Caspar

4.

Poslední tři dny pravidelně zůstává ve škole o hodinu déle než ostatní. Každý den se ve třídě objevují nové a nové tváře, které si tam s ním tu hodinu odsedí. Zatím se nestalo, že by tam černovlásek zůstal sám. Až do pátku, posledního dne školy. Je k neuvěření, že dnes nikdo neudělal nic, co by stálo za potrestání.

„Caspare?" osloví ho učitel, který zrovna polkl teplou tekutinu ze svého hrnku, a podívá se na něj. Černovlasý chlapec sebou cukne a odtrhne pohled od papíru, který dostal na začátku týden, aby se tu nenudil. Šetří si ho po celou tu dobu. Vzhlédne na učitele a setká se s jeho černýma očima. „Od čeho máš tu modřinu na krku?" zeptá se, sjede pohledem na jeho krk, kde se tyčí včerejší práce jeho matky, a zamračí se. Caspar sklopí pohled na svůj klín. Nechce o tom mluvit. Tak rád by se někomu vyzpovídal, ale ví, že kdyby to někomu řekl, tak by ho odtrhli od jeho sourozenců. A to on nechce.

„Do toho vám nic není, pane Lestere," sykne nakonec a začne znovu -tentokrát však nervózně - přejíždět tužkou po rohu papíru. Kousá si spodní ret a doufá, že to už učitel nechá být. Lester s bouchnutím položí hrnek na stůl a už, už otvírá pusu s úmyslem něco říct, když v tom do třídy někdo vpadne jako hurikán.

„Tati, odvezeš mě dneska domů ty?" zeptá se nově příchozí. Jeho sametový hlas Caspara natolik zaujme, že zvedne zrak od stolu a přejede si chlapce pohledem. Blonďatý mladík je přímo ztělesněním dokonalosti. Jenže ne všechno je dokonalé. A tak i jeho nádherný obličej má svou nedokonalost. Caspar si všimne roztrženého spodního rtu, který se již pomalu hojí, a modré modřiny okolo jeho levého oka.

„Dobře, ale počkáš tak půl hodiny?" odpoví jeho otec, který mu vůbec není podobný. Syn je vysoký, otec malý, syn má špinavě blond vlasy, otec tmavě hnědé, oči má syn zbarvené do zelena a otec opět do hněda. Nikdo by nepoznal, že jsou si nějak příbuzní.

Chlapec přikývne a zmizí ze třídy přesně tak rychle jako přišel. Černovlásek si povzdychne, když zjistí, že tu už není. Papír si uloží do batohu a tužku si dá do kapsy od svých tepláků.

„Tak kde jsme to byli?" zeptá se učitel, ale to už Caspar ignoruje a odchází ze třídy. Učitel se nechápavě podívá na hodinky a zjistí, že je čas na ukončení poškoly.

Jakmile Caspar vyjde, tak ho někdo zatáhne do vedlejší třídy, kterou následně zamkne. Černovlásek se ocitá sám s blonďatým chlapcem, který předtím narušil jejich rozhovor. Chytne si popruh batohu a začne ho z nervozity křečovitě svírat.

„Proč jsi mi nepomohl, ty zmrde?"