Všechno se hroutí

391 40 14
                                    

,,Máte ho?" Sešli jsme se opět u spící Lucie a potichu se dohadovali. ,,Nemám" Henry pokrčil rameny, ,,a ty?" Kývl na Mika. Voják je zavrtěl hlavou, ,,taky ne. Kam jen ten kluk mohl jít?" ,,Má tahle škola ještě jiné prostory?" optal se Bruce a skřížil ruce. Pokrčil jsem rameny, ,,to by věděl asi Jack." ,,Pokud vím, tak je tu ještě něco jako kůlna" řekl zrzek po dlouhém přemýšlení. Při těch slovech Banner zpozorněl. Chvíli jen tak zadumaně stál, hypnotizujíc špičky svých bot, když náhle zvedl hlavu, ,,asi už to mám. Kde je ta kůlna?" Henry ukázal na nedalekou chodbu, ,,na konci a doleva."

Bruce se svižně rozešel tím směrem. S nechápavým výrazem jsem ho dohonil. ,,Bruci, co tě napadlo?" sladil jsem náš krok. ,,Nechceš to vysvětlit i nám méně chápavým?" přidal se Mike, který se mi zjevil za zády.
,,Jen to jen domněnka" začal Banner a pohledem hypnotizoval pomalu se blížící dveře, ,,když jsem ho poprvé viděl, připadal mi hodně roztěkaný, byl takový pořad?" ,,Poslední dobou docela jo" potvrdil Henry a na jeho tváři se mu zavlnil škleb, ,,hodně si kousal nechty, byl bledý a hodně hyperaktivní a..." Bruce ho umlčel pozvednutím ruky. Vzal za kliku, ale ta jen neškodně cvakla. ,,Sakra" zaklel voják, ,,zamknul se tam." ,,Jak víme, že tam je" dovolil jsem si zapochybovat, ,,může to být prostě jenom zamčené." Zrzek na mě vrhl nehezký pohled plný opovržení a přistoupil ke dveřím, ,,asi je budeme muset vyrazit."

,,V tom případě ustup třísko" zasmál se Mike a mrkl na mě, ,,můžeme?" Kývl jsem. ,,Tak na tři: Raz, DvA, TŘI!" Dveře se pod naší vahou rozlétly, div celé nevypadly z pantů. Zevnitř se ozval poděšený výkřik a zakašlání. ,,Je tam!" vykřikl Henry vítězoslavně a znovu na mě hodil stejný pohled. Povzdechl jsem si: Ten kluk mě asi nebude mít rád nikdy.

Vběhli jsme dovnitř. V místnosti vládlo nepříjemné šero a zatuchlý vzduch mi dosedl na plíce jako těžký kámen. ,,Jacku?" vydechl Mike překvapeně. Konečně jsem ho uviděl. Student seděl opřený o zeď, nad loktem měl utažené šktidlo a u nohou se mu válela prázdná injekční stříkačka. ,,Jacku?!" zakřičel voják tentokrát hodně nahlas. Mladík sebou trhl. Otevřel slzami slepené oči a rty zkřivil do slabého spokojeného úsměvu, ,,jejda. Vy jste mě našli."

Zalapal jsem po dechu a téměř okamžitě se rozkašlal, ,,Co....co tu děláš?!" Bruce se spokojeně usmál, ,,bere drogy." ,,Cože?!" vykřikli jsme téměř sborově a naše pohledy se stočily opět na Jacka.

Mladík se houpal se strany na stranu s pitvorným úsměvem od ucha k uchu. Pak náhle vyskočil, setřásl škrtidlo a injekční stříkačku odkopl kamsi do tmy. ,,TAK CO?!" vykřikl, ,,nějaká akce? Dobrodřůžo?! Vzrůšo?!" Začal skákat pln energie po pokoji. Naprosto nechápavě jsem pozoroval každý jeho pohyb, ,,co je tohle za drogy?" Banner přišel ke mě s očima upřenýma na stejný skákající objekt, ,,myslím, že pervitin, ale on nám to řekne sám." ,,EVERYBODY DANCE NOW!" zavolal znovu student a vyběhl nebo spíš vytancoval na chodbu.

,,Bože můj" Henry se chytil za hlavu, ,,Lucie je téměř neschopná cokoliv dělat a Jack bere drogy" rozhlédl se po nás, ,,ještě někdo má něco, co by nám chtěl říct?" Něco na jeho větě mě podivně zarazilo. Upíral jsem oči na studené dlaždičky naprosto zábran do myšlenek. ,,No...mé tajemství asi všichni znáte" uchechtl se Banner a dal si ruce do kapes. Pak mě to trklo. Trhl jsem hlavou tak prudce, že jsem upoutal pohled všech svých společníků, ,,Lucie." Nechápavě na mě hleděli. ,,Lucie!" zopakoval jsem rázněji, ,,Jack běžel jejím směrem!" Nečekal jsem na jejich reakci a rozběhl se zpátky za dívkou.

Do místnosti jsem vletěl téměř nadzvukovou rychlostí. Lucie už byla vzhůru. Bílou mramorovou tvář stočila ke mě a zmateně trhla hlavou k hyperaktivnímu studentovi. ,,To nic" uklidňoval jsem ji, ,,pak ti to vysvětlím." Otočil jsem se na Jacka a spražil ho přísným pohledem, ,,Jacku! Koukej se uklidnit!" Jakoby neslyšel. ,,To nemá cenu" Bannerův hlas se mi opřel do zad, ,,nebude tě poslouchat."

,,Tak co teda...." Větu jsem nedokončil. V okně se objevila velká červená skvrna a přistála na gauči u Luciiných nohou. Dívce se na tváři mihl chabý úsměv. ,,Nazdar Červenko" řekla slabě, ,,nějaké novinky?" Deadpool se zasmál, ,,ty s každou mou návštěvou vypadáš pořád hůř." ,,Říkám novinky" ušklíbla se. ,,K věci" zrzek netrpělivě poklepal nohou. ,,Promiň fešáku" červenooděnec vyskočil a rázoval si to pokojem sem a tam, ,,nepřišel jsem vám říct nic o dalších Avengers." ,,A co tady potom děláš?" zavrčel Henry. ,,Nevidíte mě rádi?" zeptal se sladce. Voják zvedl oči v sloup.

,,No..." Deadpool se jediným skokem dostal zpátky na gauč a vzal Lucii do náruče, ,,vlastně jsem přišel pro ni. Pozdravujte Lokiho" zasmál se a začal utíkat. Než jsem stihl jakkoliv zareagovat, ozvalo se hlásíte rozrážení dveří a dusot nohou. ,,Hajzl!" rozčiloval se Mike a plival nadávky na všechny strany, ,,napráskal nás!" ,,A unesl Lucku..." zašeptal Henry slabě.

,,Tak to ne" vzpružil jsem se a popadl zbraň, kterou jsem pod ruku dostal jako první, ,,znovu si jí vzít nenechám." Vyrazil jsem za Červenkovými zády. Vážně jsem řekl: vzít si ji nenechám? Srdce mi tlouklo jako splašené. Kdy jsem se naposledy takhle cítil....?
,,Peggy......" vyšlo mi ze rtů a já bolestně přivřel oči.

Hry mysli // AvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat