Charlotte: Zrození

Kapitola 11.

   Konečně bylo ráno. Všichni se probudili a pomalu se soukali z postele. Rozespale mžourali okolo sebe ve snaze zjistit, kde se přesně nachází.
   Zlatý medvěd již seděl v jídelně před pódiem a nervózně bubnoval prsty o stůl. Bude jim muset všechno říct. Všichni budou jistě v šoku, jakmile zjistí, že je Shadow Foxy skoro volný, o tom nebylo pochyb. Z toho začalo být medvědovi špatně.
   Nejdřív dorazil do jídelny Bonnie. Posadil se naproti medvědovi a otráveně spustil: ,,Proč se tady máme všichni sejít?"
   ,,Musím s vámi něco probrat," odpověděl Zlatý Freddy a namířil si to pohledem k zemi.
   ,,To je to tak důležité?"
   ,,Důležitější než si myslíš."
   Jako další přišla Chica a hned za ní se pomalým krokem loudala Charlotte. Celou moc musela přemýšlet nad tím snem. Byl to vůbec sen? Proč by se jí jinak ten králík objevil v hlavě? Celé to bylo zmatené. A více zmatenosti tomu dodávala i Charlottina únava.
   Její překrásné havraní vlasy byly nyní rozcuchané, i když byly tak trochu ze stínu. Její rozespalá tvář všechny znepokojovala. Co když se špatně vyspala kvůli tomu, že tady mají špatné postele?
   ,,Dobré ráno," pozdravil ji Zlaťák.
   Králičice unaveně zamrkala, pohlédla medvědovi do tváře a odpověděla stejně: ,,Dobré ráno..."
   ,,Jak ses vyspala?"
   ,,Ale jo, šlo to..."
   ,,Nevypadáš tak."
   ,,Jen jsem nemohla usnout... jinak máte pohodlné postele..."
   Úplně slyšela, jak si všichni ostatní hlasitě oddechli, ale nevěnovala tomu nijak velkou pozornost. Sedla si vedle Chicy, která se usadila vedle Bonnieho, a vyčkávala na to, co jim chce medvěd říct.
   ,,Kde je Freddy?" zeptal se Zlaťák. Trochu překvapeně se začal rozhlížet kolem. Freddy nikdy pozdě nechodil, zvlášť když se konala nějaká taková důležitá schůzka. Proto ho to tak překvapilo.
   ,,Půjdu se za ním podívat," nabídla se Chica a bez souhlasu ostatních se zvedla od stolu a kráčela směrem k Freddyho pokoji. Ostatním nezbylo nic jiného než čekat.
   Když ale Chica pomalu nakoupila dovnitř se slovy: ,,Freddy, jsi vzhůru?", zůstala strnule stát. Poté se obrátila na své kolegy. Její překvapený výraz všechny bodal do očí. ,,Freddy tady není."
   Teď se pro změnu vylekal Golden Freddy. Proto hned vydal rozkazy: ,,Bonnie, běž zkontrolovat Pirátskou zátoku, Chico, ty běž do kuchyně a ty, Charlotte, se porozhlédni v ostatních pokojích. Musíme ho okamžitě najít!"
   ,,Proč tak plašíš?" nechápal fialový králík.
   ,,Poslyš, Bonnie, jestli tady Freddy není, tak jsme pěkně v háji, takže laskavě dělej, co říkám!" křikl Zlaťák, načež Bonnie rychle přikývnul a šel hledat zpěváka na ono stanoviště, které mu medvěd určil.
   Chica s Charlotte udělaly to samé. Ale ať šli animatronici kamkoli, medvědího zpěváka nemohli nalézt. Kde jen může být? To bohužel víme jenom my. Samozřejmě bychom mohli probourat čtvrtou stěnu, ale to se mi zrovna teď nechce. Jsem holt zákeřná.
   ,,Nikde není!" vykřiklo hystericky kuře a udýchaně přiběhlo ke zlatému medvědovi.
   Toho zachvátila panika. Ne, ne, to nemůže být pravda!
   Mezitím dorazili zpátky i ostatní dva animatronici, bohužel se stejnou odpovědí.
