Charlotte: Zrození

Kapitola 20.

Omlouvám se za trochu pozdní vydání, ale ještě stále je úterý, tak co řešit, že?

   ,,A teď všichni spát!" zavelela Marionette. ,,Musíte být na zítřek dobře vyspaní, nic se nesmí pokazit, jasné?"
   Nikdo neprotestoval. Všichni se unaveně dobelhali do svých pokojů. Nikomu loutka v odchodu nezabraňovala. Jen Charlotte odchytla v polovině cesty.
   ,,Jsi si jistá, že víš, co máš dělat?" zeptala se jí starostlivě.
   ,,Jo," potvrdila Charlotte a chtěla odejít, ale černobílé stvoření jí v tom zabránilo znovu.
   ,,Chci se jen ujistit, že to pro tebe nebude problém..." vydechla a pokračovala: ,,Musíš pochopit, že už jen myšlenka, že se tady něco děje, dělá všechny animatroniky nervózními. Nejsem si jistá, jak to bude u tebe, protože se zdá, že to tak moc neřešíš."
   ,,Věř mi, že to zvládnu. Budeš na mě jistě pyšná." Charlotte ještě před svým odchodem stihla Marionette věnovat zářivý úsměv a pak se teprve vypařila.
   Když ulehla do postele a zachumlala se do teplých peřin, věděla, že dneska se jí moc dobře spát nebude. Hned vedle zaslechla Golden Freddyho. Brečel...

