Jako vážně Pottere??!! (HP fanfiction)❌

Poslední týden

Prosím přečtěte si informace na konci kapitoly.

Jsou důležité. Děkuju ❤

Prázdniny utíkaly jako voda, a než se Lily nadála, zbýval jen týden než nastane čas, aby jela zpět do Bradavic a nastoupila do posledního, závěrečného, sedmého ročníku.

Věděla, že tento rok pro ni bude ještě těžší než ty předchozí. V sedmém ročníku se totiž musí psát zkoušky OVCE, bez kterých se kouzelník neobejde. Bez nich si totiž nikdo nenajde žádnou dobrou práci.

Nyní rudovlasá dívka ležela na posteli a listovala učebnicemi na přeměňování, na obranu proti černé magii, péče o kouzelné tvory, lektvary a se spoustou dalších jiných předmětů.

Jedině ona se už učila látku dopředu, aby ostatním mohla dokázat, že to, že je mudlovského původu nic neznamená.

Ale všichni věděli, že právě Lily Evansová je nejchytřejší dívka na škole a učitelé ji vždy měli rádi a považovali ji za pilnou, snažící se studentku. A to ona také byla.

Hodně lidí dívce její život závidělo. Záviděli ji její smysl pro učení, dobré známky, respekt od svých spolužáku z Havraspáru, Nebelvíru a Mrzimoru a především ostatní děvčata ji záviděla ještě něco.

A to "něco" byl její přítel James. James Potter, se kterým chodila už skoro dva roky, jí byl úplně posedlý. Miloval ji tak moc, že to ani slovy vyjádřit nejde.

Lilyiny myšlenky náhle přerušilo mírné klepání na okno. Přesměrovala k němu pohled a uviděla malou, drobnou sovu pálenou, která nesla stejné jméno jako ona sama. Toto krásné jméno ji dal jeden chlapec, kterému toto zvířátko patřilo.

Dívka se usmála, otevřela okno, sovička vlétla dovnitř, na postel ji položila dopis a znovu odletěla pryč.

Pořádně si obálku prohlédla a když spatřila ta slova, co tam byla napsána, zahřálo ji u srdce. Na obálce bylo napsáno Dvanácterákova princezna.

Otevřela dopis, vytáhla z něj kus pergamenu a začala číst.

,,Má milá princezno, ani si nedokážeš představit, jak mi chybíš. Rád bych teď byl s tebou, ale musím to vydržet a počkat do prvního září. Zatímco tu nejsi, dělá mi společnost Tichošlápek. Sice mi už občas leze na nervy a někdy mám chuť ho uškrtit-jako třeba dneska ráno, když mě vzbudil tím způsobem, že na mě vylil kyblík se studenou vodou. Ale jsem rád, že alespoň nejsem sám. A co ty? Co děláš? Určitě se zase učíš viď? Budu se těšit na tvou odpověď a nezapomeň: Navždy a navěky tě budu milovat. Pusu ti posílá : tvůj Jamesíček."

Lily se pousmála, rychle mu odepsala a dopis poslala.

S blaženým úsměvem se svalila na pohovku a přemýšlela, co asi dělají její kamarádky Mandy a Kate. 

S Mandy už se neviděla asi půl roku a moc se těšila, až ji znovu zase uvidí. Těšila se na to, až se zase budou přejídat všech těch různých, výborných pokrmů, které v Bradavicích mají, těšila se na famfrpál, těšila se na ranní procházky kolem Černého jezera...

Bradavice představovaly pro rudovlásku druhý domov. Měla tam vše, co potřebovala a nikdy se tam necítila špatně. Měla tam přátele, kteří ji milovali a dělali jí šťastnou.

Takhle dívka strávila celé odpoledne a než se nadála, nastala noc a ona propadla do bezesného spánku.

Těch posledních sedm dní, co strávila doma, uběhly strašně rychle. Konečně nastal den D. Dnes měla jet do Bradavic!