21. Moje holčička

429 23 0
                                    


Sawyer

Probudil jsem se do slunečného rána s ještě příjemnější náladou. Našel jsem dívku, na kterou jsem čekal tak dlouho. Nejenom že má krásný vzhled, ona má nádhernou duši. Je tak čistá a nezkažená. Už na první pohled jsem se do ní zamiloval. Jen jsem si to nechtěl přiznat, měl jsem strach, že mě odmítne.

Jako doufám, že ode mne nebude chtít utéct, protože to bych pak byl zlý. Moc zlý. Nesnáším, když mě někdo opustí, beru to jako hroznou zradu a podraz.

A nemůžu uvěřit, že jsem její první. Jo jsem borec a nejenom, že budu její první, já chci být i její poslední. Lea je moje a zůstane to tak, nevzdám se jí. Zašátral jsem vedle sebe, ale druhá polovina postele byla prázdná. Protřel jsem si oči a pomalu vstával. Převléknul jsem se z pyžama do džín a černého trička s nápisem naší kapely Venkovští balíci. Nešlo o reklamu, šlo to, že je velice pohodlné a nepropotím ho rychle, jako má ostatní trička.

Poodešel jsem k oknu a užíval si výhled z okna. Na trávě se ještě třpytila rosa a vydával lesk hezčí než tisíc diamantů. Vlny na řece si vesele proudily a kačeří rodinka si užívala vodu. Slyšel jsem zřetelné ptačí štěbetání a byl to pro mě ten nejlíbeznější zvuk na zemi. Koně se pásli kousek od řeky a ovečky cinkaly zvonečky. Nemohl jsem se na tu nádhernou scenerii vynadívat. Byl tu božský klid.

Najednou jsem úplně nadskočil. Najednou rána jak z děla, zazněla z kuchyně. Neváhal jsem a rozběhl se za tím děsivým zvukem. Na podlaze ležely rozbité talíře a moje mamka stála s dalším talířem. Rozmáchla se, a už byl další kus napadrť. Nechápal jsem, co se děje. Vedle stála Lea a snažila se ji uklidnit. To už doběhli i Douglas s Francisem a taky nerozuměli.

„Co se stalo?" Zeptal jsem se opatrně.

. „CO se stalo, váš táta je kurevník , utekl ode mě a odešel za tou děvkou Deb, "vyštěkla máma.

„To vážně?" Vyptával se Francis. Ukázala nám dopis.

Gwen,

Víš jistě, že už to dlouhou dobu mezi námi neklape, nemůžu už déle s tebou být, nemiluju tě a život na ranči už mě taky unavuje, je tak jednotvárný a já chci ve svém životě víc, už delší dobu se scházím s Deb a rozhodl jsem se s ní žít. Vysvětli to dětem a řekni jim, že je mám rád.

Rozvodové papíry pošlu za pár dní. Doufám, že mezi námi nebude nenávist

Tom

Byl jsem z toho paf, náš táta odešel za milenkou. To se přece nemohlo stát, vždyť se tak milovali. Je pravda, že poslední dobou, co jsem se vracel domů, se často hádali, ale vždycky potom se uklidnili a bylo zase všechno v pořádku. Jak to mohl táta udělat? Takhle mámě podrazit nohy. Zachoval se jako podrazák, já ho tak nenávidím, nenávidím. A ještě zbaběle zmizne v noci. Co je to za jednání? Mohl aspoň nám do očí říct, že odchází? Tohle podraz. Totální, absolutní podraz.

Sledoval jsem tatínka, jak jde do stájí. "Tati, můžu jet s tebou?" prosil jsem a poskakoval kolem. "Na to jsi ještě moc malý, chlapečku"odpověděl mi taťka. "Nejsem malý, jemi už 5 let. naštvaně jsem prohlásil. Táta se rozesmál, připravil si sedlo a připevnil ho Birleymu na hřbet. Vyvedl ho na louku, ťapkal jsem za nimi. Taťulda mě s úsměvem pozoroval, chtěl jsem mu dokázat, že už jsem velký chlap a snažil se vydrápat na koňský hřbet. Najednou mě popadl v podpaží, vysadil na koně a pak se do něj vyšvihl taky. Usadil mě před něj "Pořádně se tohohle drž" ukázal mi dvě lanka. Chytil jsem se jich a dal tátovi pusu. "Jsi nejlepší táto" Vykouzlil velký úsměv "Mám tě rád synu"

Tahle vzpomínka mi prolítla hlavou. A uvědomil jsem si, že už to nikdy nebude takové jako dřív.

