opěrný bod, kterého by se mohla zachytit, chvíli ji to trvalo, ale nakonec si všimla, že konstrukce je postavená tak, aby se po ní dalo vyšplhat, ale i tak to nevypadalo moc vážně, vytáhla ruku směrem k první ocelové trubce a pevně se jí chytila, železo ji studilo do dlaní a ona se tázavě k Isabelle, ta jen souhlasně přikývla. Fajn, to zvládnu. Řekla si v duchu a vyšvihla jednu nohu na příčku a přitáhla se, nebylo to pro ni snadné, ona nikdy nesportovala. Pevně semkla víčka a křečovitě stiskla kovovou příčku. Pak oči otevřela a podívala se na další příčku a takovýmto způsobem pokračovala dokud se naprosto vyčerpaná nevydrápala až na vrchol kladiny, podívala se dolů a zaútočila se jí hlava,nikdy neměla ráda výšky, a tohle, Isabelle si dole pilovala nehty nějakým ostřím, myslela si, že ji klame zrak. "Hej!"-vykřikla a nedívala se dolů. Isabelle k ní líně zvedla zrak a usmála se, nebo to tak alespoň vypadalo. "No výborně, civile. Trvalo ti to tak půl hodiny, to není špatný začátek."-pochválí ji mírně, ale s chválou to moc nepřehání. "Teď se narovnej a nekoukej se dolů, koukej se rovně před sebe, pokaždé když se podíváš dolů posuneš tím své těžiště dopředu a kladina se zachvěje, jestli ti to pomůže klidně rozpřáhni ruce, ale v ničem ti to nepomůže, klaď opatrně nohu přez nohu, projdi se tak párkrát a uvidíš, že pak už to půjde samo."-řekne stručně a Nina si povzdechla i když to Izzy nemohla zaslechnout. Udělala přesně to, co se po ní chtělo a párkrát téměř spadla, věděla, že to bylo její vinou, což jí Isabelle párkrát připomněla, nešetřila ji poznámek a výčitek.

Nahoře byla Nina asi dvě hodiny a pak jí Isabelle řekla, "To by pro dnešek stačilo, pojď dolů a prosímtě nezabij se.". To bylo ještě horší než lézt nahoru, teď se Nina po pár hodinách podívala dolů a ztuhla hrůzou. To nezvládnu ani za milión let. Povzdechla si a pomalu začala slezat, trvalo ji to podstatně déle než cesta nahoru, protože se stále musela přesvědčovat k dalšímu kroku, což nebylo snadné. Byla asi v půli, když špatně našlápla a noha ji povolila v kotníku, ucítila jak se jí ztrácí půda pod nohama a ruce ji sklouzly po hladkém kovu, vykřikla pronikavě a na chvíli se ocitla ve stavu beztíže, a pak se začala řítit závratnou rychlostí k zemi. Pevně zavřela oči.

Dopadla velmi tvrdě na bok i když na ní Isabelle křičela aby se ve vzduchu přetočila na nohy. Naráz ji připravil o dech a ona se zoufale snažila nasát vzduch do plic, v pravé ruce ji bolestně pulzovalo a viděla dvojmo, ta bolest ji omračovala a pak se u ní zničehonic objevila Isabelle a vzala ji za bolavou paží, chtěla ji okřiknout aby na ni neváhala,že je to její vína, ale z úst ji vyšel jenom suchý vzduch. Lovkyně stínů sáhla za svůj opasek a vytáhla si malý oválný předmět, který vypadal jako ozdobné pero, přeložila ho Nině k předloktí a ta věc začala zářit a Nina ucítila lehké pálení v místech, kde se jí na kůži předmět dotýkal. Pak ji zničehonic obklopila temnota...

--------------------------------#-------
[Nina as Taylor Momsen
Isabelle as Jemima West]
_---------------##-

pokud se vám příběh líbí, zanechte prosím komentáře a klidně i řekněte, co se vám nelíbí. 😁

Shadowhunter's Diary [CZ] //  #Wattys2016Kde žijí příběhy. Začni objevovat