Sára - Nebezpečná

Hádanky

„Skvělí! Čtyři elementy jsme zdolali, zbývá pátý. Tahle spolupráce mezi našimi rody se zdá být velmi užitečnou, měla by se praktikovat podstatně častěji." Povídala Sára, jakmile zase stála na svých nohách. Kéž by! Myslel si v duchu, ale na hlas jen řekl: „Nech si zdát!" Po pár krocích se dostali k poslední bráně, která byla tentokrát zamčená. Uprostřed dveří byl však kulatý otvor, do nějž pasoval přesně ten štít.

„Poslední překážka k cíli..." Usmívala se při těch slovech ona. „Spíš bys měla říci poslední viditelná překážka. Něco mi říká, že ještě není konec." „I já mám takový pocit." „Tak jdeme na to?" „Ano!" Souhlasila Sára a poté tam štít přiložila. „Nechceš s tím pomoci?" Nabídl jí Sebastian, který se, o ní bál. „Jsem upír ne pápěrka! Je to pro mě i přes svoji váhu lehčí si myslíš!" Štěkla na něj Sára. Štít byl sice na svém místě, ale, nic se nedělo.

„Co to má znamenat? Je přece na správném místě. Teď by se měli otevřít. Otec by mě nepodvedl, tohle musí být ten pravý." „Spíše bych to viděl na nějakou pojistku, která se ještě musí odblokovat. Prohlédněme společně pořádně ta vrata!" Po chvíli hledaní narazili na dva příklopy, které šli otevřít. V jednom byl otisk vlčí tlapy a v tom dalším zase ruka upíra.

„Celý tenhle úkol je dělaný tak, aby upír a vlkodlak museli spolupracovat, ani jeden z nich bez druhého nic nezmůže!" Uvědomila si Sára, a proto v ní začali hlodat pochybnosti. Existuje vůbec daná věc, nebo vše je dělané jen pod záminkou, aby někdo zjistil, zda by byli schopni dva znepřátelené rody, odhodit vzájemnou nenávist a vyjít si vstříc? „O tom se můžeme přesvědčit pouze jediným způsobem. Nadále prozatím spolupracovat a pokračovat v naší cestě. Smím ti tedy nabídnout svoji tlapu, upírko?" „Budu ráda vlku!" Poté co na daná místa vložili své „ruce" se dveře konečně otevřely.

Jestli je to pravda a ten meč vůbec neexistuje, co budu dělat? Bože dej, ať něco najdeme! Jaké by mě asi čekalo přivítání, pokud bych se vrátil s prázdnou? To si raději nepředstavuji! A co by to vlastně znamenalo pro ni? Vážně by ji kvůli tomu zabil? Schopný toho je, tím jsem si jist! Snad to dobře dopadne! Uvažoval také, o tom Sebastian.

Šli temnou chodbou, kde jediné světlo tvořily Sářiny zářící oči. Pokračovali jí stále dál, a když se zdálo, že nemá konce, když tu narazili do vzduchu před sebou a dále jít nešlo. „Zase nějaká neviditelná bariéra. A jak se zdá, přímo nám v cestě." „Také bych řekla." Souhlasila Sára, když se pokusila neznámé věci dotknout, ale, ať položila ruku, kam chtěla, vždy ji neznámá síla odstrčila.

„Musíme přijít na způsob jak to překonat." „Tady se obávám, že bude každá rada drahá. Navíc pokud je mé tušení správné, tak se jedná..." „O co?" „O velmi mocnou a ochranou magii, kterou dokáže zrušit pouze čaroděj či jeho potomek! Nevím tedy jak ty, ale u mě žádný takový příbuzný v rodě není. Tím jsem si jistý. Tam jsou pouze vlkodlaci, sem tam občas nějaký ten člověk, ale to je, asi tak všechno! Ani jeden kouzelník. Obávám se, že tentokrát nic nezmůžeme. Ano ovládám jistou magii stejně jako ty, ale ta má především souvislost s přírodou a využíváním jejích sil. Není uzpůsobená na rušení ochranných kouzel mocných čarodějů! I když bych moc chtěl, v tom mi věř! Nic nezmůžu! Nemám na to schopnosti!" „Ty možná ne, ale něco mi říká, že to můžu zvládnout." „Ano uznávám, že vaše magie je mocnější, než naše, ale, o tolik? Bez skutečného čaroděje se zde neobejdeme!"  "Nemluvím zde u upířích kouzlech, ale, o těch, které potřebujeme." „Prosím? To mi vysvětli!" „Víš Sebastiane, mám jako každý upír pár speciálních schopností, přestože na tebe nepůsobí. Ale u ostatních dokážu odhadnout jejich původ podle toho, jen když se na ně podívám. To mi úplně stačí." „I kdybys tuto schopnost měla, jak nám to pomůže? Nedostaneme se odsud, pokud nás to nepustí dál. Ovšem pouze v případě, že by se nejednalo o nějakého tvého příbuzného. Že mám pravdu!" „Od setkání s otcem vím, že Drákulova matka Kathrin byla čarodějkou. A díky ní budu mít, i já tyto schopnosti." „Věř mi, není radno se s takovými „lidmi" zahrávat!" „Kathrin byla hodná čarodějka. A díky příbuzenství s ní, teď věřím, že bych mohla dokázat to kouzlo zrušit." „Dobrá. Zkus to! Za to nic nedáme!"