Charlotte: Zrození

Kapitola 10.

Upozornění: K pochopení této kapitoly je třeba si slovo Foxy přeložit z angličtiny do češtiny a popřípadě i do francouzštiny. Jen tak se dá všechno opravdu dobře pochopit. Děkuji za pochopení a užijte si následující text.

   Freddy se probral kdesi v temnotě. Tedy... to si alespoň myslel, dokud neotevřel oči. Hned poté zjistil, že leží na zemi, neschopen pohybu. Něco ho k té zemi přitahovalo tak moc, že nemohl ani hlavou otočit a pořádně tak prozkoumat okolní prostředí. Jediné, co viděl, byl světle šedý strop a kousek stejně šedé zdi.
   Nebyl zvyklý na takový způsob přemisťování, proto přitom omdlel. Shadow Foxy s Foxym ho pak dali tady. Museli si být jistí, že jim nijak neunikne. Teď když ví jedno z největších tajemství, nebylo by dobré, aby ho někomu vyzradil.
   ,,Mon ami, pusť ho, prosím," pravil jakýsi burácivý hlas, hodně podobný Foxymu. Freddym to trhlo. Dostal strach. Prostředí ani nic jiného tady neznal. Věděl jen, že by se měl nacházet v podzemí. Ovládla ho panika.
   Golden Freddy jim důrazně říkal, aby nechodili do sklepení, natož do podzemí. Tvrdil, že se tam mohou nacházet nebezpečná monstra toužící po duši každého, kdo se tam dostane. Také se tam nacházela pověstná Temnota zatracení, ve které bývali vězněni všichni zlí tvorové. A jeden z nich právě teď společně s jedním z animatroniků seshora věznil hlavního zpěváka a velitele vrchu. Jak poetické!
   ,,Jak si přejete," řekl druhý hlas, který se svou temnotou mohl patřit pouze a jedině Stínovému Foxymu. Nakráčel (nebo spíše přiletěl) až k medvědovi, naklonil se nad něj, zamával a spustil: ,,Jak se vede, mistře Fazbeare?"
   ,,Okamžitě mě pusťte!" zařval rozčileně zpěvák, ani nevěděl jak. Snažil se přitom posbírat všechnu svoji odvahu, která se v něm ukrývala.
   ,,To mám také v plánu, však jsi to sám slyšel, ne? Poslyš, nechceme ti nic udělat. Nebo alespoň ne teď..." Poslední větu řekl tak, aby ji mohl slyšet jen on a nikdo jiný. Mávnul rukou, čímž medvěda osvobodil ze spárů země, a pak mu ji podal.
   ,,To nebude třeba..." Freddy zavrtěl hlavou a začal se pomalu zvedat ze země. Už se tak nebál, naopak byl naprosto klidný a vlastně i trochu naštvaný. Pořád ještě nemohl uvěřit tomu, co je Foxy doopravdy zač. Zrádce.
   ,,Jak myslíš. Byl bych rád, kdybys šel se mnou a nikam nezdrhal. Tady se dá vyznat ještě hůř než ve sklepení, a navíc... tady je víc příšer."
   ,,Co se mnou chcete udělat? Zacházíte se mnou jako s kriminálníkem."
   ,,Kdybys nelezl do Pirátské zátoky, nebyl bys tady. Původně jsem měl v plánu unést někoho jiného, ale teď si uvědomuji, že ty máš větší cenu."
   ,,Vy mě chcete za někoho vyměnit?" hádal medvěd.
   ,,Všechno se dozvíš. Teď pojď. A nedoporučoval bych ti mě naštvat. Sice se k tobě mám chovat slušně, ale i tak svého činu můžeš těžce litovat!"
   ,,Budu na to pamatovat..."
   Oba jako na povel vyšli z místnosti, Stín dřív a medvěd později. Stínový lišák měl neskutečnou radost. Konečně se dočkal svobody! A jako bonus se jim podařilo uvěznit samotného Freddyho Fazbeara! A ještě tak jednoduše! Prostě krása! Teď nad ním má absolutní kontrolu. Může si s ním prakticky dělat co chce, je to přece jeho zajatec. Foxy se nemusí dozvědět, že mu chce ublížit.