   Zlaťák se posadil na židli a hlavu si položil do dlaní. ,,Ne... tohle se stát nemělo..." mumlal si přitom.
   ,,Ty snad víš, kde je?" zeptal se opět králík.
   ,,Možná ano... sedněte si," rozkázal Zlatý Freddy. Když všichni seděli na svých místech, začal odříkávat svůj monolog: ,,Pamatujete si ještě na Shadow Foxyho?"
   Králík s kuřetem kývli na souhlas, jen králičice zavrtěla hlavou. ,,Kdo je Shadow Foxy?"
   ,,Shadow Foxy," vysvětloval medvěd, ,,je náš nejhorší nepřítel. Springtrap mu kdysi přikázal, aby chránil Foxyho, ale pak zatoužil po moci a chtěl všechno vyhodit do povětří."
   ,,Aha..." Charlotte nemohla přijít na to, proč by měl chránit zrovna Foxyho? Je mu snad něco? Bylo jí blbé se zeptat, a tak raději mlčela a poslouchala.
   Taky si všimla, že zde lišák není. To ho jako nepotřebují nebo co? Golden Freddy sice říkal, že je mimo provoz (což šlo poznat hlavně z cedule, která před lišákovým pódiem stála), ale to nějakou důležitou informaci vědět nepotřebuje?
   ,,Vrátím se tedy k tématu." Hlas se mu začal třást. Pokud zde Freddy nebyl, značilo to jediné. ,,Shadow Foxy je na svobodě."
   ,,Cože?!" vyprskli všichni ostatní tři animatronici zděšeně. Strach v nich převzal veškerou moc. I králičice měla strach, přestože nevěděla, co je ta Stínová podoba Foxyho zač.
   ,,To jako vážně?!" vykřikl Bonnie naštvaně, ale v polovině věty se mu hlas zlomil, čímž věta ztratila svůj pravý význam.
   ,,Poslouchejte. Včera v noci jsem se dozvěděl, že Shadow Foxy bude na svobodě brzy. Ale vzhledem k tomu, že tady Freddy není, soudím, že Shadow Foxy je na svobodě už teď."
   ,,Takže Fredy je..." nedopověděla Chica. Oči se jí začaly plnit slzami.
   Zlaťák přikývnul a pravil: ,,Ano, Freddy bude nejspíš uvězněný v podzemí."
   Kuře se samým smutkem rozbrečelo. Králík ji jen marně utěšoval, i když měl taky na krajíčku. A králičice? Ta se snažila si všechno dát dohromady. Takže Freddy je teď pryč... co budou dělat?
   ,,Co chceš udělat? Půjdeme ho zachránit?" měl otázku zase Bonnie. Objal přitom svoji kuřecí kamarádku a přitom ji hladil po hlavě.
   ,,Nemůžeme ho jít zachránit," odpověděl Zlaťák. ,,Je to tam moc nebezpečné. Teď mi došlo, že bez Freddyho nemůžete vystupovat..."
   ,,Takže Freddy je uvězněný někde v podzemí, možná ho tam Shadow Foxy mučí, a ty se tady zajímáš o to, že bez něj nemůžeme vystupovat?!" Teď červenooký králík zařval tak, až se otřásly všechny stoly. Byl na Zlaťáka fakt hodně naštvaný. Jako co si o sobě sakra myslí?!
   ,,Já to chápu, Bonnie," pravil medvěd klidně, ,,ale pizzerii kvůli němu zavřít nemůžeme. Mohlo by to vyvolat podezření. Další úbytek zákazníků si nemůžeme dovolit."
   ,,To je mi jedno! Tady jde o život našeho kamaráda! Jsi úplně zaslepený úspěchem!"
   ,,Tak to není, Bonnie. Vydat se pro něj nemůžeme, nikdo z nás se tam pořádně nevyzná. Navíc tam jsou kdejaké příšery, a já opravdu nemám zapotřebí o někoho z vás přijít, jasné? Freddyho záchrana bude muset počkat. Ještě se zeptám Springtrapa, jestli ho nemá u sebe..."
