Těhotná/Smrt- 1.část

440 16 3
                                    

„Bože!" zařvala jsem. Ihned jsem si sedla a zhluboka dýchala... Noční můra. „Lásko?" Sebastián rožnul a hladil mě po zádech. Vzlykala jsem a popadávala dech. Podívala jsem sena něj. Byl vystrašený a já měla slzy v očích. Koukala jsem mu do očí a hledala tu touhu...

„Zdálo se mi o tátovi..." rozbrečela jsem se. „Lásko.." políbil mě. Odkryla jsem se. Sedla si obkročmo na Seba a začala ho vášnivě líbat. „Miluju tě."

-----------

Bylo sedm hodin ráno a já vstala. Nevím, proč ale už se mi spát nechtělo. Od doby, kdy jsem se probudila s hrůzou, tak mám divný pocit... Než jsem si šla udělat kafe, nakoukla jsem do pokoje Anny. Měla zatáhlé záclony, takže byla tma. Ještě spinkala, což je dobře.

Nalila jsem si kafe a sedla si. Chtěla jsem se napít, ale nějak to nevyšlo... Běžela jsem na záchod. Zvracet. Umyla jsem si pusu a pevně se držela umyvadla. Koukala do zrcadla... Chytla jsem se za břicho a... „Je čas to říct..." zašeptala jsem. Vyšla jsem z koupelny a v kuchyni už seděl Sebastián. Myslím, že pil kafe a přitom si něco četl. Sedla jsem si vedle něj. „Dobré ráno." políbil mě. „Dobré..." nadechla jsem se. „Děje se něco?" usmál se. „Musím ti něco..." zasekla jsem se. „Jsem těhotná." vyhrkla jsem...

Před dvěma dny (Den kdy se Seb a Rose pohádali.)

Nebylo mi zrovna nejlíp, a tak jsem jela k lékaři. Sebastiánovi jsem řekla, že další dítě nechci, ale myslím že rodina je základ. Silnice byly prázdné takže cesta byla rychlá. Zaparkovala jsem a vystoupila.

Zapsala jsem se a sedla si na židli, která byla v čekárně. Viděla jsem spoustu mladých, starších a taky žen v mém věku těhotných... Takhle jsem se cítila před třemi lety,kdyžjsem čekala mou princeznu? Bože můj...

„Paní Pearlsová?" zavolala mě sestřička. Vzala jsem si kabelku a vešla do místnosti. „Dobrý den..." „Ach, dlouho jsme se neviděly." zasmála se. „Jo, dlouho." Lehla jsem si a vyhrnula tričko.

Čekala jsem na výsledky a trochu se i těšila...

„Tak,výsledky jsou pozitivní. Budete mámou, dvojnásobnou mámou." usmála se. Zakryla jsem si nevěřičně ústa rukou a začala se smát... „Bože můj!" zasmála jsem se. „Jste ve třetím měsíci." řekla...

Budu znova mámou! Netuším co to se mnou bylo, ale asi jsem se uzavřela a nechtěla další dítě... Teď jsem docela šťastná, být znovu mámou je nejhezčí věc. Ještě... Ještě nedávno jsem měla s oplodněním problém a v přítomnosti jsem těhotná... 

Večerní kapča po dlouhé době! Nějak na tohle nemám zrovna nápady, ale sepsala jsem další díl, takže super! :D 

Jak myslíte, že se zachová Seb? :) A co se stane ještě ten den? :O 

Doufám, že užíváte prázdnin! :3

×Votes a Komenty potěší!×

Miluju vás! <33

Vaše Veronica...

Back home in London.[Book #2]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat