Mirror Game // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-EIGHT

„Jsem..," zopakovala jsem. A cítila jsem zvedající se červeň do mých tváří. Abych řekla, tenhle typ otázek byl pro mě nepříjemný, to bylo pochopitelné.

Malý úsměv, který způsobil ďolíčky v Harryho tvářích, se roztáhl na jeho ústech a brzy poté sklonil hlavu, nutící naklonit mou na stranu. Zasténala jsem, když jeho dech ovanul kůži na mém krku, když jsem ucítila jeho úšklebek, a když se jeho rty položily dolů.

„Harry," vyklouzlo mi z úst. Nikdy předtím mě nikdo takhle nelíbal.

Dále pokládal polibky na malou plochu pod můj ušní lalůček, dokud nenašel to, co hledal. Mé sladké místečko. Polekala jsem se, když začal sát. Prvně jemně, pomalu, ale jistě vykládající tlak proti mému krku.

„Rose," vydechl. „Odpověz mi."

„Ano." Zalapala jsem po dechu. „Jsem."

„Dobře." Dále dělal tu věc, jako bych nic neřekla. Bylo to brzy, když Harryho jazyk vyklouzl ven a zakryl místečko, na kterém právě sál. Znovu jsem zasténala. Chtěla jsem více. A když jsem dosáhla na jeho boky a pokusila jsem se ho přitáhnout ke mně, chytl má zápěstí a odtáhl se od mého krku. Jeho oči měly nejjasnější tón, v jakém jsem je kdy viděla, potěšení kontrastovalo tmavě černé, která je pokrývala naposled, kdy se jeho oči změnily.

„Musíš mi říct, jestli chceš, abych přestal," pronesl vážným tónem. „Dobře, Rose?"

„Ano." Přikývla jsem přesvědčivě.

„Dobře."

Jemný úsměv zdobil jeho krásná ústa. Pak, bez povšimnutí, jeho ruce držely spodek mých stehen a zvedl mě. Musela jsem se zasmát, protože tohle bylo běžnou akcí páru ve filmu, že? No, bylo to trochu lidské. Lidské. Hm. Vážně ironie, dobře? Harry a já dělající lidské věci v lidských situacích, když jsem byla v lidském těle. Dobře, dobře, Rose. Je to v pořádku.

Stáhla jsem nohy kolem jeho pasu a položila jsem mu ruce za krk, takže jsem na něj shlížela dolů.

„Krása," ohodnotil a otočil se s námi dokola.

Pak jsem s ním samozřejmě chtěla mít sex, začala jsem ho líbat a prohloubila jsem polibek tím, že jsem mu skousla spodní ret. A milovala jsem reakci, kterou jsem způsobila. Zasténal a jeho hlas byl chraplavější než jindy. Ježíši, to bylo tak atraktivní. Držela jsem ho blízko rukama na tvářích, a když jsem se (ne tak nechtěně a nevinně, jak jsem se mohla chovat) začala třít proti jeho hrudi, konečně pochopil mé naléhání.

„Rose," vydechl. „Pojďme nahoru do mého pokoje, dobře?"

Mohla jsem jasně cítit jeho vzrušení. Ne jenom z jeho roztřeseného a hrdelního hlasu, ale taky proto, že tady byla přítomna boule, kterou jsem cítila někde dole. A nadšeně jsem přikývla. Ježíši, byla jsem tak vzrušená. A víte, Harry a já jsme byli mrtví lidé a tudíž jsme byli více cool než ostatní, protože jsme se mohli dostat do jiných pokojů a víte, byli jsme úžasní lidé. Sarkastická poznámka.

Takže ani vteřina neuběhla a něžně jsem byla položena do obří matrace Harryho abnormálně veliké postele. Jeho kolena byla po mých bocích a jeho ruce po stranách mé hlavy a díval se na mě dolů, jako bych byla první holka, kterou potkal.

„Krása," řekl znovu.

Místo červenání jsem tentokrát spojila ruce za jeho krkem a hrála jsem si s drobnými kudrlinkami a pak jsem ho zatáhla dolů, abych ještě jednou políbila jeho rty.

„Rose," zavzdychal. „Víš," řekl, když se odtáhl a navázal pobavený oční kontakt s mým. „Nebudeme mít dnes večer sex."

Uhm, promiň? Můžeš to, prosím, zopakovat? Co myslel tím „nebudeme mít dnes večer sex"? Zeptal se mě, jestli jsem panna. Pak líbal můj krk a rty. Teď jsme byli nahoře v jeho pokoji a, sakra, pokouší se mi říct, že nebudeme mít sex. Ježíši, muži dokážou být v určité chvíli frustrující.