Jako vážně Pottere??!! (HP fanfiction)❌

,,Už to tady nezvládám."

Tuto kapitolku věnuji: @@NikiSidney

Moc ti děkuju za krásné komentíky vám všem♥ Ani nevíte, jak mě to těší♥

Tak, kdo zase napíše nějaký hezký komentář, tomu bude věnována další kapitola♥

Sirius:

,,Tak Jamesi, co je na ten lektvar potřeba?" zeptal jsem se a čekal, co mi odpoví.

,,Ehm, takže: žabí hlen, pero z fénixe, křídlo ďasovce .................... a poslední ingredience, kterou půjde špatně získat je vlas ďábla."

,,No, počkej...nech mě přemýšlet.........!" chytl jsem se za bradu a přemýšlel. V tu ránu mě něco napadlo.

,,Co třeba Voldemort?" vítězně jsem se usmál, ale úsměv mě hned přešel, když mi James odpověděl.

,,Víš, máme jeden menší problém." zadržoval smích.

,,A jakej?" nechápal jsem.

,,Voldemort nemá vlasy." chytil obrovský záchvat smíchu a já zavrtěl hlavou. Mně to dneska vážně myslí.

Kate:

,,Jak to, že se ještě neprobraly? Už to trvá skoro tři dny. Tři dny už jsou v komatu. Regulusi, pán zla bude zuřit." slyšela jsem v dálce dva hlasy, které se mezi sebou hádaly.

Počkat, pán zla?! On žije?!

,,Ále, přeci jen se nám jedna z nich probrala a poslouchá cizí rozhovory. Pojď, pán zla tě rád uvidí." zatajil se mi dech.

Myslela jsem, že mluví na mě, ale spletla jsem se. Rychlým pohybem zvedli Lily ze země a ona bolestí zaskučela. Muselo ji všechno bolet. Tak jako mě.

Mezi křiky, nářeky, bědování a skučení ji táhli přes schody a pak...najednou bylo ticho. Byla jsem tu zase sama.

Zanedlouho se z místnosti, která byla nade mnou ozvalo ječení. Byla to Lily. Schoulila jsem se do klubíčka a začala se klepat. Zacpala jsem si uši, abych neslyšela, jak trpí, ale nebylo to nic platné. Všechno jsem slyšela. Rozvzlykala jsem se a ještě víc se rozklepala. Tohle už nezvládnu. Slyšet, jak má kamarádka trpí, je pro mě ještě horší, než když trpím sama.

Křik ustal. Trochu jsem se uklidnila, ale nemohla jsem přestat brečet. Zaregistrovala jsem, jak někdo otevírá dveře od cely a hodil bezvládnou Lily na zem. Potom přešel ke mně.

,,Pro-prosím, nech-nech mě na--na po-po-pokoji." koktala jsem a čekala, co se mnou bude.

Black si ke mně klekl a zašeptal mi slova, která mě zaskočila. Přikývla jsem a on se po chvíli přemístil.

Jeho slova mi pořád přeskakovala v hlavě.

Zanedlouho se zase objevil i se Snapem. Snape na mě namířil hůlkou a začal mumlat nějaké složité zaklínadlo.

Bála jsem se, co to je, aby mi nic neudělal, však když začala má bolest ustupovat, došlo mi, že mi pomáhá. On mě léčí.

To samé udělal s Lily a ta se probrala. Dezorientovaná se zmateně rozhlédla kolem a když mě uviděla, běžela ke mně.

,,Takže, nemáte zač. Máme pro vás takový návrh." zasmáli se a my čekali, co z nich vypadne.

,,Už nebudete trpět. Však má to jeden háček. Aby jste netrpěly, budete se muset přidat k nám- ke smrtijedům. Jsem si jist, že tento návrh přijmete, protože přeci jen- podívejte se na sebe- jste nicky. Dáme vám čas do dnešního večera, rozhodněte se chytře mrchy. Ať vás to potom nemrzí. Druhou šanci už nedostanete." zaklapli celu a odešli.

