Back home in London.[Book #2]✔

Pardon...

„Tatii" běžela Ann k Sebovi. Zrovna se vzbudila a zahlédla v kuchyni, když si šla pro jídlo. „Anny" zvedl ji a políbil. Zhluboka jsem dýchala, usmívala se, koukala na ně a vstřebávala tuhle vzpomínku. Seb se na mě podíval, když si spolu povídali. Usmála jsem se a šla udělat snídani. Vzala jsem chleba, namazala ho máslem a na něj dala rajče. Anny jsme nakrájela různé ovoce a postavila vodu na čaj.

„Tatíí? A pojedeme dneska za babičkou?" zeptala se. „Jo, maminku necháme doma a my dva pojedeme za babičkou a koupíme nějaké hračky?" Plácla jsme ho po ramenu. „Hele, nerozmazlovat a nekupovat!" řekla jsem. „Nekupuju si jí." zasmál se. Sklidila jsem nádobí a šla obléct Anny. Dala jsem ji teplé kalhoty a mikinu. Sotva jsem jí zapnula mikinu a už cupitala ta Sebem. „Počkej, zlato." zasmála jsem se. Nebyla by to ona, kdyby se taky nesmála a neběžela dolů. Koukla jsme se jště do zrcadla a šla za nimi. Na sobě jsem měla černé džíny, bílé triko a černý cardigan. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a make-up jsem měla jednoduchý. Sešla jsme schody a zahlédla Anny, jak si obléká bundu. Seb měl na sobě černý kabát a džíny. „Lásko, my už jdeme jo." „Dobře, jaké auto mi zůstalo?" zasmála jsem se. Už je to dlouho, co máme dvě auta. Jedno BMW bílé a druhé Mercedes. Poslední dobou jsem jezdívala s BMW, neboť Seb odjel s Mercedesem. „Hádej." zasmál se. „Fajn BMW." usmála jsem se. Vzala jsem si černý kabát a nazula si vysoké boty na podpatku. „Tak ahoj, zlatíčko." líbla jsem Ann. „Ahoj, mami." zamávala mi, když nastupovala do auta a Seb ji připoutával.

Vzala jsem si kabelku, mobil a klíče. Odemkla jsem auto. Nastoupila. Nastartovala. Vzala jsem si ještě mobil a napsala Soph.

R: Nechceš vyrazit do centra? :)

S:Dobře, stejně se nudím. Přijedeš?

R: O.K.

Vyjela jsem a tohle bylo snad poprvé a naposledy, co jsem vyjela takhle nervozní. Bylo šílené náledí a já myslela, že každou chvíli skončím někde ve škarpě či ve stromě. Docela mi to i trvalo, protože jsem jela pomalu. Zastavila jsem u Soph a zatroubila. Ona jen vylezla a kývla, že už jde. Otevřela dveře a pozdravila mě. „Ahoj." „Ahoj." nasedla si a zapnula. „Doufám, že máš kreditku." zasmála jsem se. „Vyrážíme nakupovat." zasmály jsme se obě.

--------

Byly jsme v jednom obchodě a zrovna vybíraly spodní prádlo. „Dobrý den, mohu vám s něčím pomoci?" zeptal se prodavač. Usmíval se na.... Na mě. Vzala jsem si jedno ze spodních prádel a usmála se. „Ne, dekujeme." „Kdyby něco, kývněte a budu tady." skousla jsem si ret. Soph se zasmála. „On s tebou..." „Já vím, flirtoval." zasmály jsme se obě.

Zaplatily jsme za své oblečení- konkrétně za moje spodní prádlo (černý, krajkovaný set) a Sophinino (bílý set). Hledala jsem v kabelce mobil, abych se podívala na čas a jestli mi nevolal Seb, ale... Místo toho, abych dávala pozor na cestu jsem do někoho narazila. „Oh, pardon." koukla jsem se nahoru a uviděla známou tvář. „Pardon, moje chyba." Byl to ten prodavač, který nám nabízel pomoc. „Jdu si pro kafe." sdělila mi Soph. Kývla jsem. „V pořádku. Jsem Ray." usmál se. Kývla jsem a přijala jeho ruku. „Rose." Chtěl něco říct, ale předběhla jsem ho. „Musím jít... Mám toho ještě hodně. Takžee...." „Jasně, rád jsem vás poznal." 'Ten jeho úsměv? Bože... Ne! Ježiši, na co myslíš!?' Vyšla jsem z obchodu a zahlédla Soph. Seděla na lavičce a popíjela kávu. „Někdo zapomněla, že je vdaný..." „Hele, já.." „Jo, jasně. Pojď musím vzít ještě něco Leně." „Jo, já taky, ale Ann." zasmála jsem se.

------

„Měj se. Ahoj." rozloučila jsem se se Soph a jela domů. V centru jsem toho nakoupila docela dost. Nemluvím o tom ,co jsem si koupila já, ale taky o věcích, které mám pro Seba a taky pro Anny. Ann jsem koupila panenku a nějaké oblečení. Sebovy košile a jeho oblíbené jídlo+parfém. Nejsem to hodná manželka?

Zaparkovala jsem auto. Zavřela dveře a šla do kufru pro všechny tašky. Jo, neunesla jsem to. „Počkej, počkej, zlato." pomohl mi s taškami. „Ahoj." políbili jsme se. „Co si to všechno nakoupila?" zasmál se. „Uvidíš." Otevřeli jsme dveře a hned za mnou běžela Anný. „Mamíí" běžela. Položila jsem tašky. Klekla si. Objala ji. „Ahoj, zlatíčko." Stiskla mě pevně. „Koukneme se do tašek, co jsem koupila?" „Ano, ano, anoo" skákala radostí. „Tak koukej, tohle dáme bokem. A koukej." dala jsem si tašku. Vytáhla nějaké oblečení a panenku. „Jééé. Děkujii, maminko." Pohladila jsem ji. „Nemáš zač." Seb mě objal ze zadu. Opřela jsem se o něj a jeho ruce jsem chytla. „Pro tebe mám taky něco." zašeptala jsem a podala mu tašku. „Děkuji." políbil mě. 

Hádejte, kdo má dneska v našem reálném světě narozeniny? :)

Schválně, jestli to víte! :D (Napište mi!)

.....

Ano! Je to Anný! :3 Tak všechno nejlepší!

----------------------------

Snad se vám tahle část líbí! :)  A jo, já vím znáte to už! :D

×Votes a Komentáře potěší!× 

Miluju vás! <3333