Svatba

546 20 4
                                    

9.6.! Je to tady! Tak hezké čtení! :)

„Víš, že ses měla vyspat do růžova?" řekla mi Soph. „Jo já vím. Nemohla jsem usnout."

Zrovna mi Soph kulmovala vlasy a já byla na mobilu. Psala jsem si s Tomashem. Bohužel mě ráno vzbudil a psal, že Sebastián nepříjde... Dělal si samozřejmě srandu. Prý to včera trochu přehnali s alkoholem.

T: Neboj se přijede. Konečně jsem ho donutil, aby se šel vysprchovat. Pozdrav moji Sophii. :*

„Mám tě pozdravit od Tomashe." „Taky ho miluju." zasmála se. „Neumí beze mě vydržet ani den?" postěžovala si.

R: Taky tě zdraví. :D

„Rose?" volal na mě někdo. „Mami, jsme tady." zakřičela jsem. Položila jsem mobil na stůl, který byl přede mnou. Vešla máma do místnosti a měla vypůjčenou malou Lenu. „Leno, ty jsi krasavice." řekla Soph. Lena se ihned k ní rozeběhla a smála se. Sophii ji nejspíš vzala na ruce a mluvila takový ty divný věci... „Koukej tvoje tetička se vdává. Hele tady má šaty, botičky..." pokračovala.

„Hotovo! A jdeme na šaty!" Podívala jsem se do zrcadla a co nevidím... Sama sebe.

Na obličeji mám jednoduchý make-up+stíny a načervenalou rtěnku. Vlasy mám narovnané a pár pramenů je natočených. Měla jsem je rozpuštěné, jen krajní prameny jsem měla sepnuté.

Než jsem si však oblékla šaty, oblékla jsem si svatební prádlo. Což byla podprsenka-ve tvaru, jako crop top a bílé krajkované kalhotky. A taky jsem nesměla zapomenout na podvazek.

Bříško ještě nešlo vidět, takže jsem vypadala fantasticky. Vlastně, proč by mělo jít vidět že ano, když jsem ve druhém měsíci.

Stála jsem před zrcadlem a upravovala si šaty. Byla jsem na sebe pyšná, protože tyhle šaty jsem vybrala dobře. Patrick, který se na mě koukal a Katie mi pomáhala, neboť Soph musela jít s Lenou a kouknout se po mém nastávajícím, jestli stíhá a zvládne přijít...

„Jsi nádherná, dokonalá.." „Princezna." Doplnil Katie Patrick, který stál u mě a koukal. Já se usmála a hned jsem se cítila lépe. Po chvíli mi přinesli květinu, která se skládala z různých barevných, pastelových barev.

Koukala jsem z okna a byla připravena. Čekala jsem už jen na pokyn. Co jsem, ale viděla z okna, tak tam bylo spoustu lidí. Přišla jsem si strašně moc nervozní. „Bože můj..." zašeptala jsme si pro sebe.

„Tak můžeme?" usmál se táta. Přikývla jsem. Katie mi podala ještě květinu a upravila mě. Sešla jsem schody a musela se rozloučit s Katie, která šla za družičkami. Moje družičky na sobě měly světle růžové šaty. Mezi družičky patřila Lena, Sophii, Nicol a Katie, která šla jako poslední. Nadechla jsem se a řekla jsem tátovi, že můžeme...

Pohled Sebastiána:

Ráno jsem se vzbudil a myslel jsem že mi praskne hlava. Asi jsme to včera přehnali s pitím... Posadil jsem se na postel a viděl jsem už Tomashe. „Hele tvoje snoubenka se děsí tím, že ještě spíš. Měl bys jít do sprchy." řekl. „Jojo. Jasně. Kolik je?" „Půl dvanácté. Takže máš necelé dvě hodiny. Pak musíme vyrazit." přikývl jsem a zalehl zpátky.

Po půl hodině jsem se odhodlal vstát. Vzal jsem si ze šuplíku dva paraleny. Zapil je čistou vodou a nasměroval jsem si to do koupelny. Tomash byl na mobilu, nejspíš psal Rose...

Sprchu jsem si dal ze začátku ledovou, abych se probral a pak jsem si to užíval. Vylezl jsem ze sprchy. Omotal si ručník okolo boku a vyčistil jsem si zuby.

Back home in London.[Book #2]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat