30. část

117 8 4
                                    

Pak se mi zatmělo před očima a cítila jsem jen tvrdý dopad na zem.

 
Probudila jsem se a do očí mě hned udeřilo prudké světlo.. ,,Kurňaaa zhasni to.." křikla jsem a posadila jsem se. ,,Bello na vem si to." řekl mi někdo. Nevím kdo ,protože přes to světlo jsem viděla uplný hovno. ,,Fajn." řekla jsem ,,Na. Tady máš pití. Zapij tím ten přášek." řekl mi hodně povědomí hlas. Vše jsem udělala jak řekl.. ,,Bože mě bolí hlava." řekla jsem a znova jsem si lehla. ,,Co se stalo? A zasni už to debilní světlo." řekla jsem a schovala jsem si hlavu pod deku. ,,Vážně to chceš vědět?" zeptal se mě hlas ,,Jop." řekla jsem a dál jsem byla pod dekou.

,,No.. Zřídila jsi se jako prase. Takže jako první jsem tě našel válet se u zahradních trpaslíků křičela jsi na ně ,,Kde máte Sněhurku?". Smála jsi se při tom jak potrefená husa a potom jsem tě odtáhl ,ale ty jsi mi utekla a skončila jsi v rybníku. Nechtěla jsi od tamtud vylést ,protože jsi prej hledala mořskou pannu ,která ukradla Nema. Když se mi podařilo tě odtamtud dostat s Laurou ,tak jsi běžela celá mokrá za tím klukem ,co chtěl s tebou tancovat a skočila jsi mu na záda a křičela jsi na něj ,,Zhebni Voldemorte! Harry je můj!". Laura já a Luk jsme tě pak odtáhli do pokoje. Tam jsi se schovala pod postel. Když jsem tě chtěl od tamtud vytáhnout křikla jsi na mě ,,Nech mě!! Čekám tady na Mikea Wazowskiho.". Podařilo se mi  tě odtamtud vytáhnout a byl jsem fakt rád. Tohle byla vážně dlouhá noc. Jednou jsi chtěla i znásilnít Luka. Myslela jsis ,že jsem to já. Tak jako už teď vím ,že na tuhle noc nikdy nezapomenu. Mimochodem skvěle jsme si i užili." řekl asi zřejmě Jirka. Věnovala jsem mu nechápavý pohled a opakovala si v hlavě vše co mi řekl. ,,To jsi ty Jirko?" zeptala jsem se ,,Jop. Jasně, že jsem to já." odpověděl mi.

O pár měsíců později

Dneska mám s Jirkou výročí. Už jsme spolu rok. Je to neuvěřitelný, jak ten čas letí.. Zrovna jsem v autě s ním a jedeme do restaurace, kde na nás bude čekat i Laura s Lukem. Ano i oni jsou spolu ještě pořád. Jsou nádherný pár a taky doufám, že jim to fakt dlouho vydrží. Klidně i navždy. Už jsme na místě.  Jirka zaparkoval a společně jsme vyšli ven z auta. Ihned mě chytil kolem pasu a věnoval mi polibek na krk. Víte jak je to příjemný? Vždy mě přejede mráz po celém těle a naběhne mi i husina. On ví jak na mě. Zakručelo mi v břiše.. Hm.. Asi už mám vážně hlad. Jirka naštěstí tomu nic neříkal jen se maličko zasmál. Vešli jsme dovnitř a rovnou jsme zamířili k Lukovi a Lauře.  Posadili jsme se. Jirka vedle Luka a já naproti němu vedle Laury.  Všiml si nás číšník a hned k nám přiběhl. Celkem pěkný, vysoký, tmavovlasí s modrýma očima. ,,Dobrý den, co si dáte k pití?" zeptal se ,,Jednu Coca colu. a co chceš ty Bello?" řekl Jirka ,,Ehm.. Taky prosím to stejné." odpověděla jsem.