   Pirátský lišák mu výslovně zakázal být na Freddyho hrubý či už mu jen něco udělat. Ještě pořád to byl jeho velitel a ještě pořád ho bral jako nadřízeného. Vskutku milé.
   Stín vedl medvěda temným prostranstvím. Ať se Freddy rozhlížel kdekoli, neviděl jedinou překážku. Tady by se fakt dalo dobře ztratit.
   Medvěd se tak zadíval do temnoty, až nakonec zastavil a zjistil, že je sám. Přepadla ho úzkost. Kde je Foxy?! A kam se poděl Shadow Foxy?!
   ,,Haló?" zavolal kamsi před sebe. Jediné, co se ozvalo, byla však jeho ozvěna. Nic jiného. Nic víc, nic míň. Pokusil se tedy jít vpřed. Jenže po chvíli chůze o něco zakopl a spadl přímo na čumák. Studená zem ho nyní chladila po celém těle, až mu začaly drkotat zuby. Nechtěl se zvednout. Tak nějak se tady dole cítil v bezpečí.
   Zničehonic se ozval opět ten burácivý hlas: ,,Kapitáne, není vám nic?"
   Freddy sebou trhnul a pohlédl vzhůru. Skláněla se nad ním jakási jednooká kreatura neurčité barvy a tvaru. Byla obrovská. Dle hlasu usoudil, že je to muž. A dle přízvuku a oslovení jasně poznal pirátského lišáka. Nechápal ale, co se to s ním stalo. Strach však nedostal.
   ,,Foxy?" oslovil ho. ,,Co se to s tebou stalo?"
   Ale kreatura nad tím jen mávla rukou. ,,To není důležité, kapitáne. Když dovolíte, vezmu vás s sebou, ano? Naskočte si."
   Před Freddym se zjevila obrovská levá ruka, která jako by čekala, až na ni vyleze, což nejspíš také dělala. Medvěd se tedy zvednul, na ruku si vyskočil a pak i sednul. Poté ho kreatura zvedla do vzduchu.
   ,,Omlouvám se, že to muselo dopadnout takhle," začala jiná podoba Foxyho, když měla hnědého animatronika před čumákem. ,,Je mi to vážně líto, ani nevíte jak. Ale je to nutné opatření. Mého nohsleda neměl nikdo spatřit do té doby, dokud nebude sám chtít. Asi se na mě zlobíte, že?"
   ,,Vlastně ani ne," přiznal medvěd. ,,Jen jsem poněkud... překvapený. Nechci tě považovat za zrádce nebo tak něco, ale koleduješ si o to. Foxy... ty přece nejsi zlý, tak proč spolupracuješ s někým, jako je Shadow Foxy?" Měl pádný důvod mu lhát o tom, že necítí vztek.
   ,,Mám své důvody..." povzdechla si kreatura. ,,A navíc... poslouchá mě na slovo. Jako Shadow Bonnie Springtrapa. Je mnohem silnější než ti dva Stínové, pomůže mi uskutečnit mé plány, chápete? Jde tady jenom o pomstu, nic jiného." Jeho hlas i výraz se z klidného změnil na lehce naštvaný. Úplně cítil ten vztek, který celou dobu tak úžasně skrýval. Potřeboval se vypovídat.
   ,,Chápu, příteli, jsi naštvaný. Ale to se to nemůže vyřešit v klidu? To na to musíš používat ty nejhorší způsoby?" Medvěd se alespoň chtěl pokusit mu to nějak vymluvit, i když tušil, že to nebude mít smysl. Jako kdyby věděl, co má Foxy v plánu...
   ,,Teď už ne," odsekl lišák. ,,Původně jsem měl v plánu všechno nechat být, ale teď, když je... když je..."
   Hnědý medvěd se pozorně zadíval a zaposlouchal. V hlasu jeho přítele šel teď a tady slyšet smutek a žal. Tvář zesmutněla a naplnila se slzami. Určitě si vzpomněl na svoji maminku, to bylo jasné. Nebude snadné se s tím vyrovnat. Jak by taky ano, když ona byla to jediné, co ho udržovalo šťastným. Teď už může cítit maximálně škodolibou radost.
   ,,Promiň, Foxy... nemusíš mi nic říkat. Dej mě sežrat příšerám, pak budeš mít pokoj," pravil Freddy.
   ,,Ne, ne, t-t-to je v pořádku... nic mi není... jen... ještě pořád se nemůžu zbavit pocitu, že jsem všechno ztratil..." řekl roztřeseně lišák a druhou rukou, kde měl tu misku se žížalou (hák, kdyby to někomu ještě nedošlo), si utřel slzy. Pak se nadechl a pokračoval: ,,Je mi vážně hrozně... ukážu vám můj plán... stejně s tím nic nenaděláte..." Vzlyknul.
   ,,Dobrá, příteli, ale kdyby to pro tebe bylo moc složité, přestaň, ano? Nemůžu dovolit, aby ses kvůli mně psychicky zhroutil," kladl mu medvěd na srdce. Něco mu říkalo, že mu to musí říct. Hlavně ho nesmí rozesmutnit, už tak je smutný dost. Špatné pocity by ho mohly připravit o sebekontrolu, a to Freddy přesně nechtěl.
   ,,Jste milý, kapitáne." Kreatura se pokusila o chabý úsměv, už skoro bez slz. ,,Můžeme tedy?"
   Medvěd přikývnul a čekal. Foxy dal kolem něho svůj hák, aby nespadnul, a vydal se vpřed. Po pár metrech se zastavil a hákem na cosi ukázal.
Freddy se zadíval tím směrem a po chvíli spatřil slabou bílou záři.
   ,,Tam vzadu," začal vysvětlovat lišák, ,,se nachází sídlo Světlé strany. Tam bych být vámi se ani nepokoušel chodit."
   ,,Má to s tvými plány něco společného?" otázal se zvědavě medvědí zpěvák.
   ,,Vlastně tak trochu ano. Mezitím co jste spal, zjistil Shadow Foxy, že kousek světla chybí. A pokud se dostal tam, kam si myslím, že se dostal, tak mi to mé plány značně komplikuje. Ale k tomu se vrátíme později. Nyní mi dovolte vám ukázat pointu tohohle všeho."
   Foxyho druhá podoba mávla rukou s hákem, načež se před nimi objevila obrovská bílá obrazovka, přibližně stejně velká, jako ta v kinech. O pár vteřin později se tam začalo něco promítat. Vypadalo to jako třípatrový panelák, jen otevřený. V úplně nejvyšším patře to jen zářilo barvami, v prostředním se nacházela pouze tmavě šedá barva a v nejspodnějším černá. Celé se to nacházelo na tmavě modrém pozadí. Medvědovi to něco připomínalo, ale nemohl si za Scotta vzpomenout, co to něco je. Někde už tohle viděl. Vyvolalo to v něm zvláštní pocit neklidu a zašimrání v břiše.
   ,,Tady se nachází pizzerie," pravil lišák, zdvihl hák, položil ho na nejvyšší patro a pohlédl na medvěda, jestli pochopil. Ten na něj kývnul, že může pokračovat. Foxy ruku přesunul níž, tedy na prostřední patro. ,,Zde je sklepení." A nakonec na nejspodnější. ,,A zde se nacházíme my, to je podzemí."
   ,,Chápu," potvrdil medvědí zpěvák a vyčkával na další lišákova slova.
   ,,A my máme v plánu zmocnit se vlády nad pizzerií." Ukázal na horní patro.
   ,,K čemu ti to bude?" nechápal Freddy.
   ,,Je to jednoduché, kapitáne. Oba nás zanedbali, a tak máme právo na odvetu, no ne? Nicméně... pokračujme," odpověděl a přiložil pravou ruku na prostřední patro. ,,Tady se nachází Springtrap. Nebude těžké se ho zbavit. Stačí ho tam někde uvěznit, s tím si můj kolega jistě poradí. Následně se musíme nějak zbavit Golden Freddyho," ukázal znovu nahoru, ,,to už bude těžší. Máme v plánu ho vyměnit za vás, chápete? Otázka zní, jestli bude souhlasit. Možná, že se obětuje, abyste byl volný..."
