Hry mysli // Avengers

In my mind

,,Co tady sakra děláš?!" křikla jsem.

Loki popošel pár kroků a světlo mu ozářilo tvář, ,,na to bych se já rád zeptal tebe." Vyvalila jsem oči, ,,proč mě?" Muž se otráveně se ušklíbl, ,,něco jsi udělala a já se ocitl tady." ,,Ale...." střelila jsem pohledem okolo sebe, ,,kde vůbec jsme?" Loki si pohrdavě odfrkl, ,,v tvojí mysli, podvědomí, hlavě....říkej tomu, jak chceš."

Brada mi klesla kamsi k zemi. V mojí mysli? Mojí?!! ,,To v hlavě fakt nic nemám?" zhrozila jsem se. ,,Našel jsem tu spoustu nudných věcí" poznamenal Loki, ,,první pomoc, medicínské znalosti....vy pozemšťané jste tak primitivní...." Podíval se na mě, ,,co jsem však nenašel byly osobní věci." Přišel o kousek blíž a skenoval mě pohledem. ,,Umíš přede mnou svá tajemství dobře skrýt" přivřel oči, ,,až moc dobře...."

Nechápavě jsem na něj hleděla, ,,jak je to možné?"

,,Jak to mám vědět?!"
,,Takže....za tohle nemůžeš ty?"
,,Ne....."

Najednou se všechno zatřáslo. Rozhodila jsem rukama, abych udržela rovnováhu a vyděšeně vykřikla. ,,Co to bylo?!" Znovu se celá nicota pohnula. Co to sakra děje? Loki lhostejně pokrčil rameny, ,,probouzíš se." ,,Co?!" vykřikla jsem, ,,jak jako...." Než jsem stačila větu dříct, jeho tělo se proměnilo v mlhu a rozplynulo se. Do očí mě udeřilo prudké světlo.

*****
****
***
**
*

Záře několika lam sklánějících se nade mnou mi bránila pořádné otevřít oči. Skrz přivřená víčka jsem se snažila rozpoznat věci kolem sebe. Po chvíli neustálého mžourání jsem oči zavřela a spoléhala jen na svůj sluch.

,,Zjistili jste, co je zač?"
,,Ne pane...."
,,A víte aspoň něco? Co ten záchvat?"
,,Náhle a prudké bolesti hlavy jsou u některých lidí časté, ale takhle silné migrény jsem ještě neviděl...vypadá to skoro jako by ji něco drásalo zevnitř."
,,Na to bych přišel i bez vás... něco dalšího?"
,,Ne pane....musíme počkat na výsledky testů."

Ozvala se prudká rána, jak někdo udeřil do stolu. Nekontrolovatelně jsem nadskočila jsem a pootevřela oko. ,,Pane už je vzhůru" oznámila rozmazaná skvrna stojící u mě.

Série kroků se rozešla ke mě a světlo zastínil obrys další postavy. Několikrát jsem mrkla a flek začínal nabývat ostřejších rysů. Nervózně jsem polkla, když jsem si uvědomila, že se nade mnou sklání Loki. ,,Zvedněte ji" rozkázal a než jsem se nadála, seděla jsem naproti jeho mrazivé tváři.

,,Jsi v mé hlavě" vyhrkla jsem. V duhu jsem si dala pořádnou facku. Proč jsem to sakra řekla?! Loki zvedl obočí, ,,jak v tvé hlavě?" ,,No...." nervózně jsem se zasmála, pak jakoby ke mě teprve došla jeho slova, ,,ty to nevíš?"
,,Co bych měl vědět?" naklonil se ke mě blíž. Z jeho pohledu mě bodlo mě u srdce. ,,To bude z toho šoku a uspávadla pane" ozval se jeden z mužů, zřejmě laborantů, ,,může způsobit spánkové halucinace."

Loki, stále s pohledem do mých očí, zamumlal něco na souhlas a ukázal na dveře, ,,doveďte jí zpátky do pokoje a ostraha ať jí hlídá čtyřiadvacet hodin denně. Přijdou si pro ní a u toho nesmím chybět."
Dva Aiři mě chytili pod rameny a odvlekli pryč.

V pokoji
Nechali mě v místnosti s talířem plným kaše a odešli. Slyšela jsem, jak jejich kovové boty cinkly o podlahu před dveřmi. Jak jsem tak koukala na tu kopu čehosi a čekala, až se to pohne, mozek mi pracoval na plné obrátky.

Loki to neví. Neví, že je v mojí hlavě. Ale jak je to možné? Nezdálo se mi to jenom? Jak říkal ten chlap....jen spánková halucinace......? Vypadal tak skutečně...

[Vždyť já jsem skutečný...a jsem v tvé mysli.] Prudce jsem zvedla hlavu. Že už bych měla halucinace i normálně? [Můj hlas není žádná halucinace!!!!] Ten křik mě udeřil do čela jako rána pěstí. Chytila jsem se za hlavu, ,,dobře dobře....Loki? Jsi to ty?" [Kdo by to byl jiný....a myslím, že jsem ti nedovolil mi tykat.]

Je to opravdu on.... to není možné... [Taky z toho nejsem dvakrát nadšený.] ,,A jak to, že nevíš...Loki neví..." zadrhla jsem se, ,,ty víš, co chci říct." [Nevím...jediné, co je mi jasné je, že se mě jen tak nezbavíš...a já ti udělám ze života peklo.]

,,Jak to mys..." Najednou mě jako rána bleskem udeřila prudká bolest. Vykřikla jsem a chytila se za spánky. V hlavě mi zněl strašný pískot, jakoby někdo škrábal nehty po tabuli. Tak hlasitě a pronikavě až mě to strhlo k zemi. Schoulila jsem se do klubíčka a zaryla si nehty do rukou. Skrz pevně sevřená víčka jsem cítila pomalu se sunující slzy. ,,P-pře-staň" zaúpěla jsem, ,,dost..." Pískot ještě zesílil. ,,Áááááá" vykřikla jsem a praštila hlavou o prkenou podlahu, ,,zmlkni už...!!"

[Donuť mě....]

-----------------------------------------------------
Hojky 😊
Tady je další slíbený hoch 😉

Tadadáááááá!!!!!!! 😆😆😆😆
Student Jack a speciálně pro VictoriaHope13 jsem se snažila najít nějakého sexy chlapca. Je to fešák. 😊
To musíš uznat. 😄

(A Vici ,,In my mind" zní líp!! I když je to anglicky 😜😜😝😝😝😝😝😂😂)