   Springtrap tiše sešel schody. Naposledy se za místem hrátek a zábavy ohlédl a povzdechl si. Byl to opravdu dobrý nápad? Teď už mu to jako dobrý totiž vůbec nepřipadalo.
   Obrátil se zpátky ke svému cíli a vyšel vpřed. S hlavou sklopenou a rukama za zády šel vstříc děsivému stvoření, které se skrývalo v temnotách.
   Jak byl sám, uvědomil si, že mu už opravdu nikdo nepomůže. Shadow Bonnie se skoro nemohl hýbat a Golden Freddy s Marionette by mu nemohli pomoct ani kdyby tisíckrát chtěli. A že by se někdo jiný z animatroniků obětoval, si nemyslel. Bylo to absurdní.
   Zaslechl nějaký šramot kolem sebe, ale nevěnoval mu pozornost. Dělala ho smutným myšlenka, že za chvíli bude chycen do pasti. Šel vpřed jako hloupá ovce. Vrátit se nehodlal.
   Šramot se opakoval ještě několikrát, ale v žádném z případů se králík ani neohlédl. Jen stále civěl do země a přemýšlel nad plánem útěku. Všechno jde, když se chce, tak proč by se mu nemohl vyhnout?
   ,,Tak dělej, ty proklatý Stíne..." zašeptal. ,,Jestli takhle mému bratrovi získám čas, pojď si pro mě..."
   Ale nic se nedělo. Buď ho Stín ignoroval, nebo tady prostě nebyl. Lepší by byla samosebou druhá možnost, jenže náhoda je svině.
   ,,Jdeš jak prase na porážku," zasmál se temný hlas. ,,Víš ty vůbec, co dokážu?"
   ,,Jasně že to vím," zavrčel králík nevědom si toho, že si povídá sám se sebou. ,,Nebyl jsi určen k páchání zla a ty to víš."
   ,,Heh... Zajímavé to tvé myšlení." Zasmál se znovu. ,,Jsi jak malý. Víš ty co? Když tak moc chceš, klidně tě u sebe nechám. Nedělá mi to sebemenší problém."
   ,,Kde je Shadow Freddy?"
   ,,Tam, kde ho Shen prve nechal. Nic mu není, říkal vám přece, že mu nic neudělám. Jenže kdo by poslouchal malého, blouznícího medvěda?"
   Takže to byla pravda! Springtrapovi chvíli trvalo, než si uvědomil, co by to mohlo znamenat.
   ,,Shadow Freddy nás zradil!" vykřikl. ,,Spolčil se s tebou!"
   ,,Opravdu si myslíš, že by se takový strašpytel tahal se mnou?" zeptal se hlas nechápavě. ,,Nezradil vás, jen mi trochu pomohl, nic víc... Nemusíte hned všechny, kteří se mnou spolupracují, považovat za zrádce. Byla jeho vlastní vůle pomoci příteli v nouzi."
   ,,Přátelství bych tomu moc neříkal," ohradil se králík. Nemohl vědět, že jsou ti dva přátelé i přes jejich povahové rozdíly. Ani ho to nenapadlo. ,,Určitě jsi ho k tomu násilím donutil, jak tě znám."
   ,,Ale no tak, zas tak hrozný nejsem," pravil hlas uraženě. ,,Je to můj kamarád a navíc jeden z mála, kterým bych neublížil ani v nevyšší nouzi. Ale to ty nemůžeš pochopit, na to jsi moc hloupý."
   ,,Nejsem hloupý!" zařval králík. ,,Jediný, kdo je tu hloupý, jsi ty! Vážně nechápu, proč jsem tě raději nenechal mezi ostatními! Určitě by to nám všem vyhovovalo víc!"
   ,,Neměj mi to za zlé, Springtrape," ozvalo se zas, načež Springtrap ucítil, jak mu cosi pomalu obmotává ruce zezadu. ,,Já chci pouze ukázat pravdu a říct všem, jak je to doopravdy. Nejde mi o vládu nebo tak něco. Jde mi pouze o jedinou věc..."
   Králík ucukl a rychle se otočil. Hbitě dal ruce před sebe a zaťal pěsti. Byl připraven se bít. To ale ještě nevěděl, jak moc velkou sílu Stín vlastní.
   Zjevil se před ním onen fialový lišák. Na tváři mu tkvěl upřímný šibalský úsměv. V pravé ruce držel světlou fialovou kouli, ze které vycházely stejnobarevné plamínky.
   ,,Teď se ukáže, kdo má navrch, pane Aftone," pousmál se ještě více lišák a poslal kouli proti Springtrapovi. Tomu chvilku trvalo, než zareagoval, ale nakonec udělal to samé, čímž první ránu odrazil. Totiž jaksi vyšel ze cviku, proto.
   ,,Přestaň, Shadow Foxy," pravil rázně, ,,můžeme se přece normálně domluvit."
   ,,Domluvit na čem?" nechápal Stín. ,,Já se na ničem domlouvat nepotřebuju. Já potřebuju jednat."
   Druhou ránu už Springtrap odrazit nestačil a tak ji schytal do hrudi. Dopadl na zem na bok a pohlédl vzhůru. Stín se stále usmíval, přicházel k němu pomalu, nemluvil. Až teprve po chvíli řekl něco jako: ,,Je mi to líto, pane Aftone, ale nemohu jednat proti vůli vašeho syna." a pak zasadil králíkovi poslední ránu do hlavy, čímž ho omráčil. Poté ho přemístil dost daleko na to, aby nenašel cestu zpět.
   Springtrap se probudil svázaný na židli, neschopen pohybu. Zničehonic ho rozbolela hlava, byl zmatený, za Scotta nemohl přijít na to, kde se nachází. Ani pořádně neviděl, vše kolem něj byla jedna velká šmouha. Jako by se mu jeho mapa sklepení a podzemí vypařila z hlavy.
   ,,Tady zůstaneš," řekl Stínový lišák, ale králíkovi se neukázal. ,,Za pár dní snad nadejde tvůj čas..."
   ,,Počkej ještě!" zařval králík, a kupodivu se mu dostalo odpovědi.
   ,,Co?"
   ,,Co jsi udělal s Freddym?" zeptal se na otázku, kterou nutně potřeboval vědět. Když už se takhle nechal chytit, tak ať je aspoň k užitku.
   ,,Můžeš být v klidu, nic mu není," odvětil lišák vážně. ,,Má u sebe každý den společnost, takže psychicky na dně být nemůže."
   S tím nastalo hrobové ticho. A králík zůstal sám a sám, neznámo kde.
   Teď chtěl jediné; předat zprávu Shanniemu.