Shadowhunter's Diary [CZ] // #Wattys2016

Krev volá Krev

Tak zaprvé vám chci poděkovat za 1.1K reads! To by mě ani ve snu nenapadlo, že bude tolik moc! Každopádně se moc omlouvám, že se momentálně věnuji víc své ddruhé knize, která je možná i lepší, ale zase úplně jiný druh psaní, tohle je těžší, protože je to fan fikce a prostě píšu to i jiným trochu jazykem, většinou spisovným a tamto je takové odlehčené :) Ale i tak se moc omlouvám a pokusím se psát častěji, btw.. Jste úžasní a já vás miluji :3

(na obrazku Sebastian)

Zazvonil mu telefón v kapse, rozezněla se tak jeho a Alecova oblíbená písnička, hned věděl kdo volá, ještě než se mu na displeji objevila jejich společná fotka, přiložil si telefón k uchu. "To už ti tak chybím?"-zavrněl svůdně do přístroje u jeho ucha, odpovědí mu bylo krátké ticho, to ho překvapilo. "Ehm.. Jo.. Ale kvůli tomu nevolám.."-další pauza, Magnus začne být nervózní. "Vaši ti nedovolí se ke mně přestěhovat?"-hádá. "O to nejde, ale víš... Jde o Ninu.."-začne. "No jasně, to je ta malá blondýnka z večírku."-dovtípí se. "Co se s ní stalo?"-zeptá se, v uchu se mu ozve povzdechnutí. "Říká ti něco jméno Sebastián Verlac?"-zeptá se ho. Magnusovi se na obličeji objeví vráska, přímo uprostřed obočí. "No jasně, v podsvětě je to veliká ryba, mnoho podsvětských z něj má respekt, hlavně ti, kteří porušují dohody."-řekne. "Proč se na něj vůbec ptáš?"-zeptá se ostražitě, nechce aby se Alexandr pletl do podsvětské politiky. "Ona s ním někam odešla, nikdo neví kam.."-odpoví mu trochu smutně. "A ty po mě chceš abych jí našel, že ano?"-podezíravě. "No v podstatě ano."-přizná Alec. "A já si myslel, že ti chybím.."-zamumlá Magnus spíš pro sebe. "Ale noták, Magnusi. Je to moje kamarádka, je skoro jako sestra."-žadoní. "To víš, že ti pomůžu, kulihrášku."-zavtipkuje. "Kulihrášku?"-ozve se udiveně Alec. "NE?"-řekne. "Ne!"-ozve se smích. "Tak fajn, zkusím ti to nějak zjistit, možná to trochu potrvá, toho kluka se podsvěťani fakt dost bojí, myslím, že na tom večírku byl taky.."-vzpomene si. "Jo, tam se asi poznali, tak mi dej vědět až něco zjistíš, večer se stejně stavím."-řekne Alec a ukončí hovor.

"Tak co?"-zeptá se Isabelle, opřená zády o chladnou zeď Ninina pokoje s rukami založenými na prsou, netrpělivě podupává nohou, její skoro černý pohled se střetne s Alecovým ledově modrým. "Ano, to víš, že nám pomůže."-přikývne. "Skvělý, a mimochodem.. Clary je zpátky."-oznámí mu a vyjde ze dveří, on jí následuje. Míří do Jacova pokoje, tam je určitě najdou oba.

"Jak to myslíš, že je pryč?!"-ozvala se spoza dveří rozzlobená Clary, asi jí Will řekl, že její mladší ségra je pryč, dovtípí se Alec. Izzy bez zaklepání vtrhla do pokoje a pohledem zchladila malou rudovlásku. "To by stačilo, Clary! Will za to nemůže, teda skoro. Jenže jekot ničemu nepomůže, je venku tam s tím šílence a u anděla nikdo neví, kde se může zdržovat, bude lepší když se to spolek nedozví, to říkala i máma."-vychrlí ze sebe. "No a navíc, stejně jsi jí skoro neznala."-dodá Will. "Jak to sakra můžeš říct?"-oboří se na něj Jace. "Vždyť je to pravda."-řekne znuděně Izz. "Od kdy se zrovna ty Willa zastáváš?"-zavrčí na ni Clary. "Od doby, co ho TY ze všeho obviňuješ, Clary!"-odsekne Isabelle. Na to Clary nic neřekne, je to totiž pravda, Willa nikdy neměla ráda, Jace byl sice arogantní, jenže to byla jen ,maska než ho poznala, Willa se poznat ani nesnažila. "Tak dost!"-řekne Alec jako vždy klidně. "Když se tu budeme hádat tak to nikomu nepomůže."-řekne. "Máš pravdu."-ozve se Jace a Alec mu je vděčný. "Tak jaký je plán?"-zeptá se Clary, i když křečovitě svírá Jacovi ruku.

