The Coup! - Cz (One Direction)

part 31.

Oblečení. Bylo tam hrozně povědomé oblečení, které už jsem jednou viděla. Ale bylo tam i jiné.

"Abbie?" dala mi na rameno ruku máma.
Otočila jsem se na ní a viděla jsem, jak jí po lícní kosti tekla slza. Není možný. Vyloučeno.
"Tohle nemohl mít táta."

"Musíme odtud vypadnout. Zkusíme ty druhý dveře," snažil se změnit téma Tommy.

Vzal za dveře a ocitl se venku. Nikdo nikde nebyl. Nechápu to. Je tohle vůbec možné?-

Najednou se začalo všechno vytrácet, mizet. Ocitla jsem se v černé temnotě, ve které jsem se začala utápět. 

Nevím co se dělo, jako kdyby se vše vracelo do normálu. 

Záblesk!

Probuzení!

Ne, tohle není možný. Nemohl to být jen sen.

Probudila jsem se ve spocené posteli se studeným čajem na nočním stolku. 

"Opravdu byl tohle jenom sen?" ptala jsem se sama sebe. Vstala jsem z postele, převlékla se a šla do kuchyně, kde krásně voněli čerstvé lívance. Máma!

"Copak se ti stalo, zlatíčko? ptala se s údivem v očích. Není divu, byla jsem ještě rozespalá a na hlavě hnízdo.

"Nevím, asi se mi zdál špatný sen, ale teď jsem vlastně ráda, že to byl jen sen."

Nasnídala jsem se a vyrazila do školy. Všechno mi připadalo, jako by se mi to už někdy stalo. Sedla jsem do lavice a začala hodina.

"Dobrý den, chtěla bych vám představit vašeho nového studenta. Louise!" 

Tak a měla jsem jasno. Sice to byl sen, ale ten sen se stával skutečností!