Neutop se v temnotě

24. Nepustím tě

Sawyer

Probudil mě zvuk startujícího auta. Myslel jsem si, že mám halucinace, kdo by proboha teď odjížděl. Sáhnul jsem na druhou polovinu a prázdno. Rozsvítil jsem a opravdu Lea tu nebyla. Už jsem to pochopil. V tom autě sedí Lea, ona mě opouští. Ne to ne. To nesmí udělat.

Rychle jsem na sebe hodil nějaké svršky a seběhl do chodby. Otevřel jsem hlavní dveře a na stolu na terase jsem zahlédl lístek.

Sawyere Miláčku,

odpusť mi ten náhlý odjezd, ale ty patříš sem a já tam. Bude nejlepší se rozdělit. Nejezdi za mnou, jenom bys to zhoršil. Zasloužíš si víc, než ti můžu dát. Děkuji za všechny strávené chvíle s tebou .

Ps : Půjčila jsem si auto, nechám ho na letišti.

S láskou

Tvoje Lea

Dopis na rozloučenou mi mé obavy potvrdil, ale já se jen tak nezdám. Vrátil jsem se do domu a vzal si z háčku klíče od auta Francise. Naskočil do toho fára a plyn zmáčknul až k zemi. Nestaral jsem se o to, jestli někoho vzbudím, ani jsem na to nepomyslel. Bylo mi to jedno. Řítil jsem se po prašné cestě rychlostí větší než sto kilometrů za hodinu a byl to pěkný risk, poněvadž jsem viděl akorát metr před sebe.

Jistě mohl bych zapnout dálková světla, ale všude se potulují volně puštění koně, tak by to nebyl nejlepší nápad. Jel jsem asi deset minut a zrovna jsem projížděl docela ostrou zatáčku. Málem jsem to nevybral a tak jsem trochu zpomalil. Čekal mě teď docela prudký kopec dolů, ono proplétat se těmi serpentinami nebyla žádná legrace.

Doufal jsem, že Lea je dobrá řidička a nic se jí nestalo. Ale zatím jsem žádné převrácené auto neviděl, tak jsem si oddechl. Už přede mnou byla jen rovina, tak jsem to zase rozjel. Minul jsem ranč Cleerinsových a doktorovu ordinaci. Teď jsem dostal na začátek vesnice, tam kde stála krčma a konečně jsem uviděl svůj jeep. Jela šílenou rychlostí, ale i tak jsem ji chtěl stopnout.

Napálil jsem tam stopadesát a snažil se ji předjet, povedlo se, tak jsem se o pár metrů ještě vzdálil a pak udělal smyk a zablokoval ji cestu.

"Ty kreténe!" Zařvala Lea a vystoupila z auta. Teď jsem otevřel dveře i já.

"Sawyere, co tu děláš?" Zvolala překvapeně. Došel jsem k ní a spustil.

"Co myslíš?, Jedu si pro tebe, " a chytil ji trošku silněji za zápěstí a tahal ji k sobě.

"Ale já sem nepatřím, chci domů!" Zaknučela a snažila se mi vytrhnout. Chňapnul jsem ji i za druhou ruku

"Nikam, nebudeš s nikým jiným ležet!" Začal jsem docela zuřit.

"Prosím?" Dotčeně se ozvala a kopla mě do kolene. Tak takhle ne, holčičko. Musel jsem ji potrestat, mě nikdo zdrhat nebude. Na ulici nebyla ani noha, tak jsem mohl trest vykonat na místě. Odtáhl jsem ji k lavičce.

Vzpouzela se, dal jsem jí dvě výchovné facky. Začaly jí téct slzy a já jsem pocítil vinu. Jenže, ona mi chtěla zdrhnout, chtěla mě opustit.

"Já myslela, že jsem tvoje láska?" Vypustila s kapkami slz, které jí stékaly po tváři.

"Bylas, ty jsi mi chtěla zdrhnout, já ti věřil!!!" Vyřvával jsem na ulici. Otevřelo se okno naproti lavičce. "Buďte zticha, jsou tři ráno" vyhlásil ten mluvící budík. A stará ženská s natáčkami zase okno hlasitě zabouchla.

Přehnul jsem si Leu přes koleno a odepnul si pásek.

"Holčičko, holčičko, " řekl jsem lítostivě, "teď ti dám pár výchovných ran, abys věděla, že jsi moje" Sundal jsem ji džíny i kalhotky. Vzpouzela se, ale měla to marné. Jedna, dva, tři ....padesát. Nadávala mi do hajzlů, kreténů a dalších hezkých přezdívek. Zadek měla hezky červený a vyjímaly se tam rudé šlince. Pustil jsem ji a ona se hned zahalila.

"Jsi zrůda, " vyhrkla a praštila mě pěstí do obličeje. Začala zdrhat.

Před šampionem amerického fotbalu ale neměla šanci. Dohonil jsem ji zakrátko, přehodil si ji přes rameno a hodil na zadní sedadlo auta. To jsem hned zamknul. Vzal jsem telefon a brnknul Francisovi. Dlouho to zvonilo, ale nakonec to přijal.

"Cooo chceš brácha, je noc." Zíval mi do telefonu.

"Potřebuju, abys vzbudil Douglase a přijeli jste do před hospodu, " dával jsem instrukce.

"Prooč?" Vyzvídal

"Lea, mrcha jedna, chtěla mi zdrhnout, tak jsem jí dal pár facek a už se zklidnila, neříkej o tom násilí ale Dougovi, víš, že to neuznává, " řekl jsem.

"Jasně, přijedeme do dvaceti minut." Potřeboval jsem se uklidnit, tak jsem zkusil, jestli je v hospodě otevřeno. Bylo, zamnul jsem druhé auto a šel do hospody na pivo. Ať se ta nána třeba zblázní.

Ahoj, sice jsem psala, že mám krizi, ale osvítila mě múza. Nechtěla jsem být na Leu zlá. Nejdřív mě napadlo, že ji požádá o ruku, no ale nakonec jsem si řekla, že to zatím ukončovat nebudu. Asi ji dám dohromady s jedním jeho bráchou. Schválně, uhádnete s kterým? :D