   Fialový králík se trochu uklidnil, ale stále ještě po medvědovi vrhal vražedné pohledy. Slepice... ehm, pardon, kuře se rozplakalo ještě víc. Pevně tisklo králíkovo tělo, jako by se díky tomu cítilo v bezpečí. Tak tomu ale vůbec nebylo. Myšlenky jí přeskakovaly jedna přes druhou. Nevěděla, jestli se má víc bát o Freddyho, Bonnieho nebo o sebe. Charlotte jí starosti ani tak nedělala, Golden Freddy na ni určitě dá pozor.
   Králičice se z pomyšlení, co se s Freddym teď může dít, zvedal žaludek. Z toho všeho jí bylo extrémně špatně. Ač nevěděla, jak je to možné, dokázala si až moc dobře a živě představit, co tam s Freddym může ten Stín nebo co to bylo dělat. Nic hezkého to nebylo.
   ,,Pokud to nevadí," promluvil po delší době zlatý medvěd, ,,vrátím se k tématu, že bez Freddyho nemůžete vystupovat. Musíme vymyslet něco jiného..."
   Zničehonic kdosi rozrazil dveře od sklepení. Všichni se leknutím otočili směrem, odkud zvuk vycházel. V někdejších dveřích od sklepa postával potrhaný a kdysi zlatý králík, tedy Springtrap. Přítomné osoby si s úlevou oddechly. Jen Charlotte uhla pohledem.
   Hned jak králíka zahlédl zlatý medvěd, strnul a lehce zrudnul. Vzpomněl si na jejich noční rozhovor a jak moc se poprali. Neklid v sobě ale ihned potlačil.
   Springtrap na tom byl podobně, ale stejně jako Golden Freddy na sobě nedal nic znát. Pouze zvolal: ,,Tak jsem zde!"
   ,,Paráda," řekl medvěd a hned pokračoval: ,,Shadow Foxy je asi na svobodě. Freddy tady totiž není, takže mám podezření, že za to ten lišák může, ať už jakkoli."
   ,,A sakra..." ulevil si potrhaný králík a jakmile nasadil dveře zpátky do pantů, posadil se vedle svého bratra. ,,Co chceš dělat?"
   ,,Jak už jsem říkal tady našim kamarádům, jeho záchrana musí počkat. Nikdo z venku se nesmí dozvědět, že se tady děje něco, co by se dít nemělo. Máš nějaký nápad? Protože mě opravdu nenapadá, koho místo Freddyho dát."
   ,,Co probudit Toye?" napadlo ho.
   Nad tímhle se všichni až na Charlotte museli zamyslet. Toye měli všichni rádi, tak proč je nedat jako náhradu?
   ,,Kdo jsou to ti Toyové?" odvážila se králičice zeptat.
   ,,Toy verze jsou něco jako naši náhradníci," odpověděl Bonnie. ,,Zastupovali nás, když jsme byli rozbití. Jsou vlastně skoro stejní jako my, jen mají trochu jiné barvy a vypadají roztomileji. Teď jsou ale mimo provoz. Děti s nima zacházely dost špatně, proto se poničili. Opravit je samozřejmě dokážeme, ale doteď to nebylo potřeba."
   ,,Jo takhle..."
   ,,Přesně jak říká Bonnie," přitakal medvědí Zlaťák. ,,To vlastně není zase tak špatný nápad! Toyové jsou vlastně stejní jako my, mohou cítit bolest, měnit barvu kůže tehdy, když se bojí nebo stydí a navíc jsou mnohem odolnější! Pokud se tedy během představení něco stane, můžou tomu klidně zabránit! Jeden problém vyřešen, další problém nastává..."
   ,,A to?" chtěl vědět Springtrap.
   ,,Jak přemluvíme Marionette?"
   V tu chvíli se všichni zarazili (jako obvykle až na Charlotte, která byla furt mimo jak trosečník na Islandu). Marionette byla dost panovačná a hlavně paličatá, takže k něčemu ji přemluvit bylo skoro nemožné. Zároveň ale dokázala pomoct, když bylo potřeba, takže nějaká šance na úspěch zde přece jenom byla.
