Ohnivá koruna

Kapitola 17. - Služky

Ráno jsem dostala chuť něco zakousnout. Že by se mi vrátila chuť k jídlu? Vydala jsem se do kuchyně, cestou mě zastavil Christian. Vlídně jsem se na něj usmála.

„Odjedu Výsosti." Řekl a já se zastavila. Věděla jsem, že to asi bude chtít udělat.

„Je to kvůli mně?" Zeptala jsem se radši. Christian zakroutil hlavou. Katie mi říkala, že si myslí, že jsem na něho naštvaná, ale nebyla to pravda. Věděla jsem, že by mezi námi nic nebylo. Ano, byl ke mně milý, ale to bylo všechno. Přála jsem jim to. Když vidíte někde lásku, tak proč jim ji brát?

„V tom případě bych Vás i Katie ráda hostila ještě dalších pár dní, potom máte moji platnou propustku, co na to říkáte?" Usmála jsem se a ruku mu položila na rameno. Christian se usmál a uklonil se mi.

„Bude mi ctí, princezno."

Potom už jsem zamířila na schody pro služebnictvo jako to dělávám vždycky. Schody a uličky pro služebnictvo jsem znala jako své boty. Někdy se prostě člověk musel do svého pokoje vplížit. Jakmile jsem ale přišla do kuchyně, nestačila jsem se divit, co jsem slyšela. Povídaly si mezi sebou dvě služebné. A dost otevřeně.

„No jo, ale co když si vybere špatně?" Řekla jedna služka. Byla mladší, než ta druhá, ta byla robustnější a viditelně starší.

„Tak tu budeme mít krále, který bude špatně vládnout." Řekla ta druhá služka.

„Princezna Adele si ale už vybrala, a podle toho co vím, je to hodný a spolehlivý mladík." Přidala se třetí služka. Stejně mladá, jako ta první.

„Princezna Tori se prý dala dohromady s jedním z podzimních princů." To jsem sebou trhla.

„Cože? A víš s jakým?" Jo holka, to by mě taky zajímalo!

„No, nevím to jistě, ale myslím, že je to ten starší Wall? Moc příjemný mladík, má rád povidlové koblihy." Zasmála se jedna ze služek. Ty ostatní dvě se jí vysmály. Tori a Wall? Tento sňatek domluvili rodiče?

„A jak to víš? Poslouchala si za dveřmi co?" Pošťuchovala ji ta mladá služka. Ta se urazila a už nic neřekla.

„A co Lauren?" zeptala se ta postarší. Cukla jsem sebou, když jsem zaslechla své jméno. A taky jsem se modlila, aby mě nenašly.

„Lauren si vyšla s princem z Jarního království, ale potom se tu ukázala jeho holka. Pamatuje na tu blonďatou dvorní dámu, Lauren? Katie se jmenovala, jo, tak to je ona. To vím zase já." Řekla ta třetí, jak se k nim přidala. Když jsem to tak poslouchala, chtěla jsem tam vlítnout a něco jim říct! Ale poslouchala jsem dál, od služek, se totiž toho dost dozvíte.

„No a včera jsem roznášela čisté povlečení do ložnic panstvu a zahlédla jsem na chodbě Lauren s Thomasem, to je ten druhý podzimní princ, a musím říct, že k sobě teda pěkně měli. Viděla jsem, jak jsou od sebe takhle daleko. To šlo teda rychle. Nedivila bych se, kdyby si ho vzala na noc i do ložnice. Říkám vám, tahle vzdálenost byla neslušná, a dotýkali se." Nevěřícně jsem otevřela pusu. To si ze mě dělají srandu. Chtělo se mi ječet. Já na ně vážně vlítnu. Ty služky jsou teda drbny. Takhle to přece vůbec nebylo!

„Tak co si budeme, ten druhej podzimní princ je vážně kus." Asi mi krvácely uši!

„Takže si myslíte, že už je to tutovka, jo?" Daly se opět do hovoru. Opírala jsem se o stěnu a nevěřícně kroutila hlavou.

