Mirror Game // h.s. (CZECH TRANSLATION)

NINE

Prosím, na konci si přečtěte poznámku. Hezké čtení.:)

____________

„Zabiješ mě?"

Hned, jak jsem vypustila tyhle dvě určitá slova, cítila jsem se nehloupěji, jak jsem se kdy cítila. Otázka, která se nikdy nepřišla zeptat obyčejné osoby, tak dlouho, jak on nebo ona nebo ono není sebevražedné a schizofrenní, byla pevná přísada v mém slovníku a cítila jsem se tak hloupě, že jsem to využila proti všem.

Všem kromě Harolda a Ansela, ale seru na to, upřímně.

Ansel na mě zíral zmateně, vypadal, jako by nemohl uvěřit, co jsem řekla, ale já jsem začala vlastně přemýšlet, že začal uvažovat nad mou žádostí.

„Ne," odpověděl, kroutil hlavou a mé sny odpluly pryč.

Chodil sem a tam a vypadal, jako by se ztratil v myšlenkách, ale věděla jsem, že neztratil - tak dlouho, jak jsem si byla jistá, že jeho bývalá existence je pořád přítomná v něm a duch a nesmrtelnost nebere část z něj.

Cože je spíše blbé přemýšlet tímhle způsobem, protože samozřejmě byl mrtvý a samozřejmě cítil pravděpodobně všechen chlad a mrazení, ale chystala jsem se zešílet uvnitř těchto čtyř zdí, takže mě opravdu nemůžete obviňovat za idiotské přemýšlení o takové věci. 

„Jak můžeš zvažovat, že se mě zeptáš na takovou otázku?" prolomil ticho hlasitým hlasem. „Rosalie. Slíbila jsi mi, dobře? Slíbila jsi mi, že se odsud dostaneš živá a to je to, co uděláš."

S hlasitou a těžkou ránou, až se podlaha zachvěla, se Anselův výraz změnil z neklidného na obávaný, a když se klika pohla, můj budoucí mrtvý přítel zmizel bez dalšího slova.

Byl to Harold, který prošel skrze teď otevřené dveře. Vypadal rozzlobeně a naštvaně a většina zlých myšlenek vystřelila do mé mysli.

„Viděl jsem tě, jak se bavíš s tím mrtvý, že?" zeptal se, jen několik více kroků oddělovalo naše těla.

Ihned jsem zatřepala hlavou, věděla jsem, že pokud bych odpověděla kladně, pravděpodobně by mě nechal samotnou nebo by ukončil můj život.

„Jaký povaleč, byl tvůj přítel zabit," řekl Harold s nejvíce sarkastickým tónem.

To mě naštvalo. Zacházel daleko s těmi jeho idiotskými vtípky.

Má čelist automaticky ztvrdla a mé ruce se sbalily do pěstí. Pokud bych ho mohla jen uhodit, praštit nebo ho nakopnout.

„Vlastně můžeš, Milady. Jen si myslíš, že nemůžeš, protože vidíš jen špatně duševní obraz fantoma a mrtvých lidí." Přerušil mé myšlenky.

Otočila jsem se směrem od jeho tváře, protože jednoduše jeho perfektní štíhlost, tak bledý obličej, tělo a hlava s těmi všemi perfektními houpajícími se kudrlinami by mě mohli přinutit se chtít zabít tady a teď. Proč musel být tak roztomilý, ale ještě tak protivný?

„To je pravda. Fyzicky bych necítil bolest, pokud bys mi ráda nedala injekci, ale-."

„Co ale? Nikdy bys mě nenechal tě praštit," skočila jsem mu do řeči.

„Ne." Zasmál se. „Přesně. Přeřazen na boxovací pytel, v žádném případě."

„Víš, už je to nechutné," řekla jsem, otočila jsem se, vzhlédla jsem do páru perfektně zelených očí naplněných zábavou.

„Promiň?"

