Neutop se v temnotě

33. Trochu romantiky

Tak dostala jsem malé pokárání, že jsem na Leanne moc zlá a nedopřeji jí žádné štěstí, tak jsem se rozhodla, že to změním a dopřeji jí to, snad to pro vás nebude nuda :D

"Moc moc ti děkuji, jsi miláček," objala jsem Douga kolem ramen a vlepila mu polibek na krk.

"Teď, to ještě dostaň z těch erotických stránek a budu spokojená," zajela jsem mu do vlasů a přičichla si k nim.

"No vidíš, na to bych zapomněl," plácnul se do čela a zase začal klikat.

Po chvilce se spokojeně rozvalil: "Tak hotovo, co dostanu za odměnu?" Vyzvídal a oči mu sršely jiskřičkami potměšilství.

" No, měla bych tady něco speciálního, jak moc máš rád vytrvalostní sporty, otázala jsem se ho. Duhovky mu potemněly a už myslel na nekalé věci, no já měla poněkud jiné plány.

"Miluju sporty s výdrží," zavrčel hladově.

"No super, tak já připravím brusle," řekla jsem jen tak mimochodem.

"Proč brusle," stále mu to ještě nedocházelo.

"Vždyť si před chvílí souhlasil s vyjížďkou," dělala jsem blbou, i když jsem přesně věděla, že myslel poněkud odlišný druh jízdy.

"Ale, ale já myslel, " blekotal a slova z něj vycházely, jak z chlupaté deky.

"Tak nemysli propříště, hmm, " dala jsem mu velice moudrou radu a šla z botníku vytáhnout brusle.

Musela jsem si k tomu lehnout a pořádně natáhnout ruce, poněvadž byly na nejvzdálenějším místě, no přesně jak je u mě zvykem. Když byly venku, tak mi došla jedna zásadní věc.

Já vlastně vůbec nevěděla, jakou velikost nohy Douglas má. Vždyť mu vlastně ani nemusí být. Měla jsem je od táty, už na nich stejně nejezdil, tak jsem si je zabavila.

Z chodby jsem křikla na Douga: "Poslyš, jaké máš vlastně číslo nohy?"

"43, proč, " zařval nazpátek a za chvíli dorazil za mnou.

"No, snad ti to bude, vyzkoušej to, " podstrčila jsem mu je pod nos.

"Ty to myslíš vážně, " zasténal, " ale já na tom srdíčko neumím,  " přiznal a myslel si, že z toho vyklouzne. Ale já jsem hlava tvrdohlavá a co si usmyslím, to určitě uskutečním.

Mezitím si Douglas nazul kolečkáče a padly mu perfektně. Jeden problém vyřešen.

"To nevadí, že na tom neumíš, je to poměrně jednoduché, " škádlila jsem ho.

"Už se nezouvej, pořádně to utáhni, já se taky přezuju a můžeme vyrazit." Ještě jsem se převlékla do šortek a tílka, do kapsy strčila pár drobných a šupajdily jsme ven. Doug měl velký problém držet balanc, tak jsem ho chytla za ruku.

" Opič se po mně, jedná noha a druhá noha a jedna noha a druhá noha. " Pořád jsem mu to přeříkávala a pomalu se lepšil. Ze začátku se neustále kymácel, ale teď už našel rovnováhu. Rozjel se trochu rychleji a jak jsme měli spojené ruce, tak mě táhl za sebou. Snažila jsem se s ním držet krok, ale nešlo to, tak jsem jen vlála jako praporek.

Projížděli jsme zrovna okolo fontánky a tak jsem s Dougem rozpojila stisk a sedla si na okraj. Přisedl si taky a přitáhl si mě zády k sobě. Opírala jsem se o jeho hrudník a sledovala vodu.

V tom ten uličník nabral hrst vody do dlaně a vypustil ji na moje vlasy. V tu ránu jsem měla účes ala vodník Brčálník a slibovala mu pomstu.

"I ty jeden, no počkej, " lehce jsem mu vyhrožovala. Rychlým pohybem jsem se od něj oddálila a zpevněnou dlaní práskla do vody.

Masa vody na něj vychrstla a zmínka o mokré slepici by nebyla na škodu. Z oblečení mu crčelo a lepilo se mu na tělo. To byl teda boží pohled. Zakoukala jsem se na jeho hrudník a nevšimla si, že ta šelma vystartovala.

Popadl mě a chytil za boky. Pak posunul ruce k pasu a nahnul mé tělo nad vodu. Nestačila jsem se ani nadechnout a už jsem byla hlavou a hrudníkem pod vodou, hned mě zase vytáhl a pro velký úspěch znovu potopil. Pak mě už nechal být a vrátil zpátky do sucha.

Teď jsme byli mokří oba. Dívali jsme se na sebe a najednou jsem přestala vlhko cítit a nahradil ho zničující požár. Pořád jsem mu hleděla do očí a on do mých. Nevím už kdo zaútočil, najednou jsme se po sobě plazili a vyměňovali si doutnající polibky.