Jako vážně Pottere??!! (HP fanfiction)❌

,,Chci domů."

Dnešní kapitola je věnována: @@RosieMcStyle  

DALŠÍ KAPITOLA BUDE SPECIÁLNÍ:) NAPIŠTE MI PROSÍM, JESTLI O NÍ BUDETE MÍT VŮBEC ZÁJEM. :))♥☻☻☻☺☺♣♣♠♥

Pusťte si písničku:)

Lily:

Dnes nastal ten osudný den. Dnes nastal den, kdy si musíme vybrat. Musíme se rozhodnout, zda budeme věrní pánovi zla a nebo jestli budeme mučeni tím horším způsobem.

Popravdě, uvažovala jsem nad tím, že se k němu přidám. Že mu budu sloužit. Však rozhovor s Kate mi otevřel oči. Má cenu přijít o volnost? O svobodu? Pokud mě někdy James zachrání, nikdy mi to neodpustí.

Proto to musím vydržet. Musím být silná. Musím to vydržet až do konce, a vím, že se můj konec každým dnem stráveným tady blíží a blíží.

Kate:

Zavřela jsem oči a pátrala ve své paměti po různých vzpomínkách a zážitcích.

Flashback:

,,Katelyn Thomasová, já tě miluju, miluju tě celým svým srdcem, celou duší, miluji tě víc něž cokoliv na světě!"

Tehdy stál před dveřmi od mé ložnice a svěřoval se mi se svými pocity. V tu chvíli jsem si myslela, že to není možné. On? Bradavický Cassanova Sirius Black mě miluje? Když mi však věnoval tak procítěný a přitom vášnivý polibek, mé srdce mi ho nedovolilo odmítnout. Nemohla jsem mu říct ne.

Objevily se znovu ty staré city k němu. Ty city, které jsem ve druhém ročníku zazdila, jelikož jsem zjistila, jaký doopravdy je.

Teď jsem v něm ale měla důvěru. Věřila jsem v to, že se lidé dokáží změnit, ať už jsou jakýkoliv, a on mi dokázal, že je to pravda. U něj jsem si to potvrdila.

Takže když spojil naše rty, polibek jsem mu opětovala. V tu chvíli jsem ucítila, jak se usmál a já to po něm musela zopakovat. Vevnitř mého těla bouchalo spoustu ohňostrojů.

,,Má milovaná Kate, staneš se mou princeznou?"

,,Ano. Ano, Siriusi Blacku, stanu se tvou princeznou a slibuji ti, že tě budu navždycky milovat, pokud budeš milovat ty mě." tentokrát jsem ho políbila já a přitáhla si ho do silného objetí.

End Of Flashback

Nyní- v tuto chvíli jsem se cítila hrozně. Slzy se mi hrnuly do očí a následně se mi kutálely po tvářích. Jak ráda bych teď byla v jeho objetí.

Mandy:

,,Remusi, já se ti omlouvám. Omlouvám se ti za to, že jsem se s tebou tak bezcitně a hnusně rozešla, ale život jde dál, a já nechci, aby se z nás stali nepřátelé. Chápu, že mě teď asi nesnášíš, ale vyslechni mě. Nechci tě ztratit." podívala jsem se na něj prosebným pohledem a doufala, že něco řekne. Bohužel, nic neřekl.

,,Prosím, řekni něco." zahanbeně jsem sklonila hlavu a zatlačovala slzy.

,,A co ti na to jako asi mám říct?! Co chceš sakra slyšet?! Já jsem tě miloval, miloval jsem tě tak, že bych za tebe položil život, všechno bych pro tebe udělal a jako hlupák jsem si myslel, že mou lásku opětuješ a že by jsi pro mě udělala to samé! Ale očividně ne! Ty se se mnou rozejdeš a pak mě tu žádáš o odpuštění. Myslíš si, že jedno promiň napraví všechno, co jsi o mně řekla? O nás? Po tom všem mě žádáš o odpuštění? Já ti ho ale teď prostě dát nechci, nemůžu....." zavzdychal a rychlým krokem odešel pryč.

Založila jsem si hlavu do klína a začala brečet. Panebože, co jsem to udělala?!

James:

,,Musíme jít. Musíme ti vrátit zrak, aby jsme je mohli zachránit. Půjdeme tam, kde je tvá matka. Jestli chceš znovu vidět, musíme si udělat návštěvu do Black Manor."

,,Zařídím to. Já tu zlou čarodějnici zabavím, ty získáš její vlas a pak se rychle přemístíme pryč. Potom je už můžeme konečně najít. Až budu vidět, vyrazíme na dlouhou cestu a nevrátíme se, dokud je nenajdeme." Sirius se nervozně poškrábal na zátylku a smutně se usmál.

,,Tak proč to zdržovat? Jdeme na to." zavelel jsem, vzal si batoh přes rameno a chystal se odejít. Když v tom.....uviděl jsem Náměsíčníka, jak sklíčeně sedí na balkoně a kouká někam do neznáma.

Remus:

,,Kámo, co se stalo?" poklepal mi James na rameno.

,,Ona se stala." řekl jsem chraplavým hlasem a podíval se na něj.

,,Už vyrážíte?"

,,Ano."

Prudce jsem se zvedl ze židle a upravil si svetr.

,,Jdu s váma!" křikl jsem odhodlaně a šel čekat přede dveře.

,,Připraveni?"

,,Na všechno."

A tak jsme se já, Dvanácterák a Tichošlápek vyšli na dalekou cestu vstříc osudu.

Lily:

,,Tak, jak jste se rozhodly?" ozval se ten krutý hlas.

Zhluboka jsem se nadechla a spustila svůj již předem připravený proslov.

,,Musím  uznat, je to velice lákavá nabídka. Ale má odpověď zní ne. Rozhodla jsem se, že radši budu trpět já, než abych musela zabíjet a mučit nevinné lidi jen proto, že to ON bude chtít." řekla jsem mu odvážně a dívala se mu do očí.

Za malou chvíli mi přiletěla facka z jedné a následně druhé strany. Spadla jsem na tvrdou, kamennou zeď a všimla si jak mi červená tekutina stéká po tváři.

,,Dal jsem vám na výběr! Jen stačilo říct ty tři jednoduchá písmena a byly by jste volné. Ale ne, vybraly jste si tu horší možnost."

,,Musím vám tedy oznámit, že pokud se do 48 hodin nestanete jedním z nás vaši milování přijdou k úhoně." zasyčel a odešel.

Jamesi, kdepak jsi? zašeptala jsem a začala hlasitě vzlykat. Jak ráda bych byla v jeho náručí a poslouchala, jak mi šeptá, že mě miluje. Jak ráda bych mu odpověděla, že já také a že je pro mě ta nejdůležitější osoba na celém světě. Jak ráda bych.....ozvalo se zavrznutí a dveře od cely se jedním rychlým pohybem otevřely.

,,Pán zla vás očekává." zasmál se a hrubě mě vzal za loket.

,,Pomoc."

TAK, DALŠÍ KAPITOLKA JE TADY. JAK JSEM ŘÍKALA, DALŠÍ KAPITOLA BUDE SPECIÁLNÍ:) NAPIŠTE MI PROSÍM, JESTLI O NÍ BUDETE MÍT VŮBEC ZÁJEM. HVĚZDIČKA A KOMENTÍK POTĚŠÍ. MĚJTE SE KRÁSNĚ A PAPA!☻♥