   ,,Foxy, tohle Golden Freddy nikdy neudělá," protestoval Freddy s vrtěním hlavy. ,,Na to je až moc chytrý. Ví moc dobře, že kdyby to udělal, ohrozí tím celou pizzerii. Bez něj jsme jako ryba bez vody nebo ještě hůř; jako Chica bez pizzy."
   ,,Děláte, jako byste mi chtěl pomoct." Pirátský lišák ve své podivuhodné podobě dostal podezření. O co se to ten medvěd snaží?
   ,,Neříkám, že ti chci pomoct, ale ani neříkám, že ti pomoct nechci. Jen... podle mě je to moc nebezpečné, příteli."
   ,,Nebezpečné? Tsss, pro mě a mého nohsleda není nebezpečné nic. Nebude to těžké, dostanou, co si zaslouží. Až se zbavíme Zlaťáků, budou následovat Stíny. A když i ty budou pryč, nebudete mít už nic, čím byste se mohli bránit. Jak dokonalé!"
   ,,Ten plán se mi nelíbí." Freddymu se zkřivil obličej. ,,Vždyť jsme ti nic neudělali!"
   ,,To si jen myslíte. Poslyšte, nehodláme na vás být nijak zlí. Jen pokud bude třeba."
   Hnědému medvědovi se sevřel žaludek už jen nad tím, co myslí tím pokud bude třeba. Dokázal si představit, nad čím vším se Shadow Foxy může naštvat. Nemůže dopustit, aby se jim podařilo získat nadvládu nad animatroniky. To prostě nejde!
   Jenže netušil, že mu lišák pár vcelku důležitých informací zatajil. A taky právem.
   ,,Teď byste se měl jít vyspat. Ráno bude až za dlouho."
   ,,Teď už se mi spát opravdu nechce." Medvěd se zamračil. Jeho hlas byl otrávený. ,,Jsem opravdu nemile překvapený. Vždycky jsem si myslel, že bys ani mouše neublížil, ale jak vidím, zmýlil jsem se."
   ,,Někdy jsou věci jinak, než vypadají. To byste ale měl vědět, ne?"
   Freddy sebou opět prudce cuknul. Ani nevěděl, proč. Jako kdyby mu to něco připomnělo... něco, co není úplně hezké... ale co?
   ,,Budu se muset vrátit nahoru. Už se nemůžu dočkat, až uvidím ten Golden Freddyho obličej, když zjistí, že jim někdo chybí. A zrovna někdo tak důležitý! Ach jo, škoda, že to neuvidíte. Ale možná se Shadow Foxy slituje a ukáže vám dění nahoře. Celkem by mě zajímalo, co budou ti dva bez vás dělat. Vystoupení sami nezvládnou."
   ,,Můj ty Scotte..." zhrozil se medvěd. Úplně zapomněl na Bonnieho a Chicu! Co budou bez něj dělat? Jak říkal Foxy, vystoupení sami nezvládnou. Freddy byl důležitou součástí jejich vystoupení! Až teď si to uvědomil. Když tam nebude, jejich vystoupení se nemůže konat. A jen tak zavřít pizzerii by vyvolalo podezření o tom, že se tam zase stal nějaký incident, což si už nemohli dovolit vzhledem k tomu, jak málo už měli zákazníků. ,,Nemůžeš mě tady nechat! Oni mě potřebují!"
   ,,Když se obešli beze mě, obejdou se i bez vás. Holt to budou muset nějak zvládnout. Nepodceňujte je tak, zas až tak blbí nejsou, ne?"
   ,,To možná ne, ale stejně! Já tam musím být!"
   ,,Bohužel, kapitáne. Můžete si za to sám."
   ,,Tak dobře." Freddy si stoupnul, nasadil přísný pohled a dal ruce v bok. Poté zařval: ,,Jakožto tvůj velitel ti PŘIKAZUJI, abys mě okamžitě dostal zpátky nahoru! Jinak toho budeš těžce litovat!"