Lily:

,,Kate? Jak se rozhodneš ty? " šťouchla jsem do ní.

,,Zní to jako velice dobrý nápad. Nemyslíš? Je to vážně lákavá nabídka. Naše trápení by skončilo? Wau. To je to, co bych si přála ze všeho nejvíce. Ale zase na druhou stranu- sloužit Voldemortovi? Být nadosmrti odsouzená splnit jakýkoli úkol, který mi dá? Zabíjet lidi? Kdybych nikoho neměla, kdybych neměla naději, že se odsud dostanu, kdybych neměla Siriuse, tak s radostí řeknu ano. Ale jelikož věřím, že Sirius a James udělají pro naší záchranu cokoli, nepřidám se k němu. Kdybych se k němu přidala, ztratila bych vás všechny. Rema, Mandy, Jamese, tebe a hlavně jeho. A to bych nesnesla. Proto radši budu bojovat až do konce. Radši zemřu, než abych se přidala k tomu, který nezná soucit." dořekla svůj monolog a já se na ní usmála.

,,Cítím to stejně Kate. A jsem ráda, že tě pořád provází naděje. Jsem ráda, že jsi se jí nevzdala." usmála jsem se ještě víc a objala jí.

James:

,,Ďábel, vlasy ďábla, kdo je tak zlý, že si zaslouží oslovení ďábel?"

,,Chceš někoho vyjmenovat? Znám spoustu jmen. Bellatrix Blacková, Lucius Malfoy, Regulus Black......" ozval se Sirius.

,,Dobrý, dobrý. Stačí, stačí. Něco mě napadlo. V jedné knížce jsem si přečetl jednu věc- existuje jedna magická věc. Je to zvíře, které je natolik chytré, že odpoví na každou otázku, na kterou se ho člověk zeptá." řekl Remus a já se na něj s nadějí podíval.

,,Pokračuj..."

,,To zvíře je sfinga. A ta se nachází jen na jednom místě. V Zapovězeném lese. Takže vstaňte a jdeme hledat sfingy." usmál se a sám se začal připravovat.

Po 120 minutách později, po 255 Siriusových nadávkách a po 32 snědených sendvičích.......

,,Kde ty zatracený sfingy jsou?!" zanadával Sirius a já jen protočil očima.

,,Měli bychom být na místě." koukl se do mapy Remus a já náhle něco spatřil.

Před námi se ocitlo stříbrno-bílé, vysoké a štíhlé zvíře a hvězdou na čele.

,,Dobré odpoledne." pozdravila nás a já se na ní ohromeně díval. Ono to mluví.

Když jsem se probral z toho tranzu, zeptal jsem se.

,,Sfingo, sfingo, mám jednu otázku. K tomu, abychom pomohli našemu kamarádovi vrátit zpět zrak, potřebujeme jednu ingredienci. Ale nevíme, kde ji hledat. Ta ingredience se nazývá vlas ďábla. Pověz mi, kdo je tak zlý, že si nese přezdívku ďábel?"

,,Och, ano. Vím, kdo to je, však nepůjde vám ten vlas získat snadno. Žena je to, vysoká, s havraními vlasy, jeden z vás jí moc dobře zná. V očích žádnou jiskru nemá, ostatními pohrdá...Přijděte na to, kdo to je a jak se k ní dostanete." odpověděla sfinga a v tu samou chvíli zmizela.

,,No, to je teda super. Vážně netuším, kdo by to mohl být. To nám tedy pomohla." odfrkl jsem si a prohrábl si vlasy.

,,Já ano." řekl Sirius. Já a Rem jsme se na něj otočili.

,,Tak kdo?"

,,Moje matka."

AHOJ! DALŠÍ KAPITOLA JE ZDE! BUDU RÁDA ZA KAŽDÝ VOTE, A HLAVNĚ KOMENTÍK♠ MOC VÁM VŠEM DĚKUJI ZA NEUVĚŘITELNOU PODPORU♣♦☻

MILUJU VÁS!♥