We meet by accident. - Larry Stylinson CZ [DOKONČENO]

XX

LOUIS

Nevím jestli jsem se už vám někdy zmiňoval o Davidovi, ale on byl člen mého týmu a nedávno jsem se dozvěděl, že mě chce nějak setřást z místa kapitána. Lidi mě varovali, že mi chce něco udělat, ale já na to nebral ohledy a myslel jsem si, že by na to neměl koule.

Jenže právě on teď držel pistol u mého srdce. Stačila by jedna jediná rána a já bych byl mrtvý.

,,Tomlinsone... Ty moc dobře víš, co po tobě chci, že?" zeptal se mě a byl ta blízko, že jsem z něj cítil alkohol. Musel toho vypít neskutečně moc. Já se tak bál. Měl jsem svůj život rád a nechtěl jsem se ho vzdávat. A už vůbec ne, když mám Harryho. Počkat co?

Přikývl jsem a on pokračoval dál. ,,Jenže ty mi to nedáš jen tak. Jsi jen nějaká svině, která si myslí že je nejlepší. Jsi jen parchant, nechceš nic jiného než slávu. Přitom ti ten fotbal vůbec nejde." Křikl mi do obličeje a rozhodil rukama kolem sebe. Jedna pozitivní věc na tom byla. Už neměl pistol u mého srdce.

,,Já o tobě ale něco vím, Louisi. Celý večer jsem tě sledoval. A jediné, pro co jsi měl oči byl tady Harry," řekl a kdyby teď spadl špendlík, slyšeli by jsme to. Takové ticho tady bylo.

Pak ale pistol přetočil na Harryho hlavu a já zalapal po dechu a moje tělo ztuhlo a zhroutilo se k zemi.

,,Vím, že ho miluješ. Vím, že spolu spíte. Vy to nemůžete schovávat věčně. Teda, pokud ho teď nezabiju," řekl a podíval se na Harryho. V jeho očích byl strach a bezmoc. Já jsem pořád nehybně klečel na zemi a nevěděl, co dělat.

,,Davide... Prosím nedělej píčoviny," řekl jsem a cítil teplé kapičky slz, jak mi stékají po obličeji.

,,Já že dělám píčoviny? Já pouze chci to, co mi patří!" rozkřikl se po celé místnosti.

,,Vem si mě. Nechej Harryho na pokoji, prosím." Škemral jsem na zemi a přál si, aby tohodle už byl konec a já ležel s Harrym v posteli a mazlili se.

,,Jenže když bych zabil tebe a ne ho," poukázal pistolí na Harryho, ,,nevěděl by jsi, co je to utrpení!" dokončil a já se začal klepat.

,,Davide, prosím," šeptl jsem a spojil ruce ve znamení, že ho opravdu moc prosím.

,,ALE TOMLINSONE! Přestaň mi tady škem-" větu nedokončil a zřítil se k zemi jak hadrová panenka.

Všichni jsme se koukli, co se stalo a já uviděl Patrika s velkou pánví v ruce.

,,No co! Musel jsem něco udělat!" řekl pobaveně a mi spadl kámen ze srdce, vydechl jsem všechen vzduch z plic a pevně objal Harryho.

,,Zavolám policii," řekl Patrik a já jsem přikývl. Nemohl jsem nic dělat. Moje slzy se opět spustily a Harry semnou v náruči kýval ze strany na stranu.

,,Tak moc jsem se bál. Tak moc," zamumlal jsem Harrymu do hrudi a on mě začal utěšovat.

,,Půjdeme k tobě, ano?" pošeptal mi a já přikývl. Neřešil jsem Jul a Harry zase neřešil Alison. Takhle to bylo správně.

----

Došli jsme ke mě domů a já pořád brečel. Měl jsem hrozný strach. Bál jsem se úplně všeho, dokonce jsem se bál jít i na záchod.

,,Notak Lou, neboj se, jsem tady s tebou," uklidňoval mě H a já se pořád klepal.

,,Ale H-Harry, j-já tě mohl z-ztratit! Málem js-jsi umřel a-a to jen kvůli mě!" vykřikl jsem a padl mu do náruče.

----

HARRY

Ráno jsem se probudil o něco dřív, než Louis a byl rozhodnutý, že změním jednu zásadní věc.