Charlotte: Zrození

Kapitola 13.

   Springtrap se schoval do chodby. Nechtěl být nikým rušen. Potřeboval si nutně promluvit s Shadow Bonniem. Důvod byl ten, že jaksi... chtěl zjistit jisté informace.
   Když se Stín konečně v chodbě objevil, pozdravil a kývnul na znamení, že se může potrhaný králík začít ptát. Takhle nějak vypadal jejich rozhovor:
   ,,Všechno v pohodě?"
   ,,Zajisté. Tedy... až na mého bratra, ten na tom není úplně dobře." Posmutněl.
   ,,Co se mu stalo?"
   ,,Jednoduše... není zvyklý vynaložit tolik energie... prostě mu dělají problém větší kouzla, takže je momentálně mimo."
   ,,Jak to myslíš?"
   ,,Takhle... je mu špatně, plácá nesmysly a moc se mu nějak nechce vrátit. Takže pomoci nám bohužel nemůže."
   ,,Kdy se uzdraví? Potřebujeme ho co nejrychleji! Jen on dokáže Shadow Foxyho zastavit!"
   ,,Obávám se, že rychleji než za tři dny to nebude. Tři dny to může trvat minimálně."
   ,,A maximálně?" Springtrap se obával nejhoršího. Byl naštvaný a vyděšený zároveň. Přesto se snažil na svého nohsleda mluvit klidně.
   ,,Může to trvat klidně i týdny, měsíce. Ale možná, kdybych mu trochu pomohl, mohl by být do týdne v pořádku."
   ,,Zkus to, Shannie, zkus to. Musí být zdravý co nejdříve to jen půjde. Potom určitě Shadow Foxyho vrátíme tam, kam patří."
   ,,Myslíte zpátky do podzemí nebo kam?"
   ,,No..." Králík se zarazil. Shadow Foxy nepatřil do podzemí. Původně patřil mezi ně. Až po tom, co udělal, ho tam museli odvést. Začalo mu ho být tak trochu líto. Ale zase... měl za úkol sloužit Foxymu. To byl jediný slib, který nedodržel. Nebo si to všichni alespoň mysleli.
   Jenže opak byl pravdou. Nevím, jestli to někdo z vás postřehl, ale znáte Shadow Foxyho slabinu? Ti bystřejší z vás už jistě něco ví nebo alespoň tuší. A těm méně bystrým to klidně povím. Stín, jenž si říkal Shadow Foxy, měl velice zvláštní slabinu. Nikdo ho nechápal. Byla to taková kravina, že to snad ani možné nebylo. Dodržoval sliby.
   Že na tom není nic divného? Omyl, přátelé! Tento Stín, ač byl podle většiny padouch nejhoršího možného způsobu, vždycky dodržel to, co slíbil, ať to bylo cokoli. Nesnášel se za to, ale už byl prostě takový. Kvůli tomu také nenáviděl ostatní animatroniky, protože když ještě patřil mezi ně, hodně toho využívali.
   Potrhaný králík si už jen matně vzpomínal, jak přesně to vypadalo, když ten zpropadený Stín přišel k nim nahoru. Nejdřív se styděl a nepromluvil celkem dlouhou chvíli, jenom se pořád držel za Foxym jako ocásek. Ale i když si brzy zvyknul, s nikým jiným než s Foxym se moc nebavil. Nebyl zlý, vždycky poslouchal všechny lišákovy rozkazy, prostě svatoušek. A i přesto je teď z něho krvelačný padouch.
   Avšak i přes všechna tato fakta unikla Springtrapovi i přes jeho nepřekonatelnou bystrost další z jeho dobrých a zároveň podivných vlastností. Nikdy si jí nevšimnul, ani koutkem oka ne. I když si myslel, že Stín před ním neskrývá nic důležitého, mýlil se. Ta vlastnost... byla krásná. Ale nikdo ji nesměl znát. Stín nemohl dopustit, aby ho zase zneužili. Na to si už hodlal dávat větší pozor.
   ,,No... jak se to vezme... ano, asi do podzemí..." pravil potrhaný králík zamyšleně.
   ,,Je to opravdu nutné?" zeptal se Shadow Bonnie s trochu roztřeseným hlasem.
   Springtrapa Stínova otázka malinko zarazila. Jak se vůbec na něco takového může ptát? Vždyť... je to přece jejich největší nepřítel!
   ,,Snad ho nechceš bránit!" křikl naštvaně možná až moc nahlas, tak moc ho to vyvedlo z míry.
   ,,To ne, ale..." Stín už chtěl něco říct, ale druhý králík ho zadržel.
   ,,Shannie, musíš to pochopit, je to zloduch! Lišák jako on si nezaslouží milost!" Jako by věděl, co se mu Shadow Bonnie snaží říct...
   ,,Chtěl jsem vám pouze něco navrhnout, pane. Takže bych byl rád, kdybyste mě na chvíli poslouchal." Stín králíka přišpendlil ke zdi jakýmisi chapadly, které mu zničehonic vystřelily z těla ze všech míst do všech možných směrů. Jak byl Springtrap ke zdi přilepený tak, že nemohl strachy pohnout ani prstem, přistoupil Stín malinko blíž a pohlédl tmavě zlatému stvoření do šedých očí.
