Charlotte: Zrození

Kapitola 19.

   Maličký Stínek se posadil vedle ležícího Stínového lišáka. Po tom, co proti němu poslal ten bílý ušák jeho vlastní magickou kouli, se nějak přemístil sem, kde už se nezvednul. Medvídek tak mohl pouze čekat, až se probudí. Varovat animatroniky už bylo zbytečné, všichni všechno věděli. Neměl co dělat.
   Lišák rychle zamrkal a zvednul hlavu, kterou následně tíhou praštil o zem. Zasténal a periferním viděním se podíval na Stínka. Ihned se sám sebe začal ptát, co se ksakru stalo. Vytušil jen, že něco nehezkého.
   ,,Shadow...?" zašeptal maličký animatronik, aby moc nenarušil okolní ticho. ,,Jak ti je?"
   ,,Co se stalo?" zamručel lišák a zavřel oči. Z nějakého důvodu se cítil ospalý a unavený.
   ,,Byli jsme nahoře, pamatuješ?" zkusil to. ,,Ale ten bílej tě trefil."
   ,,Argh..." zavrčel lišák a sáhl si na hlavu. ,,To bude ten chybějící kus ze Světlé strany..."
   ,,Ty myslíš že..." nedořekl medvěd.
   ,,Přesně tak. Dostal se nahoru, bastard jeden. To mi ale kazí plány!"
   Na nějakou dobu bylo ticho. Oba přemýšleli, co se mohlo zvrtnout, že jim ten bílý ušák proklouzl mezi prsty. Tak jako... pokud byl lišák celou dobu v dostatečné vzdálenosti od Světlé strany, kterou ale viděl hned, jakmile se otočil, byla kravina, že nezahlédl takovou zářící věc ve vší té temnotě. Zvláštní...
   ,,Proč jsem ho neviděl?! Nemohl se stihnout přemístit nahoru, když jsem byl pryč!" řval větší Stín. ,,Ale Shadow Bonnieho to oslabuje... mohl bych tedy zaútočit, aniž by je někdo bránil! Jenže... mě to oslabuje taky..."
   Stín se posadil vedle Stínka a společně dumali nad smyslem tohohle všeho. Občas se na sebe tázavě podívali, ale díky temné atmosféře hned zase odvraceli své pohledy někam jinam.
   ,,Myslím, že je čas zbavit se dalšího," usoudil lišák. Medvídek jen tiše seděl, nic nenamítal, nebylo proč. Jeho konání stejně nezabrání.
   ,,Shadow?" oslovil lišáka nakonec. I liščímu Stínu připadal medvídek roztomilý a jeho dětský hlásek tomu jen napomáhal.
   ,,Copak bys rád?" usmál se na něj a cvrnknul ho jemně do nosu. Jeho roztomilost ho nutila se usmívat, a nejen jeho. Současně se na něho dívaly nádherné fialové oči s odleskem z neznámého zdroje. Nikdo by nezůstal seriózní.
   ,,Máš v plánu někoho... no... zabít?" Shadow Freddy se automaticky skrčil. Shadow Foxyho oči mu propalovaly ty jeho. Zářily tak mocně, čímž mu naznačovaly lišákovu nadřazenost. I když se smál, vypadal spíše děsivě než šťastně.
   ,,Zabít? Ale no tak, Shadde, buď v klidu, zabít zatím nikoho nehodlám," zasmál se hlasitě větší Stín a rozcuchal medvídkovi srst na hlavě.
   ,,Zatím...?" znejistěl menší.
   ,,Ano, zatím, Shadde, zatím. Až bude po všem, mám v plánu s určitou osobou skoncovat, ale tak nám alespoň všem bude líp. Nicméně... měl by ses už raději vrátit zpátky do postele. Nemůžu se dívat na to, jak se mi tu třeseš."
   Medvěd zpozorněl. On se třese? Že to nepoznal.
   ,,Mám jít s tebou, nebo tam dojdeš sám?"
   ,,Půjdu sám," odpověděl menší Stín a vstal. ,,Společného času jsme strávili pro dnešek dost. Tohle zvládnu sám a nepotřebuju nějakého blázna jako doprovod!" Rázně vyšel vpřed. Nezastavoval se. Nezněl zrovna dvakrát nadšeně, když odcházel. Copak ho mohlo jenom naštvat?