Sebastián už je několik hodin pryč, neřekl jí kam jde, možná jí jen nechtěl budit, ale neposedný hlásek v její hlavě jí napovídá, že se vyplížil když spala záměrně, trochu jí to mrzí, člověk by čekal, že jí alespoň trochu bude důvěřovat, ale to by nebyl on... Ozve se rána a ona až nadskočí, pak taky výkřik, je to jako volání o pomoc, Nina seběhne chvatně po schodech dolů, na zemi leží on, košili má potrhanou a taky na hrudi rozšklebenou ránu, jako by ho zasáhly něčí velmi ostré drápy, poklekne k němu a on sebou cuká. "Nech mě!"-zakřičí na ni pronikavě. Přidrží ho na zemi aby sebou necukal, očividně má horečku, protože celý žhne. "Pšš..."-začne ho hladit po plavých vlasech a vytáhne si spoza svého opasku stélu, začne mu na krk kreslit runu Iratze a šeptá mu něco na uklidnění.

Bolest začne ustupovat a jeho hlava se pročišťuje, Nina se nad ním sklání, v očích má obavy, ale to se dalo čekat. Její skoro bílé vlasy mu padaly do tváře, takhle se o něj už dlouho nikdo nestaral, rána na jeho hrudi se už zacelila a jediná známka po ní je zarudlé místo na prsním svalu, slyší jak si Nina vydechne úlevou. "Dokážeš vstát?"-zeptá se ho znepokojeně. On se místo odpovědi opře o lokty a uculí se. "Myslím, že budu potřebovat ošetřovatelku."-zazubí se na ni chlapecky. Bouchne ho do ramene "Ty lháři jeden!"-bouchne ho pobaveně do ramene a on udělá bolestnou grimasu a svalí se na zem. Ona vykulí oči ještě víc než předtím. "Promiň!"-kousne se do rtu a pomůže mu vstát, nevidí úšklebek na jeho obličeji a dojde s ním na pohovku, kde ho posadí a prohlídne si ho pořádně, on už to nevydrží a začne se smát na celou citadelu. "Ty hovado!"-uleví si Nina né zrovna po holčičím. "Bylas tak sladká, když ses bála."popichuje jí a ona se vedle něj posadí. "Co se ti vůbec stalo?"-zeptá se ho. Povzdechne si, věděl, že se bude ptát a chtěl se tomu vyhnout, no nezadařilo se. "Byl jsem v New Yorku, něco si vyřídít s jistým spojencem, no a po cestě zpáty mě v lesích napadli vlkodlaci, utekl jsem jim portálem, myslím, že to byla smečka Luciána Garrowaye, je to přítel tvý sestry."-řekne jí, ale to, že měl schůzku s někým koho ona zná si nechal pro sebe.

Ona tuší, že jí neříká všechno, ale na zmínku o Clary jako o její sestře jí potemní oči. "Není to moje sestra."-vyštěkne možná hruběji než zamýšlela. "Krev volá krev."-zvedne ruce v obranném gestu. "Nikdy se o mě nestarala a teď se najednou stará? Pff... Logika."-zavrčí a to ho udivuje, možná, že to bude snažší než tušil...

-----------------------------------------------------------------

Oujé je tu next kapitola a strašně jsem se s ní trápila, psala jsem jí tři dny, nevím proč mi momentálně tahle povídka dává tak zabrat.. :o Ale mám vás ráda a děkuji za vaši podporu votes a 1.1K reads!!! Jste úžasný :3

Hope u love it...

xoxo A