Douglas se rozzuřil ještě o pár decibelů víc, nezvládnul svůj hněv a bolest a silně praštil do stolu, až se rozlomil. Máma si chytila hlavu do dlaní a sesula se na zem. Byla úplně zlomená. Strašně jsem se o ní bál.

„Co budeme dělat?" Naříkala.

„Coby, jako nejstarší se teď o statek budu starat já, to zvládnem, mami," uklidňoval ji brácha. Máma brečela a brečela a v tu chvíli byla Lea úplně úžasná. Dala ji nějaké prášky, aspoň částečně ji uklidnila a uložila ji do postele. My jsme zlikvidovali zbytky od stolu v kuchyni.

Zasedli jsme s bratry ke stolu v jídelně a snažili se situaci vyřešit.

„Táta nám bude na statku dost scházet, on měl na starosti stádo krav u hranic s Geofrym."

„O to se postarám já, " ujal se slova Doug.

„A proč ty, myslíš, že to nezvládnu?" Vyjel na něj Francis

„Ty se radši starej o ty svoje děvky a zůstaneš u domu, aby tu máma nebyla sama."

„No aspoň mám pravidelný sex, já si tady nehraju na kněze, jako ty, " hádal se Fréňa.

„Neslyšel jsi někdy, že kvalita je lepší než kvantita, " podotkl Douglas.

„Nech si ty svoje moudrý rady, inteligente, " zařval Francis a přistoupil se zuřivým výrazem a zaťatou pěstí k Dougiemu.

„Nechte toho, " zahulákal jsem hlasitě.

„Chováte se jak děti, v mateřský školce." Spustil pěst a usedl zpátky za stůl. Už mírnějším hlasem podotkl.

„Sawyere, ty tu budeš muset zůstat a pomáhat nám, jsi si toho vědom, viď." Nebylo zbytí, musel jsem to udělat.

„Studium ukončím a vrátím se domů," souhlasil jsem. Bavili jsme se ještě asi dvě hodiny a vymýšleli řešení.

Po skončení diskuze nebo spíše přebíjené jsem šel do našeho pokoje. Ale Lea tam nebyla, proběhl jsem všechny místnosti, ale nikde nic. Šel jsem po ní pátrat i venku, ale zmizela. Začal jsem se obávat, jestli neprovedla nějakou hloupost. Propátrával jsem každý kout, šel jsem až k pastvinám a všimnul si, že Satan zmizel. Ale ne ona je šílená vyjet si zrovna na tomhle ďáblovi.

V tom mi začal vibrovat telefon. Podíval jsem se, kdo volá a byla to Lea. Díkybohu.

„Haló miláčku, proč mi voláš?" Tázal jsem se.

„Poooomoz mi, Satan mě shodil, bolí to, nevím kde jsem, pomoz mi, " sípala.

„Do háje, kde jsi?"Vyšiloval jsem,ale už jsem slyšel jen tichí sípání. Ne Neeeee.

„Leo, leo,leo????" Řval jsem, jak zběsilý.

Kluci mě museli slyšet, protože celí uřícení přiběhli za mnou.

„Proč řveš?" Chtěli vědět.

„Lea si vyjela na Satanovi a on jí shodil, volala Pomooc, chtěl jsem vědět, kde je, ale už mi neodpověděla, " třásl jsem se a do mých očí se navalila voda.

„Satana, ta holka je magor, " nadával Francis.

„Pomůžeme ti jí hledat, já si vezmu severní stranu, Francis jižní a ty jeď k jezeru, " rozhodl Doug. Naskočil na koně a za chvíli jsem z něj viděl jen čáru. Francis byl taky v mžiku pryč. Jen já jsem se nemohl ani pohnout, strach paralyzoval celé mé tělo. Nakonec jsem se nějak vzchopil a vydal se za svou láskou.

Neutop se v temnotěKde žijí příběhy. Začni objevovat