   Lišák se polekal, ale ihned se dostal znovu do klidného stavu. Řekl si, že mu asi jenom leze na nervy, nic víc. Tak jasně, dalo se to čekat, když s ním zacházel jak s batoletem, jenže ono to jaksi jinak nešlo.
   Rozhodl se najít sklepení a vyčkat tam na svou novou oběť. Nemohl se dočkat, vítězství cítil přímo na dosah. Všechno bylo tak geniálně naplánované a celkově tak podlé a dokonalé.
   ,,Díky za spolupráci!" křikl ještě za medvídkem a definitivně skoncoval s vážným výrazem.
   Ani neslyšel slova Stínového Freddyho: ,,Rádo se stalo..."

   Springtrap se posadil vedle druhého Zlaťáka. Byl nejspíš v bezvědomí, vedle něho ležící Marionette taktéž. Králík s ním trochu zatřásl, aby ho probral alespoň částečně.
   ,,Goldie, bráško, je po všem, slyšíš?" zkoušel na něj mluvit. ,,Už je pryč, můžeš otevřít oči."
   S tím medvěd opravdu oči otevřel. První věc, co hledal, byl právě onen kdysi zlatý králík. ,,Springy?"
   ,,Nahoře, troubo," zasmál se králík, chytil svého bratra za srst na hlavě a hlavu mu dal do takové polohy, aby na něj viděl. Úplně si užíval ten pocit, jak nebohému animatronikovi křuplo v krku. Znovu se vžil do role nelítostného zabijáka. Ani si neuvědomil, že se chová divně.
   ,,Springy, to bolí!" vyjekl medvědí Zlaťák a ve snaze se bolesti zbavit začal kolem sebe máchat rukama. ,,Přestaň s tím!"
   ,,Ne, ne, ne," protestoval Springtrap se škodolibým úsměvem, ,,žádné takové. Nejdřív chci vysvětlení, proč jsi ksakru něco neudělal?! Charlotte málem chcípla a to jen kvůli tobě! Kdybys tady neležel jak placka, bylo by všem na světě lépe!" Postupně zvyšoval hlas, až nakonec křičel. Nedokázal svůj hněv ovládat. Chtěl sice docílit jevu v podobě bílého králíka, ale čekal alespoň snahu Charlotte pomoct. Sám jí pomoci nemohl, neměl jak.
   ,,A-ale Springy..." nedořekl medvěd.
   ,,Mluv, ty hromado součástek!" zařval, aby ho pořádně sesadil.
   ,,Dobře, dobře, uklidni se, prosím!" prosil medvěd úpěnlivě.
   Ale Springtrap místo toho zatáhl ještě víc. Byl si jistý, že mu kousek srsti vytrhl. V tu chvíli mu to bylo jedno.
   ,,Byl jsem paralyzovaný! Nemohl jsem nic dělat!" zopakoval několikrát Golden Freddy s hlasem téměř nepoužitelným. Samým křikem si postupně ničil hlasivky. Za chvíli možná nebude moct mluvit vůbec.
   Králík zničehonic zjistil, co dělá, a tak s výrazem překvapení a strachu upustil svého bratra na zem. Ten si jenom instinktivně sáhl na místo, kde mu chyběl kousek srsti. Nebylo to naštěstí až tak vidět.
   ,,Co se to s tebou děje?" zeptal se králíka.
   ,,Jsem jen nervózní, promiň... Na nějakou dobu jsme přišli o dalšího ochránce, takže si na pár dní budeme muset vystačit sami," oznámil mu králík a nervózně se poškrábal na hlavě.
   ,,Myslíš Shadow Bonnieho?" Golden Freddy se po Springtrapově kývnutí musel zamyslet. Co teď budou dělat? Mohou už vlastně jenom doufat, že je Shadow Foxy nechá na pokoji do té doby, dokud se oba Stínové zcela nezotaví, což prakticky nebylo vůbec pravděpodobné.
   Shadow Foxy byl mazaný a uměl dobře využívat momentů překvapení, hlavně tehdy, když byla druhá strana slabší než on.