Celý večer byl velmi příjemný. Bylo to fajn. Pořádně jsem se přejedla. Cítím se jak kdybych byla těhotná. Mám totálně přeplněny žaludek z toho delikátního jídla, co jsme si tam dali.  Bojím se, že zachvilku bude muset jít ven. Dala jsem si toho fakt dost. Měla jsem výborny dezert a to medovník. Můj nejoblíbenější dezert, pak ještě další jídla. Jen si nepamatuju jejich názvy, protože jsme byli v italské restauraci a já vážně italsky neumím. Nasedli jsme s Jirkou do auta. Jirka samozřejmě řídil, protože vždycky, když jsem řídila já, tak si stěžoval, že jezdim moc rychle a že dostanem pokuty zbytečně. Proto řídí on. Nepotřebuju, aby mě peskoval o pravidlech ježdění autem.

Můj žaludek začal vydávat nějaké divné zvuky. Je to něco podobného jako kručení, ale tenhle zvuk se mi vážně nezdál příjemný.

,,Bello jsi v pohodě?" zeptal se Jirka, když se na mě podíval. ,,Jídlo chce ven." řekla jsem ,,Vydržíš to tak 15 minutek?" zeptal se ,,Ne! Okamžitě zastav!" křikla jsem. Jirka zastavil a já okamžitě otevřela dveře. Nedokázala jsem stát na nohou, proto jsem spadla na kolena. Hele byly tady kamínky, takže ta bolest byla fakt mega, jenže mně to v tu chvíli bylo vážně jedno. Klečela jsem a byla opřená rukama. Funěla jsem jak člověk, co uběhl maraton. Bylo mi fakt blbě. Po chvilce šlo všechno ven. Všechno to dobrý jídlo.. No aspoň neztloustnu.

Zvedla jsem se a nasedla do auta.. Jo tak teď už vím, že se dlouhou dobu nepřežeru. Raději.

S Jirkou jsme po chvilce dojeli domu. Konečně. Víte, že máme krásný velký byt? Nevím teď jistě jestli jsem se někdy zmínila. Tak,ale teď už to víte.

Konečně doma. Okamžitě jak jsme dorazili jsem si hupsla na gauč a natáhla se. Po chvilce můj žaludek zase začal dělat zvuky, ale tentokrát jiný než ty předtím.. Teď to bylo to kručení.. Mám hlad.. Zvedla jsem se a šla směrem do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a vytáhla jsem okurky takový ty, co jsou kyselý a jsou v zavařovačce. Ty miluju. Hm.. A co k tomu? Noo tak třeba.. Tohle! Vybrala jsem si šlehačku. Normálně šlehačku nemám ráda, tak ale teď si ji dám. Jako zajímavý chutě mám. ,,To jdeš vážně tohle jíst?" řekl Jirka a smál se mi ,,No a co. Mám na to chuť." řekla jsem s okurkou v puse. Ze šuplíku jsem vyndala lžičku a vydala se na gauč. Znovu jsem si sedla na něj a Jirka vedle mě s pivem. Jirka zapl telku. Dávali tam zrovna nějakej film. Nevím jakej, protože jsem ho nevnímala. Pro mě teď je a bude hlavní priorita OKURKY A ŠLEHAČKA!!! 

Vzala jsem si poslední okurku co zbyla v zavařovačce. Dala jsem na ní šlehačku a kousla si.  ,,Mňam." řekla jsem a vychutnávala si každé sousto z poslední okurky. ,,No jaj ty jsi dobytek." řekl Jirka ,,Hele to se neříká!" křikla jsem a začala jsem se smát. Ozvaly se nějaké zvuky. ,,Bello?" řekl Jirka ,,Hmm?" řekla jsem ,,Tvůj žaludek vydává zas zvuky jako když jsme jeli autem dneska.. " řekl Jirka. Říkal ještě něco, ale to jsem ho už neslyšela, protože jsem utíkala na záchod a snažila se nepozvracet.. Jo tak okurka a šlehačka nebyl dobrý nápad.

Líbí? Doufám, že jo. :D Ano vím po dlouhé době nová kapitolka. :/ Ale tak snad se vám vyplatilo čekat.  Blížíme se ke konci lidičky. :/
Budu ráda za votes, komentáře a mně follow.
Po dlouhé době vaše Cathy






My L❤VE /Jirka KrálKde žijí příběhy. Začni objevovat