   ,,Ó ne! Už se strachy třesu!" vykřikla kreatura sarkasticky a naznačila drkotání zubů a jiných částí těla, takže měl medvěd co dělat, aby se na ruce kreatury udržel pořád v té poloze, ve které až doteď byl. ,,Já a něčeho litovat? Nezapomeňte, že pod něčí nadvládou jste teď vy! Jsem větší a mocnější! A vy? Vy jste malý a nic nezmůžete!" uchechtl se. Šťouchnul do zpěváka hákem, čímž spadl.
   To lehké šťouchnutí pro něj bylo jako silná rána do hrudi. Vyrazilo mu to dech. Jen ztěží ho popadal.
   ,,Foxy... proč to děláš...?" zeptal se, ještě stále s nedostatkem vzduchu. Podařilo se mu si kleknout a párkrát se bouchnout do zad.
   ,,Můj otec mi zabil maminku. Za tohle zaplatí víc než za moji smrt!" zvolal nikoli Foxyho hlas, ale jakýsi jiný, dětský. Zněl podobně, ale přesto tak jinak. Freddymu to připomnělo pár veselých i smutných vzpomínek.
   Ti dva byli už odjakživa velcí kamarádi. Podnikali spolu spoustu věcí. A vždycky u toho byli oba šťastní. Co kdyby mu Freddy něco z toho připomenul? Třeba by to pomohlo!
   ,,Prosím, Terenci, poslouchej mě," vyřkl medvěd svým dětským hlasem, který patřil jeho duši, ,,byli jsme kamarádi, pamatuješ? Ty a já. Nikdo z nás nebyl podřízený tomu druhému, a ani nadřízený. Nemohlo by to tak zůstat?"
   ,,Tyhle řečičky na mě už dávno přestaly zabírat," zasmál se lišák. Ani ho nepřekvapilo, že mu medvěd řekl jeho pravým jménem. ,,Teď tady velím já. Úctu k vám samozřejmě chovat budu, o to se nebojte. Ale nyní mi dovolte vás přesunout trochu někam jinam."
   ,,Kam?!" zděsil se medvědí zpěvák.
   ,,Uvidíte..." Nasadil tajuplný výraz a lehce přejel hákem přes medvědovu hlavu, až mu málem shodil klobouk. ,,Musíte si odpočinout. Asi nebylo jednoduché u mě zůstávat celý den, pokud hádám správně?"
   ,,To nebylo..." přiznal medvěd a poškrábal se na hlavě. Samou únavou zívl.
   ,,Tak vidíte. Klidně si lehněte, donesu vás tam. Není to daleko."
   Freddy, poněvadž už nechtěl lišákovi nadále odporovat, si lehl na bok do jeho dlaně a zavřel oči. Chtěl mu dát trochu prostoru, ať si užije toho, že je něco víc, a ne jenom nějaký zanedbaný mamlas. Zaslouží si to.
   Medvědovi se jeho nápad nelíbil, ale co s tím mohl dělat? Jak říkal Foxy, nic nezmůže. Kdyby tak mohl Golden Freddyho alespoň nějakým způsobem varovat! Ale... třeba už to dávno ví. Možná, že už něco plánují.
   Medvědí zpěvák ležel ve Foxyho dlani tak dlouho, až tvrdě usnul. A tak ani nezjistil, kam ho chtěla ta Foxymu podobná kreatura donést.

(2450 slov, vydáno 30. 8. 2016)

Nebojte, příště už se tam Charlotte objeví.
Jinak... fakt nevím, jak často budu vydávat kapitoly během školního roku. Bude škola (pochopitelně) a já nevím, kolik budu mít času, ale slibuji vám, že se budu snažit psát co nejvíce! Přece jenom, pár kapitol ještě předepsaných mám...
Nicméně... musím se vás na něco zeptat. Vadilo by vám moc, kdyby v tomto příběhu nebyla Mangle s Foxym? Mám totiž v plánu jednu úplně mindfuck věc, takže... tak, no.