We meet by accident. - Larry Stylinson CZ [DOKONČENO]

XXVII

HARRY

Musel jsem nějak přijít na to, aby to všechno bylo nenápadné. Určitě už vám všem došlo, že chci mít s Louisem miminko a jak jsme právě byli na tom hřišti, to rozhodně nebyla náhoda! Všechno jsem to měl promyšlené a celé to bylo naplánované. Už jsem jen čekal, koho si Louis vybere. A jelikož seděl jenom s jedním miminkem, tak přesně vím, koho vyberu. 

Louisovi jsem řekl, že si musím něco zařídit a že hned budu zpátky. Aby to nebylo tak nápadné, vezmu nám oběd, ale teď jdu do dětského domova, kde všechno vyřeším. 

Chodby budovy jsou plné malůvek dětí, různých hraček, polštářků na zemi a všeho, co děti potřebují. 

Přišel jsem ke dveřím ředitelky dětského domova. Zhluboka se nadechnu, vydechnu a zaklepu na dveře. Po hlasitém 'dále' jsem otevřel dveře a vkročil dovnitř. Ihned mě přivítala její ruka a lehké objetí, které jsem ji oplatil. 

,,Posadtě (wtf, nefunguje mi háček, tak se omlouvám :D) se, prosím," poukázala na židli naproti jejího stolu a sama si za něj sedla. 

Poupravil jsem si oblečení a podíval se na postarší, sympatickou paní. 

,,Tak, jak jste se rozhodli?" zeptala se mě a usmála se. 

,,Pro to malinké, šesti měsíční miminko. Je to holčička a jméno jste říkali, že necháte na nás?" optal jsem se a začínal se čím dál více těšit. 

,,Ano, jméno na vás necháme, ale potřebuji podpis od vás obou, pokud ji chcete do péče oba dva."

Tady bude asi trošku problém, protože jsem chtěl, aby to pro Louise bylo překvapení. Ale já to nějak vymyslím a on ten papír podepíše.

,,Dobře," souhlasil jsem a paní mi podala potřebné papíry. 

,,Chtěl by jste ji vidět?" zeptala se mě a já neváhal ani minutu. Ihned jsem jsem souhlasil a my se vydali za tou malinkou princeznou, co bude brzy naše. 

Byla kouzelná. Krásné očka, které se podobaly na ty Louisové, krásné blondaté vlásky a překrásná, roztomilá tvářička. 

,,Kdy jsi ji můžeme vzít?" vypadla ze mě otázka, když jsem si ji zrovna choval. 

,,Nejdříve příští týden v pátek. Musíme vyřídit vše potřebné." Informovala mě a já ji vrátil zpátky do postýlky. 

,,Dobře, tak tedy příští pátek," podal jsem ruku všem zaměstnancům v místnosti a šel pro oběd, který jsem již dal přes telefon vařit v místní restauraci. 

____

,,Jsem doma!" pronesl jsem a uslyšel Louise, který běžel zamnou. 

,,Co to máš za papíry?" 

,,Vážně se mě ptáš co to mám za papíry, když zrovna přijdu domů? Co třeba 'jak ses měl' nebo 'co jsi dělal'?" políbil jsem ho a šel do kuchyně. 

,,Uhm... Tak tedy, jak ses měl a co jsi dělal?" 

,,Byl na schůzce a taky pro oběd," položil jsem tašku s obědem na stůl, "a taky jsem potkal zase tu paní s tou holčičkou v parku! Říkala, že pořád neví, jak malou pojmenovat..." 

,,Emily! Emily! To je to nejhezčí holčičí jméno! Říkat jí Em... Prostě krása!" Sotva jsem stihl dopovědět svůj příběh z dneška, dostalo se mi jedné z mých otázek na Louise. 

____

Dnes to byly přesně dva dny předtím, než jsme si měli vyzvednout malou. Louis pořád o ničem neví a já stále nevím,  jak mu říct, aby podepsal ty papíry! Ale najednou mě to napadlo jako nic... Řeknu mu, že je to smlouva od mé modní agentury ohledně zveřejnování fotek mě a Louise! No jasně... 

,,Lou, podepíšeš tohle? Je to smlouva o tom, že můžou zveřejnovat mé a tvé fotky." Požádal jsem ho. 

,,Dobře," souhlasil a já ani nečekal, že to bude tak jednoduché. Myslel jsem si, že bude mít tisíc otázek ale ono nic. 

A taky ještě jsem neřekl, že dneska odjíždíme na dva dny, tedy do pátečního odpoledne do Doncasteru za rodinou. A proč? Protože se budou předělávat pokoje a bude tady jeden speciální. pro naše miminko! 

___

Zkusíme dát 100 votes? :O E. 

Děkuju vám všem!