   ,,Tak to už bude poněkud těžší..." zhodnotil připomínku Springtrap, opřel se o opěradlo židle a dal si ruce za hlavu. Ještě mu chybělo dát si nohy na stůl, ale už kvůli této těžké situaci a hlavně kvůli Golden Freddymu to udělat nehodlal.
   ,,Ehm..." odkašlala si tmavé růžová králičice. Svým náhlým kašlem naznačovala, že chce znát podrobnosti.
   ,,Ty nevíš, kdo je Marionette, že?" hádal s úsměvem potrhaný králík. Králičice zrudla. Jak...?
   ,,No... jo..." přiznala potichu.
   ,,Tak v tom případě mě na vteřinku omluvte." Králík se zvedl od stolu a zašel kamsi do jedné z chodeb. Chvíli tam pobyl a pak se vrátil zpátky. ,,Co teď?"
   Charlotte se zničehonic v hlavě zjevil obraz vysoké štíhlé černobílé loutky. Hlavu měla bílou a šišatou, její černé oči až děsivě nevyzařovaly nic, co by alespoň vzdáleně mohlo připomínat život, navíc jí z nich vytékalo cosi jako fialové pruhy - nejspíš slzy. Děs té věci dodávala také velká pusa otevřená a vytvarovaná do bezzubého úsměvu, kterou doplňovala blýskavá červená líčka. Ruce a nohy měla dlouhé a černé, na každé z těch končetin zely asi tři bílé pruhy. Na černé hrudi se rýsovaly také tři knoflíky, opět v bílé barvě. Ta kreatura na králičici působila tajemně a trochu i děsivě. Něco jí říkalo, že už ji někde viděla...
   Zároveň se jí v hlavě ukázaly další postavy. Světle hnědý modrooký medvěd s černým kloboukem a motýlkem (na klobouku byl navíc červený pruh), čumák a hruď s břichem měl ten animatronik ještě světlejší, dále pak světle modrý zelenooký králík s bílým plechem kolem čumáku a třemi tečkami na něm z každé strany, ten měl motýlek pro změnu červený, následovalo kuře podobné Chice, jen s tím rozdílem, že měla na bryndáku jiný nápis a taky oči neměla růžové, ale modré, poté čistě bílá liška se žlutýma očima, a nakonec dva panáčci s balónky v ruce a trojúhelníkovitými nosy. Ten první, modrooký, měl na sobě modročervenou pruhovanou čepici se zelenou vrtulí, stejnou barvu mělo i jeho triko, ze kterého vycházely miniaturní ručičky, z nichž jedna držela žlutý balónek s červeným klikatým pruhem a druhá dřevěnou ceduli s nápisem Balónky!. Pod trikem se rýsovalo cosi jako nohy v tmavě modrých kalhotech, které byly legračně zakončeny obrovskými hnědými botami. Druhý panáček, růžovooký, připomínal spíše holku, i když měla prakticky stejné oblečení, kterému se změnila pouze barva - místo červených pruhů měla pruhy fialové, vrtuli na čepici taktéž a nos připomínající trojúhelník nikoli oranžový, jako měl první panáček, ale fialovorůžový, balónek vlastnil stejnou barvu. Nutno podotknout, že všechny ty kreatury měly stejně jako loutka červená líčka, až na kuře a tu holku s balónkem, ty dvě měly líčka zbarvená do růžova.
   Z toho všecho šla Charlotte hlava kolem. Uvědomila si, že je vlastně taky zná. Viděla je i vystupovat. Opravdu byli o něco málo hezčí než originální verze, a stokrát hezčí než Springtrap. Nad tím se musela pousmát.
   ,,Lepší?" chtěl vědět potrhaný králík. Ještě pořád se šibalsky usmíval.
   Charlotte ho skoro neslyšela, jak byla v transu. Ale hned jak si uvědomila, že se jí někdo na něco ptal, rychle odpověděla: ,,Jo..."
   ,,Co jsi udělal?!" rozkřikl se Golden Freddy. Tak nějak dostal podezření, že jeho bratr vyvádí nějaké lumpárny.