   ,,Dobře, Shannie, poslouchám," pravil Zlaťák přidušeně a trochu neochotně si nechal chapadly obmotat i tlamu, aby nemohl nic namítat. Tak nějak věděl, že to Stín myslí dobře, takže mu v tom nijak nezabraňoval. I tak ovšem dostal strach. Chapadla ho svírala pevně a nedovolila mu sebemenší pohyb. Uzavřené prostory mu nedělaly úplně dobře. O to větší strach dostal, když se chapadla prudším Stínovým pohybem stáhla.
   ,,Děkuji, pane," poděkoval Shadow Bonnie s úsměvem a začal povídat: ,,Nuže... jak jistě víte, Shadow Foxy nebyl kdysi zlý. Proto mě napadlo, že bychom se mohli pokusit ho přemluvit, ať jde zpátky na naši stranu. Kdybychom ho znovu uvěznili, nebylo by nám to nic platné, protože díky mému kostýmu se temnota bude spotřebovávat pořád. Navíc... kdyby něco provedl, mohl by mít problémy se Světlou stranou, a to by mohlo jisté problémy přinést i nám, jak jistě víte. Animatronici ze Světlé strany nejsou zrovna milosrdní, sám jsem se o tom přesvědčil. Však si vzpomínáte, jak s námi zacházeli."
   Springtrap se zamyslel. Moc dobře si pamatoval ten děsivý pohled na svázané Stíny, které seděly v jedné řadě na tmavé studené zemi. Svými zoufalými pohledy prosily o milost, které se jim však nedostávalo. Ten pohled vyvolával jak ve Springtrapovi, tak v Golden Freddym, velkou nejistotu a strach. Bylo jim líto všech těch bezmocných Stínů, ale bohužel si mohli vybrat jen jednoho, který jim navíc bude sloužit. Ano, bylo to surové, ale Světlá strana trvala na tom, že Stíny nesmí nikomu ublížit, a proto je tedy lepší, když zůstanou pod zámkem co nejdéle. Už tak dalo Springtrapovi velkou práci osvobodit Shadow Foxyho.
   Trochu sebou trhnul, ale i tak neodvrátil od Stína pohled. Jednak nemohl a jednak nechtěl vypadat jako zbabělec. Jeho instinkt mu říkal, ať pohledem uhne, ale to mu nechtěl dovolit. Svému instinktu už dávno přestal věřit.
   ,,Můžete být v klidu, tohle vám neublíží," uklidňoval ho černý králík. ,,Každopádně... největší vliv na něj má Shadow Freddy. Ale ten je teď momentálně mimo tohohle všeho, takže na to musíme jinak. Tedy... pokud mi to schválíte."
   Potrhaný králík se zamyslel. Shadow Bonnie měl vlastně pravdu. Uvězněním Shadow Foxyho by ničeho nedosáhli. Dřív nebo později by byl stejně zase na svobodě, a možná i s větší silou a lepším plánem. Navíc... Světlou stranu byste naštvat nechtěli, to mi věřte. Mohla by všem v pizzerii způsobit peklo jako nikdo jiný. A to si říkali ti dobří...
   ,,Ale... co když ublíží Charlotte? Ještě pořád má tvůj kostým, a tudíž by jeho získáním nejspíše dosáhl svého," podotknul králík hned potom, co měl kus těla volný, lépe řečeno hlavu.
   ,,Na to jsem samozřejmě myslel taky. Myslím, že bych ji dokázal ochránit před někým, jako je právě Shadow Foxy. Nemůže mě přemoct. Nebo alespoň ne teď..." Poslední větu s povzdechem zašeptal tak, aby ji Springtrap neslyšel. Ano, byl si vědom možného rizika neúspěchu, ale potrhaného králíka tím nechtěl zatěžovat. Už tak měl problémů dost.
   Tak nějak vytušil, že moc, jakou má nyní, nebude mít dlouho, stejně jako vytušil, že to bude vina právě toho proklatého stínového lišáka. Cítil se slabší než kdy dřív. Z toho kouzla mu zrovna do zpěvu nebylo. Ani nevěděl, že něco jako kouzlo na oddělení dvou a více osob od sebe může být tak silné a vyčerpávající.
   ,,Já nevím, Shannie... je to celé nějaké zamotané. Podle mě to není špatný nápad, ale jeho realizace bude nejspíš složitá."
   ,,Věřte mi, taky toho Stína moc nemusím, ale nemáme jinou možnost. Navíc... asi by si zasloužil druhou šanci po tom, co všechno si protrpěl."
   ,,To asi jo... Poslyš, byl bys tak hodný a pustil mě? Je mi trochu nevolno," přiznal králík a rukou, kterou se mu podařilo uvolnit, se chytil za hlavu. Opravdu mu nebylo dobře. Jednak to bylo tím uzavřeným prostorem a jednak svědomím. Holt kdyby nedělal kraviny a nepoužil kostým svého nohsleda, nemuselo by se nic špatného stát. Ale to by zase nemohl být s Charlotte... i když... s ní nebyl ani tak...
   ,,Jasně, promiňte," omluvil se stínový králík a chapadla stáhl zpátky do svého těla, čímž Springtrapovi umožnil se hýbat. ,,Tak dělejte, dejte mi pěstí, zasloužím si to," dodal a zavřel oči.
   ,,Ale no tak, kamaráde, proč bych to měl dělat? Už to konečně pochop, mlátit tě nechci," ohradil se Zlaťák a zkřížil ruce na své potrhané hrudi.
   ,,Použil jsem kouzlo proti vám, proto."
   ,,Na to teď nemáme čas. Nech to plavat a pojď."
   Oba králíci se vrátili zpět k ostatním animatronikům, kteří sklíčeně a zamyšleně seděli u jednoho ze stolů.