We meet by accident. - Larry Stylinson CZ [DOKONČENO]

XXI

LOUIS

Když jsme se ráno probudili v objetí ve stejnou chvíli, podíval jsem se na hodiny které ukazovaly něco málo po půl deváté.

Rozhodli jsme se, že je nejvyšší čas se začít chystat a proto já mířil do koupelny, zatím co Harry šel dělat snídani.

Abych byl upřímný, bál jsem se. Nevěděl jsem co mám od toho očekávat a nikdy se mi nestalo, že by jsem byl v takové situaci jako jsem právě teď. Měl jsem špatné svědomí z toho, že se to týká i Harryho. David je pouze psychopat, co mi chtěl ukrást místo kapitána.

V životě jsem mu nikdy nic neudělal a ani nic neřekl. V podstatě to byl jediný člověk z týmu, který se mi nějak vyhýbal a nikdy se semnou moc nebavil.

Poté, co jsme se nasnídali jsme se oblékli do obyčejného oblečení, jelikož dnes měl být 'jen' výslech. Ale i tak jsem měl v gatích bobky, protože jsem se bál, co z Davida vypadne.

---

,,Neboj se, to bude v pořádku. Odejdeme odsud šťastní a Davida se zbavíme," uklidňoval mě Harry v autě, když už jsme stáli před policejní stanicí.

,,Jo, ale co když bude říkat blbosti? Co když mě obviní z něčeho co jsem neudělal?" pořád jsem se ptal dokola a nepřestal bych, kdyby mě Harry nepolíbil. Odtáhl jsem se a vystoupili jsme z auta s tichým 'děkuji' a ruku v ruce mířili na stanici.

Když mi Harry otevřel dveře, vešli jsme do krásné a moderní budovy, kde se hned naproti dveřím nacházela recepce.

,,Dobrý den, mám tady výslech," oznámil jsem sympatickému mladíkovi, tak kolem třicítky.

,,Dobrý den, jméno?"

,,Louis Tomlinson a Harry Styles," odpověděl jsem a sotva se tyto dvě jména dostaly z mých úst, ten mladík se začal dívat na Harryho jako na svatý obrázek.

,,Ten, Harry Styles?" zeptal se a pořád se díval na Harryho, tentokrát trochu hladově.

,,Ano, ten Harry Styles, osobně," vzal slovo Harry a představil se. ,,Každopádně teď zpátky k tomu výslechu, můžeme?" vrátil ho do reality a konečně se nám podařilo se dostat do výslechové místnosti, kde jsem momentálně seděl pouze já a nějaká policajt nebo co to bylo zač.

,,Takže pane Tomlinsone... Mám na vás pár otázek, můžeme začít?" optal se mě a já si připadal jako kdyby mě  měli každou chvílí zabít.

,,Ano," pípl jsem a bál se cokoli říct, abych něco nepodělal.

,,První otázkou bude, jak dobře znáte Davida?"

,,Nic moc, sice je v mém týmu ale nikdy jsem se s ním nebavil. Nebo spíše on semnou ani s nikým jiným z týmu. Sice je to dobrý hráč, ale mluvení mu moc nejde. Teda, pokud v sobě nemá alkohol," snažil jsem se o malý vtípek abych odlehčil situaci ale ten cajt se ani neusmál. No tak nic.

,,Dobře... Teď mi řekněte něco o té párty."

,,Tak byla to klasická párty, že jo... Všechno bylo v pohodě, dokud Davidovi nepřeskočilo. Vůbec nevím, co to do něj vjelo... Prostě pak za mnou přišel se zbraní a vyhrožoval nám..."

,,On nám řekl, že jste ho týral a na té párty zbil. Je to tak?"

,,Cože? To vůbec není pravda. Nikdy jsem mu nic neudělal, to on nám ublížil!"

,,Dobře dobře... Víme, že ty fotky s modřinami jsou staré a že se nejednalo o nic s vámi, ale o domácí násilí. Tohle bylo jen ověření. Děkuji, můžete jít a váš přítel?" zeptal se a já kývl, ,,zde nemusí ani jít a teď můžete odejít, děkuji," prohlásil a já s úsměvem odešel z místnosti.

HARRY

Přišlo mi zvláštní, že Lou tam byl pouze chvíli a ani mě nevolali na výslech. Ale popravdě, nijak mi to nevadilo.

,,Jakto, že jsi tam byl chvíli a mě ani nechtěli?" zeptal jsem se Louise, když jsme nastupovali zpět do auta. Já na místo řidiče a on spolujezdce.

,,Říkali, že to bylo spíše něco jako ověření, že Davida doma týrají a proto mu asi přeskočilo." Dostal jsem se jednoduché odpovědi, kterou mi dal vysmátý Louis.

,,Tak co se vydat někde na jídlo, doma kouknout na pár filmů a pak někam do luxusní restaurace?" zeptal jsem se svůdným hlasem.

,,To zní jako plán," šeptl mi do ucha.

---

Když už byl večer, rozhodli jsme se jít do jedné dobré restaurace, kde jsme již měli reservé v salónku jen pro nás dva. Kdyby lidi v okolí zjístili, že jsme zrovna tam, asi by tam byl příval fanynek a paparazzi.

Po příjemné večeři, kterou jsem zajisté zaplatil já, protože jsem si nedal říct, jsme se chtěli hlavním vchodem dostat ven. Někdo už stejně rozhlásil, že tady jsme a tak proč ne. Venku čekalo několik novinářů a fandů, kteří nás chtěli vidět.

Tenhle život mě bavil. Opravdu ano, mít po boku někoho koho nesmírně miluji a sice jsem momentálně bez práce, ale to  ničemu nevadilo. Peněz jsem měl dost a Louis se dostával výš a výš.

Nastoupili jsme do limuzíny, která nás sem dovezla a jelikož měl Louis asi 3 skleničky vína, byl mazlivý a trošku nadržený. Neříkám, že jsem nic neměl a nebyl na tom stejně. Ale byli jsme oba při smyslech a plně si uvědomovali, co děláme. Sedl mi obkročmo na klín a šeptal do ouška.

,,Bude doma i dezertík?" zeptal se mě, když se o mě příjemně otřel a můj Harry Junior se probouzel.

,,Jistě," odpověděl jsem mu a zajel rukou pod kalhoty.

Už teď mi bylo jasné, že tahle noc bude hodně divoká.

___

Lidi jste úžasní. Ale ještě lepší by jste byli, kdyby jste koukli na účet @DomiStober a přečetli si její úžasné povídky! <3 Děkuju vám všem <3 E.