   Tmavě růžová králičice už už chtěla něco říct, ale díky Springtrapovi, který si vodorovně přejel krajem dlaně po krku a přitom po ní střelil ten nejvražednější pohled co kdy viděla, zůstala zticha. Pohyb vykonal vcelku rychle, takže si ho nikdo nevšimnul a jeho náznak o mlčenlivosti zůstal v tajnosti, což také chtěl.
   Když se medvědovi nedostávalo odpovědi, rozhodl: ,,Půjdu za nimi. Vy tady zůstaňte, jasné? S Marionette si promluvím sám."
   S těmito slovy se zvednul že židle a odkráčel kamsi do pryč. Ostatní zde přítomni zůstali zticha. Měli tak čas na přemýšlení. Všechno si to museli srovnat v hlavě.
   To krásné ticho však prolomil Springtrap, čímž přerušil chod myšlenek každého animatronika: ,,Charlotte, musíme si promluvit."
   V králičici to hrklo tak moc, až povyskočila. ,,J-j-já...?"
   ,,Je tady nějaká jiná Charlotte? Protože jestli ano, tak jsem ti vybral blbé jméno," uchechtl se pobaveně potrhaný králík a vstal.
   ,,A-asi ne..." znejistělo tmavě růžové stvoření.
   ,,Tak pojď." Pobídl ji mávnutím ruky směrem k chodbě, která vedla k pokojům animatroniků.
   Charlotte se trochu vytřepaně postavila a následovala animatronika do chodby. Když tam dorazili, otázala se: ,,Co jsi chtěl?"
   ,,Potkala jsi Shadow Bonnieho?" zeptal se pro jistotu a zaujal vážné postavení ve stylu rovná záda a ruce za nimi. Samozřejmě věděl, že ano, ale chtěl se ujistit, jestli si to pamatuje.
   ,,Ehm... jo, potkala, proč?" nechápala. Proč se jí na to ptá? Stín sice říkal, že mu to Springtrap přikázal, ale neměl by to v tom případě třeba vědět?
   ,,Jen jsem se chtěl ujistit," odůvodnil králík svoji otázku a pokračoval: ,,Všechno v pohodě, žádné komplikace?"
   ,,Ne, proč?"
   ,,Neptej se pořád, proč, jo? Stejně ti to neřeknu. Nicméně... řekl ti všechny instrukce?"
   ,,Asi ano. Poslyš, Springtrape..."
   ,,Nepřerušuj mě!" Králík se zdál být lehce rozčilený, ale šlo vidět, že se snaží zachovat klidnou hlavu. ,,Ještě jsem neskončil!"
   ,,To je mi jedno," sebrala králičice odvahu. ,,Já chci jen vědět, o co ti sakra jde? Pošleš si svého nohsleda, aby mi přehazoval myšlenky kvůli bezpečnosti nebo tak něco a děláš, jako by se nic nestalo. Proč, Springtrape? To se o mě bojíš nebo co? Nebo ve mě skrýváš něco důležitého, co nechceš ztratit?"
   ,,Obojí, Charlotte, obojí," odpověděl bezmyšlenkovitě. Charlotte fascinovalo, jak rychle dokáže přemýšlet. Trochu ji ale odrazoval fakt, že při odpovědi uhnul pohledem. Něco důležitého jí tajil, tím si byla jistá.
   ,,Jak to myslíš?" Nasadila nechápavý pohled.
   ,,Teď ti to říct nemůžu. Ale můžu ti slíbit, že se později všechno dozvíš. Zatím... si užívej života a tak. Proč se zrovna teď musí všechno hroutit?" S poslední větou se obrátil a pomalým krokem se šinul zpátky ke stolu. Tmavě růžové stvoření se ho ještě chtělo na něco zeptat, ale kvůli animatronikům k tomu nemělo možnost. Něco jí říkalo, že za Springtrapovým podivuhodným chováním se skrývá jakási krutá pravda...

(2457 slov, vydáno 3. 9. 2016).

Já nevím jak vy, ale u téhle kapitoly jsem u jistých vět chytala záchvaty smíchu. Co vy?