„Způsob, jak mluvíš, tak sarkasticky. Chováš se, jako by ti nemohlo nic ublížit a ty jsi to nejlepší dítě kolem," začala jsem. „Ale dovol mi ti dát radu, Harolde. Řeknu ti jednu věc; nejsi super a jsi tak studený, jak můžeš být. Jsi mrtvý. Zemřel jsi dříve než před 100 lety. Nemůžeš vědět, jak teenageři dnes mluví v tom věku, ve kterým jsi zemřel, protože jsi nikdy neopustil tenhle dům , kromě toho, když jsi někoho zabil a odnesl jejich těla do lesa, abys je zakopal na místě, kde by je nikdo nehledal. Jsi nechutný. A nutíš mě chtít spáchat sebevraždu."

Mé oči byly potěšeny ze šokovaně stojícího Harolda s otevřenou pusou. Vypadal, jako by se rozpadl v nevíře, když jsem skončila. Vydechl a zavřel oči na chvíli.

Když je znovu otevřel, ustoupil o několik kroků. Očekávala jsem pár očí černých jako smola. Nebyl tam žádný odstín bílé nebo nynější barva jeho očí, všechno bylo černé. Z jednoho rohu do druhého. Děsily mě a nikdy mě předtím takhle nikdy neděsil.

Všechno se stalo tak rychle, průběh toho a já tak pravděpodobně vypadala jako mrtvá holka, tak bledá jsem nikdy nebyla, když Harold najednou chytil mou paži a vytáhl ji, křičela jsem, ale jeho ostré zuby se zakously do mého masa pod mou kůží.

Cítila jsem fyzickou bolest opravdu, ale byla jsem tak odměřená, abych to cítila jasně a ten důvod, nezaječela jsem, protože to bolelo, ale protože se všechno stalo, tak najednou a já nebyla připravená, že Harold se stane něčím takovým, i když jsem čekala, kdy se změní ve větší monstrum, jelikož jsem věděla, že byl ďábel.

A předtím jsme to pravděpodobně věděla, zavřela jsem oči a melodie šeptala do mých uší. Soustředila jsem se na tu roztomilou melodii a zdála se mi tak známá, ale nebyla jsem schopna ji rozpoznat.

-

Ansel se na mě podíval s obrovským úsměvem na jeho tak šťavnatých a krásných rtech.

„Proč se na mě tak díváš?" zeptala jsem se.

„Protože jsi-."

„Neříkej to znovu, prosím."

„Krásná," dodal a takhle konverzace by skončila přesně jako konverzace v mé oblíbené knize.

Podívala jsem se ven z velkého okna před námi a snažila jsem se soustředit se na film, který hrál na obrovské obrazovce nad všemi těmi auty.

Ale pořád jsem si uvědomovala a všímala, jak jeho ruka klouzala blíže k mé a naše prsty se dotkly, čekala jsem, že na mě bude zírat, když jsem já zírala na něj.

Jeho prsty našly více doteků s mými a byly najednou navzájem propletené.

„Ansele, já-."

Zakroutil tiše hlavou, usmíval se.

„Je to v pořádku."

A všechno, co bylo okolo slyšet byla hudba, která hrála na scéně. Byla to pěkná melodie a věřila jsem, že to byla píseň od Artic Monkeys.

Jo, dřív jsem ji slyšela.

Jmenovala se Suck It And See a milovala jsem tu melodii. Milovala a cítila jsem tu píseň.

↓↓↓↓↓↓↓↓
Tak tady končí všechna sranda, lidi...
Co to je za magora, ten Harold, fuj, jak se jí zakousl do kůže, fuj, fuj, fuj! Ale nemůže ji zabít, přece, takže to ji jako nějak rozkouše a kdo ví co ještě a ona na to umře?:D WHAT?!
Napište do komentáře, co si myslíte.:)

A teď to, co jsem chtěla, abych nic nezapomněla...

1. Nevím, jak vám, co píšete, ale mně nejdou přikládat obrázky, videa, gify k dílům. Docela nutně bych to potřebovala, jelikož mám překlady, kde to potřebuji přiložit. Komu to dělá taky? Nevíte případně, jak se dá tato chyba odstranit? Dost mi to leze na nervy...

2. A v dalším bodě, mám dva úplně nové překlady! Kdo nečetl, běžte si přečíst, mám je na profilu.:) Jsou sice z jiné soudku než Mirror Game a The Sexton House, ale než je odsoudíte, přečtěte si.:)
Karma a The Boy Next Door. :3

Myslím, že je to všechno.:) Díky, že jste si to přečetli, kdo si to přečetl.:')

Edited