Back home in London.[Book #2]✔

Dvě čárky!

„Jsou tam dvě čárky." řekla jsem a koukala na Soph, která držela Lenu. Vzala jsem test a... „Jsem těhotná!!!" poskakovala jsem a radovala se. „Vážně! Aaa! O můj bože! Budu tetou!!!" objaly jsme se a já políbila Lenu. „Leno, budeš mít kamarádku." zasmála jsem se. Ten pocit, když jste si něco přáli a nevyšlo vám to. Jednoho dne se však na vás štěstí usměje a splní se vám to! Rozbrečela jsem se štěstí a sedla si na zem. „Budu máma." „Jo budeš." objala mě a Lena běžela do obýváku.

Postavila jsem se a utřela si slzy štěstí. „Sebastián" „Je u nás, jedeme?" „Jedeme!" řekla jsem sebejistě. Šla jsem se obléct. Vzala jsem si na sebe světlé kraťasy, delší modro světlé tričko a k tomu baleríny. Soph měla na sobě růžové šaty a malá Lena na sobě barevné šatičky. Byla tak rozkošná... Nastoupily jsme do auta a já si přišla nervozní. „Co když.." „Ani na to nemysli!" řekla Soph. Kývla jsem hlavu na náznak, že odeženu své myšlenky... To se mi však nepodařilo. Stále jsem přemýšlela. Přemýšlela o tom jestli je to vážně pravda a jestli těhotenský test ukazuje pravdu, tak jsem vážně těhotná. Za devět měsíců budu mít dítě... Malé miminko, které bude moje a Sebastiánovo. Nemůžu tomu uvěřit, ještě nedávno jsem plakala kvůli tomu. A teď jsem těhotná! Vážně?

Vážně, se stanu mámou?

Sophii zastavila auto před jejich garáž a já otevřela dveře od auta. Vytáhla Lenu, neboť Soph vzala své tašky a šla je dát do domu. Kluci byli nejspíš na zahradě. „Tak běž." usmála se Soph. Vzala Lenu na ruce a nevím sice proč, ale připravila si foťák. Nadechla jsem se a šla pomalým krokem za klukama. Nedala jsem to na sobě znát, ale takovou radost jsem měla naposledy, když mě Seb požádal o ruku... Zastavila jsem se u dveří a pozorovala kluky jak sedí a povídají si. Seb měl na sobě rozeplou červeno-černou kostkovanou košili a nejspíš pod ní bílé tílko, jak to vždy nosí+kraťasy. Tomash zareagoval a kývl na náznak Sebastiánovi. Usmála jsem se a stála tam jak přikovaná k zemi. „Musím... Musím ti něco říct." Seb se postavil a pomalu přicházel ke mně. „Je to hodně důležité?" Políbil mě, když přišel. Kývla jsem snad deset krát hlavou a rozhodla se ho nenapínat, nebo spíš sebe až to vyřvu. Nadechla jsem se. Nahodila úsměv a... Ne já nemůžu. Bojím se. Seber se Rose! Vždyť sis to přála a teď je z tebe padavka.

„Jsem těhotná!" vyhrkla jsem ze sebe. Zakryla jsem si ústa a čekala na reakci. Viděla jsem jenom vykulené oči a hned protahující se úsměv. „Vážně?!" Přikyvovala jsem hlavou. Nevím ani jak, ale najednou jsem se octla ve vzduchu. Sebastián mě zvedl a točil se se mnou. Smála jsem se a po chvíli kdy jsem zase stála zakřičel Sebastián. „Budu táta!" Uchopil mé tváře a přitáhl si mě. Náš polibek došel až k vášnivému polibku. Museli jsme ho přerušit, když nám docházel vzduch. Po chvíli jsem si všimla, že nás celou dobu Soph fotila, a pak i natáčela. Zasmála jsem se. Tomash přišel k Sebovi a poplácal mu po zádech+mu řekl něco v tom stylu 'Konečně budeš taťka.".

„Miluju tě." řekl Seb, když jsme jeli domů. „Miluju vás." Opravil se a dal mi ruku na stehno. Zavřela jsem oči a nechala se unášet svými myšlenkami. „Půjdeš zítra se mnou na kontrolu?" „Moc rád." Usmála jsem se a zavřela oči...