   Medvěd pohlédl na Marionette. Ležela vedle něho a ani se nehla. Mávl nad ní rukou, čímž ji kupodivu celkem rychle probudil.
   Loutka aniž by otevřela oči vyletěla do vzduchu a teprve tam se rozhlédla kolem sebe. ,,Jsou všichni v pořádku?" byla její první otázka.
   ,,Jo," odvětil Springtrap a pokračoval: ,,Charlotte jim šla oznámit, že je Shadow Foxy pryč."
   Loutku to ale nenechalo klidnou. ,,V-v-vážně? J-j-jste si tím jistí? Pořád tady přece mohl nechat nějakou svoji temnou magii, ne?"
   ,,I kdyby ji tu nechal," začal Golden Freddy klidně, ,,projeví se to až později. Nemusíš mít strach, večer to prověřím. Běž teď přichystat animatroniky na zítřejší výstup, určitě budou muset mít své doplňky v pořádku; Toy Chica musí mít svůj cupcake, u Toy Bonnieho s Toy Freddym jsou důležité motýlky a Mangle zprovozni Jacka. Jo, a ještě... BB s JJ nafoukni balónky."
   ,,Jdu na to," souhlasila loutka a rychlostí světla se vypařila.
   ,,Už bude večer, raději půjdu," oznámil Springtrap, načež začal Golden Freddy okamžitě protestovat.
   ,,Nikam nepůjdeš!" křikl. ,,Není tam bezpečno, Shadow Foxy se může kdykoli vrátit."
   ,,Nevyšiluj hned," pokusil se medvěda králík uklidnit, ,,budu tam hlídkovat. Vy budete hlídat tady a já půjdu dolů."
   ,,Opovaž se! Uvědomuješ si, že jdeš takhle přímo na smrt?!"
   Ale potrhaný ušák si nedal říct. Místo toho položil své ruce na ramena svého bratra a pravil: ,,Klid, zvládnu to. Tady vám budu stejně k ničemu, jen bych ho tu přilákal."
   ,,Půjdu s tebou, když si nedáš říct," zareagoval medvěd.
   Protentokrát protestoval králík: ,,Ne, ty zustaneš tady. Marionette by animatroniky sama uchránit nedokázala. Navíc mi musíte dát pozor na Shannieho, bude ho potřeba. Já bych mohl jít hledat Freddyho a Shadow Freddyho."
   ,,Nemáš ani tušení, do čeho se pouštíš," syknul Zlatý Freddy a vytrhl se ze sevření. Byl naštvaný. Měl o něj prostě strach, to bylo celé.
   ,,Jestli mě dostane, alespoň vám získám čas. Nebude lehké mě udržet v klidu. Ale to ty víš, že?" Springtrap se pousmál.
   ,,Springy... nedělej to ještě těžší než je to teď. Nemusíš si před námi všemi hrát na hrdinu. Nikdy jsi hrdina nebyl a ani nikdy nebudeš."
   To králíka bodnulo do srdce, ale zachoval usměvavý výraz. Jeden koutek oka mu párkrát zacukal, bůhví proč.
   ,,O tomhle se nehodlám bavit. Na hrdinu si nehraju, Golden Freddy. Nemůžu vám moc pomoct, jedině takhle vám budu alespoň k něčemu. Půjdu a ty mi v tom nezabráníš. Zase tak bezbranný nejsem," odfrkl si králík a jak mluvil dál, začínal se mračit. ,,Děláš, jako bych byl malé mimino. Nezapomeň, že to já jsem ten starší a rozumnější tady. Jestli se mi něco stane, může ti to být úplně jedno. Nemusíš mě jít zachraňovat. Nemusíš se o mě vůbec starat. Můžeš mě v tom nechat a starat se jen o sebe. A teď mě nech být, jdu se podívat na Shannieho," domluvil a bez sebemenších náznaků radosti či smutku odkráčel pryč.
   Medvěd zůstal stát jako přimrazený. Co to právě slyšel? Tohle by do něj nikdy neřekl, ale nebyl jediný.
   Povzdechl si a podíval se směrem, kam jeho bratr odešel. Nikde nikdo. Byl pryč. Nezbývalo mu nic jiného, než se jít podívat za Marionette. Snad ho alespoň ta bude brát vážně.