We meet by accident. - Larry Stylinson CZ [DOKONČENO]

X

LOUIS' POV

Neřešil jsem teď momentálně Harryho. Chtěl jsem na něj prostě zapomenout. Byl šťastný s Alison, tak ať s ní i zůstane.

Přiletěl jsem zpátky domů a na letišti byly desítky fotografů, kteří nejspíše nečekali na mě. Proč by tady ale jinak byli? Jedině když má někdo opravdu známý přiletět... No neřešil jsem to a jel taxíkem domů.

Přijel sem domů a byl jsem unavený, tak jsem se na chvíli natáhl na gauči. Jako skoro každý člověk v dnešní době jsem byl celkem závislý na sociálních sítích a proto jsem si otevřel jako první twitter. Chvíli jsem projížděl zeď, dokud jsem neuviděl tuto 'novinku'.

Jo, takže pokud novináři viděli tenhle článek tak se přesunuli na letiště, ale vždyť je blbost aby letěl zrovna tady do Doncasteru... Nemá tu co dělat.

Nějaké dvě hodiny jsem se ještě díval na televizi, dokud jsem neusnul.

HARRY'S POV

Přiletěl jsem do Doncasteru a když jsem vycházel z hlavní haly, všude byli novináři a já na ně neměl ani nejmenší náladu.

Vzal jsem si taxíka a jel přímo k Louisovi. Jeho adresu jsem znal nazpaměť a taxikář mě nejspíše nepoznal, což bylo jedině dobře.

Čekal jsem před domem a nevěděl jsem, jestli mám zaklepat, zazvonit, zavolat nebo mu napsat? Byl jsem nervózní a sám jsem nevěděl proč... Vždyť je to jenom můj dobrý kamarád.

Co když třeba spí? Rozhodl jsem se mu raději napsat.

Zprávu jsem dopsal a čekal, co se bude dít dál. Nakonec jsem uviděl opilého Louise u vchodových dveří, které mi otevřel. 

Nikdy jsem ho nezažil opilého a docela jsem se bál, jaký bude. Někteří lidi jsou agresivní, jiní zase smutní... No, uvidíme. 

,,Ahooooj, Harry!" křik na mě s flaškou v ruce. 

,,No nazdar, ty vypadáš... Neřvi tolik," odpověděl jsem mu a vešel dovnitř, sundávajíc si boty. 

,,Harry, dáš si taky?" zeptal se mě s opilým výrazem. Podíval jsem se na flašku, která byla už z poloviny prázdná. Bože, ten toho musel vypít. 

,,Ne, díky... Někdo tady musí zůstat střízlivý. To jsi vypil už půlku té flašky?" optal jsem se ho a doufal, že řekne 'ne'.

,,Neeee, Haroldíku. Předtím jsem měl totiž ještě dvě piva," řekl a druhou půlku věty mi zašeptal do ucha, přičemž se o mě opřel a spadl mi do náruče. 

A dost, už toho vypil hodně. 

Jednou rukou jsem si ho držel u těla, aby náhodou nespadl a druhou jsem mu vzal falšku z ruky, kterou jsem následně položil na stolek. 

,,Teď půjdeš do ložnice a vyspíš se, ano?" přikázal jsem mu a podíval se na něj. Jeho opilé a unavené oči byly ještě menší, než je měl normálně a jeho tvář zdobil velký úsměv. 

,,Ale Louisánkovi se ještě nece spáááát," řekl a spojil jeho ruce za mým krkem. 

Eeeehm. Máme problém. A to v mých kalhotech. Louis se mi možná 'omylem', možná že ne,  otřel o můj rozkrok a já nevěděl, jak zastavil to, co se mi právě dělo. 

Chytl jsem si ho do náruče a vynesl ho do pokoje, kde jsem ho položil na postel. 

Chtěl jsem ho tak nechat, ale když jsem viděl že je strašně moc aktivní, sedl jsem si k němu na postel a začal si s ním povídat. Vykládal mi o tom jak strašně rád hraje fotbal, něco o škole a nakonec jsme se dostali i k Alison. Řekl mi ten příběh z jeho strany a najednou vypadal, jak kdyby mu nic nebylo a on nikdy nepil. 

Ale co jsem více nechápal, byla Alison. Proč by mi lhala? Proč by mi říkala, že je Louis zmrd a že se mu nedá věřit? Budu si s ní muset promluvit... 

Louis už vypadal dost unaveně a tak jsem se rozhodl, že půjdu dolů trošku pouklidit. Zvedl jsem se z postele a uslyšel Louise. 

,,Harry?" 

,,Ano?" otočil jsem se zpět k němu. 

,,Zůstaneš tady semnou, prosím?" 

,,No tak dobře... Jen zajdu zhasnout, jo?" 

,,Dobře," odpověděl a já rychle běžel dolů vypnout televizi a zhasnout. Vrátil jsem se do pokoje, kde jsem viděl Louise opět strašně roztomile usínat v klubíčku. 

Musí mi to dělat pokaždé? 

,,Harry? Pomoc," řekl a já se hned vydal za ním. 

,,Copak?" řekl jsem, když jsem klečel u jeho strany postele. 

,,Pomůžeš mi sundat oblečení? Úplně se mi motá hlava," řekl a já se musel usmát. Byl tak šíleně moc roztomilý. 

Začal jsem mu sundávat tričko a pak i tepláky. Pak jsem si všiml, že nejsem jediný, co má problém v trenkách. 

Neřešil jsem to a lehl si za ním, přičemž jsem mu omotal moje tlapy (ahoj Simm :D) kolem jeho malinkého tělíčka. Můj penis začal tvrdnout, když jsem se dotkl jeho zadečku a on to nejspíše poznal. 

,,Vypadá to, že tu někdo má problém v trenkách, Harry," řekl rozespalým hlasem.

,,A taky to vypadá, že nejsem sám," odpověděl jsem mu, když jsem rukou zajel pod jeho trenky a nahmatal jeho tvrdou chloubu. 

,,A co takhle s tím něco udělat, Harry?"

____

LIDI! Vy jste úžasní! Tolik krásných komentářů... Votes a všechno! 

Děkuju vám strašně moc <3 

btw. Jak by jste chtěli, aby to pokračovalo? Nějaké nápady na pořádnou zápletku? :D 

E. ♥