Neutop se v temnotě

22. Mám tě ráda

Sawyer

Hnal jsem koně jako blázen, prosvištěl jsem kolem jezera.

Rozhlížel se a volal: „Leo, Leo?????" Slyšel jsem jen svoji ozvěnu, ale odpověď žádná. Projel jsem to kolem celého jezera a pak se od něj začal vzdalovat. Začínal jsem panikařit, slzy se mi draly do očí a pár jich i skanulo na mou bradu. Nesměl jsem se poddat zoufalství, a proto jsem si vlhkost z tváří utřel a začal se chovat jako silný chlap.

Jel jsem údolím, až jsem dojel na Gorlandský kopec. V dáli jsem zahlédl ležet bezvládné tělo u velkého kamene. Rozjel jsem se tím směrem a brzy poznal, že je to Lea. Připomínalo mi to scénu z hororu. Její tělo nejevilo známky života a kolem hlavy měla pořádnou kaluž krve. Seskočil jsem z koně a hnal se k ní.

„Leuško?" Zkoušel jsem, jestli je při vědomí. Lehce jsem ji poplácal po tvářích, ale žádná reakce. Chytnul jsem jí za ruku a snažil se nahmatat tep. Dýchala, ale dost slabounce, zahájil jsem tedy masáž srdce a vdýchával do ní život. Aplikoval jsem v praxi to, co mě kdysi učili na škole, a doufal, že to dělám správně.

Po asi minutě mého snažení jsem uslyšel lehké zakašlání.

„Lásko?" Zvolal jsem.

„Sa,sa,sawyere, " zachraptěla namáhavě a na malinko pootevřela oči.

„Je ti dobře?" Staral jsem se.

„Jooo, jen mě bolí hlava." Sáhla si na týl, a když viděla krev, zaječela jak hysterka.

„Klid, klid, je to jen malá rána, to se zašije, " uklidňoval jsem ji.

Vytočil jsem při tom doktora Tarygena.

„Proooosím?" Zazíval „Ahoj Cliffe, tady Sawyer, mohl bys přijet k nám na ranč tak do deseti minut, moje holka spadla z koně a rozsekla si hlavu, potřeboval bych, aby ses na ní podíval, jestli to není vážné" vysvětloval jsem mu.

„Proboha.. Joo Jasně, jasně, oblíknu se a jsem tam, ale dlužíš mi snídani, " řekl zrychleně a hned položil.

Ještě jsem bleskem vytočil jednoho bráchu, ani jsem si nevšiml kterého: "Našel jsem ji," a okamžitě típnul.

„Tak Leo, teď tě zvednu a odvezu domů, jo?" Oznámil jsem jí. Ale nejdřív jsem si sundal košili, trochu jí vršek hlavy otřel od červené a zabalil ji do ní hlavu. Poté jsem ji opatrně podebral a vysadil na koně. Naskočil jsem za ní a přitiskl ji k sobě. Pažemi jsem ji objímal, aby nespadla, a lehce jsem koně kopnul do boku, aby vyrazil. Jeli jsme mírným klusem.

„Vnímáš mě?"Vyptával jsem se. Nepromluvila, jen lehce kývla.

Po asi deseti minutách jsme dorazili zpátky. Cliffova dodávka už tam stála a koně mých bratří už byli v ohradě též.

„Volové, kde jste?" Zařval jsem pořádně. Ze dveří hned vyběhl Douglas a v patách za ním Francis. Podal jsem Dougovi Leu.

„Odnes jí na gauč na terase, " rozkázal jsem.

„Kde je Cliff?" Chtěl jsem vědět.

„Šel ještě za mámou, aby zjistil, jak na tom je, " vykládal. Přikývl jsem a seskočil z koně. Douglas mezitím Leu uložil na kanape.

Hned jsem si k ní přikleknul, přikryl jí dekou a ptal se jí: „Už je ti líp?" Otevřela oči a zavrtěla hlavou.

„Cliffe, můžeš sem jít?" Vyřvával jsem. Za pár sekund přilítnul.

„Jsem tu." Se zájmem se podíval na Leu.

„To je ona, " zeptal se hloupě. Kývnul jsem k souhlasu.

„Je moc krásná, " zmínil.

Odmotal jí z hlavy košili a zjistil rozsahy zranění. Sáhnul jí na poraněné místo a ona sebou trhla.

„Nemůžeš být opatrný?" Zavrčel jsem. Nevěnoval mému výstupu pozornost. Otevřel svůj kufřík, vytáhl jehlu a speciální nit.

„Tohle je na šití, " prohlásil a já viděl, jak Lea úplně zbledla. Popadl jsem ji za ruku a silně stiskl.

„To zvládneš, " povzbuzoval jsem ji.

„Potřebuji žiletku a vodu, " řekl Cliff. Donesl jsem mu žiletku a on jí místo vyholil.

Lea mi tiskla ruku a vykouzlila na obličeji lehký úsměv. Doktor si mezitím připravil desinfekci a všechny propriety a pustil se do šití. Šil steh za stehem a Lea mi začala ruku doslova drtit. Naštěstí brzy její utrpení skončilo, bylo to jen pět stehů. Pak jí na hlavu aplikoval ten odporně hnusný, zelený obvaz. Chtěl jsem jí pustit, ale nedovolila mi to.

Cliff ještě zkontroloval, jak reaguje, a když byl spokojený, šel ještě předepsat mojí matce antidepresiva.

„A co bude s mojí snídaní, " kňučel. Došel jsem do kuchyně, rychle ukuchtil vajíčka a přinesl jsem to s chlebem své vzácné návštěvě. „Tohle ti musí stačit," podal jsem mu talíř.Sedl si do proutěného křesla a dlabal, až se mu dělaly boule za ušima.

Když dojedl, lehce si odříhnul a poplácal po břiše.

„Takhle se mi to líbí, "prohlásil a zapálil si cigaretu.

„Děkuju Cliffe, " poděkoval jsem mu.

„Není, za co, " pronesl mile

„A kdyby něco, tak volej, " a po tom co dokouřil, nasedl do auta a odjel.

Moje láska mě stále držela za ruku a pozorovala mě.

„Jsi můj hrdina, " řekla, naklonila se a dala mi pusu. Byl jsem jako omámený, ale přesto jsem si všiml, že je pořád bledá.

„Nenakláněj se a klidně lež, ať nespadneš, " staral jsem se.

„Nenechal bych tě ve štychu, kdyby se ti něco stalo, moje srdce by to nepřežilo," svěřil jsem se jí.

„Taky tě mám ráda."