„Ještě přeci nedorazili princové z Letního království, a holky, slyšela jsem, že to jsou prý fešáci." Zahihňaly se.

„A tohle vím zase já. Letní král má i se syny přijet dnes." Vytahovala se opět jedna z nich.

„Tak to, když chce teď král zrušit námluvy zářemi, tak se to všechno jen zkomplikuje." Řekla ta nejstarší robustnější. Cože chce?

„Chudák princezny." Otec chce zrušit záře? Potom jsem si na to opět vzpomněla. Sňatky domluvili. Záře už nepotřebuje. Všechno je to už výhodně podepsané. Jasně, a nám bude něco říkat o tradicích.

Dál už si služky nepovídaly. Přišla nejspíš jejich nadřízená a jejich rozhovor utnula. Úplně jsem přestala mít hlad. Najednou jsem byla plná. Ale plná hněvu. Schody pro služebnictvo, které vedly do kuchyně jsem brala po dvou. Chtěla jsem jít za otcem. Na všechno se ho zeptat. Ale sama jsem to slyšela a málem bych na to úplně zapomněla. Letní princové přijedou dnes, a já je chtěla aspoň jednou pořádně přivítat.

Vyběhla jsem schody, otevřela tajné dveře a znovu do někoho narazila. Ale už...!

„Zase ty." Zanadávala jsem. „Teda, vy." Opravila jsem se.

„Zřejmě nemůžeš bez mé maličkosti žít." Uculil se Thomas. Vzpomněla jsem si na to, co říkaly ty služky. Že prý by se nedivily, kdybych si ho vzala na noc do pokoje.

„Snad nemůžete ne?" Opravila jsem ho a on protočil oči. Odstrčila jsem ho od sebe. Ušklíbnul se. Ten kluk byl nemocnej nebo co?

„Kam tak spěcháte, Výsosti?" Zeptal se mě. To víš, že jo, já ti to tak povím.

„Přijedou Letní princové, musím se přichystat." Falešně jsem se usmála a chtěla odejít. Když mě rukou chytnul za bok a otočil mě zpátky. Sundala jsem ze sebe jeho ruce. Co zas.

„Nás jste přivítala v kalhotách a jarní delegaci prý taky, cože tak najednou chcete letní prince přivítat v honosné róbě, princezno?" Zasmál se. Teď mi nahrál.

„Pro Vás jsem se strojit nemusela princi." Zalhala jsem. „A slyšela jsem, že Letní princové jsou prý fešáci." Vzpomněla jsem si na slova služky. Thomasovi viditelně došla slova.

„Snad byste nežárlil, princi." Řekla jsem vítězně. Thomas se nahnul k mému uchu.

„Nežárlil, já vím, že v noci myslíte jen na mě." Zašeptal a na krku se mi udělala husí kůže. Pokožka mě začala hřát.

„Pozor na pusu princi, taky bych vám ji mohla opařit." Řekla jsem stále sladce. On se odtáhnul a podíval se mi do očí úplně stejně jako poprvé u jezera. Jak to jen dělal, že měl tak tajemný výraz?

„Proti vašemu živlu mám nejúčinnější zbraň, Výsosti." Řekl s laškovným úsměvem a já bych lhala, kdybych tvrdila, že se mi nepodlamovala kolena. Podlamovala. A hodně. Ale udělala bych cokoliv, aby to on nikdy nezjistil. Za tu zatracenou holku.

Prošel kolem mě tak, aby se mě dotknul. Moje tělo hořelo. Pokaždé v jeho přítomnosti. Proč? Proč vždycky oheň ve mně, můj vlastní živel se dral na povrch, když byl on v mé přítomnosti?

Podívala jsem se za ním. Měl pevný krok. A sakra pěkný záda. 

______________________

Taaak sedmnáctá kapitola a ukecané služebné. Co se to Lauren o sobě nedozví, že?:D

Pokus se vám kapitola líbila, hlasujte nebo napište komentář ♥♥. 

Přeji příjemné čtení.