Back home in London.[Book #2]✔

Nechci dítě!

Než začnete číst! :D Na svém profilu mám nový příběh, tak můžete mrknout. :))

Hezké čtení! :)

Znáte takový ten pocit bezmoci? Prožila jsem ho snad sto krát! Ale nikdy jsem neselhala. Nikdy!

Už jsem snad po páté na záchodě a zvracím... Je to už třetí den, co mě to trápí... Seb si pomalu začíná myslet, že... Jsem těhotná.

Ne! Nemůžu být sakra těhotná!

„Zlato?" Hladil mě po zádech. Utěšoval. Držel vlasy... Sedla jsem si na záchod. Spláchla a koukla na Seba. Oči se nám vpíjely do sebe, jako když dáte vodu mezi dvě barvy. Neříkala jsem vůbec nic. Jediné co jsem viděla, byla nejistota, natěšenost, radost a zvědavost v Sebových očích... Nadzvedla jsem lehce obočí, na náznak toho co potřebuje... „Nejsi?..." nedořekl. „Ne nejsem!" vylítla jsem. Postavila jsem se a byla docela nervozní a naštvaná. Stála jsem zády k Sebovi a po chvíli si uvědomila, co jsem udělala. Ruce jsem si dala na obličej a pouštěla ze sebe různé grimasy... „Promiň..." řekla jsem. Otočila jsem se k němu a byly jsme u sebe tak blízko, že jsem cítila jeho dech. Zavřela jsem oči... „Nechci další dítě..." zašeptala jsem. Seb uchopil mé ruce a pevně je stiskl, až jsem zajikla. Au! Tohle bolelo! Otevřela jsem oči a koukla na něho bojácným pohledem. Nevím proč, ale nechtěla jsem se mu dívat do očí. „Co že?!" zařval. „Řekněme, že jsi třeba těhotná a ty by si to dítě zabila!!?" zakřičel. Koukala jsem se směrem na vanu a zhluboka dýchala. Vzlykala jsem a můj dech se pomalu třásl...

Co to je za pocit? Znám ho, ale... Bojím se ho. Ten pocit jsem zažila u táty, když mi bylo pět let. Neuměla jsem jezdit na kole a on mě stále nutit a já nechtěla. Nešlo mi to!

Stále mě držel a já se vzmohla... Podívala jsem se mu do očí. „Chceš to vědět?" potichu jsem řekla. Odškubla jsem se od něho. „Nechci další dítě! Nechci!" zařvala jsem. Otevřela dveře a... Otevřela se mi pusa. „Anabell." seděla v klubíčku a plakala. Chtělo se mi taky brečet. Tohle bylo poprvé, kdy jsme se chytli. Kdy na mě řval. Kdy mě držel pevně za ruce, až to bolelo... Dřepla jsem si a chtěla ji vzít, jenom že... Nedovolila mi to. Odsunula se, a pak se zvedla a běžela k Sebastiánovi. Můj nechápavý výraz, slzy v očích se zastavily a řekly si 'Teď si v háji.' Postavila jsem se a nevěděla co dělat. Odešla jsem. Vzala si kabelku a někam jela...

-----------------

Zastavila jsem u mámininýho domu a zaklepala. Moje oči byly nejspíš zarudlé a celé černé od řasenky. Brečela jsem... V autě. „Zlato! Co se stalo?" Kabelku jsem hodila na zem a pevně ji objala. „Všechno jsem pokazila." potahovala jsem. Máma zavřela dveře a já si kabelku položila na chodbu. Zula si boty. Otřela si své oči a Jack se na mě koukal... Soucitně. Pokusila jsem se o úsměv, ale nešlo to... Rozbrečela jsem se.

„Tady máš..." podala mi máma čaj. Usrkla si a začala. „Vše jsem pokazila. Dneska jsme se chytli se Sebem v koupelně..." Ruce jsem si dala před obličej a vše se mi promítalo. „Silně mě chytl, což zabolelo a pak..." koukla jsem se na mámu. „Pak jsem se vymkla z jeho sevření a zařvala, že nechci mít dítě. Otevřela jsem dveře, na zemi seděla Ann a plakala. Chtěla jsem ji vzít, ale..." rozbrečela jsem se. Ta bolest, která ve mně je, je nepopsatelná. Nevím co je horší, jestli vlastní dítě, které vás asi nenávidí, a nebo hádka s manželem. „Nikdy jsme se se Sebem nehádali..." dokončila jsem... Máma se zvedla a objala. „Bude to dobrý!" hladila mě. „Mám ti ustlat?" kývla jsem...

Pohled Seba:

Ann ke mně běžela a já si ji vzal na ruce. Překvapilo mě to... Neříkal jsem vůbec nic. Rose někam zmizela a já netuším kam. Myslím, že jsem to přehnal... Tohle jsem neměl.

Utišil jsem Ann a dal do postýlky. Usnula.

Byl jsem v kuchyni a pil čistou vodu. „Kruci!" zařval jsem a rozmlátil skleničku. Tohle bylo poprvé, co jsme se pohádali. Co jsem ji ublížil... Mrzí mě to, tak zkurveně moc!

Pravděpodobně to Ann pochopila, a proto přišla za mnou... Nenávidí ji? Nenávidí Rose? To nemůže... Je to její máma! „Sakra!" zařval jsem. Uklidil jsem střepy a moje myšlenky pluly mozkem snad 1000x víc než včera...

Tak dneska taková trochu depresivnější. Zkuste si tipnout, co se stane a jak to bude dál? :))

Znáte to: Votes a Koment potěší! 

Miluju vás <333