Vzal jsem baterku z jedné z krabic a pomalu procházel temné chodby. Díval jsem se okolo sebe, ale žádné stopy po Mikovi, jako by se po něm slehla zem.
Najednou jsem slyšel pláč. Pomalu jsem přešel ke dveřím s nápisem Baby cirkus. ,,Těhle dveří jsem si nikdy nevšiml."
Otevřel jsem je a pomalu šel po krvy, která pomalu kapala z točitých schodů.
Došel jsem k velkým dveřím, svoji baterku jsem si připnul k opasku a obouma rukama otevřel.
Rozbušilo se mi srdce, když jsem si všiml Freddyho místo ruky měl malého králíčka, který mu našeptával něco ve smyslu: ,,Všechno je v pohodě jdeme spinkat."
Freddy se nakonec otočil a odešel. Vzal jsem si svoji baterku a potichu nášlapoval po dlouhé chodbě.
Neměl jsem odvahu zavolat Mikovo jméno, ale pak jsem slyšel dětský křik. Na nic jsem nečekal a utíkal na místo odkud se to ozývalo.
,,Miku! Přestaň!"
,,Co tu děláš!?"
,,Jdu tě zničit!" vykřikl a hledal po svém opasku nůž, ale pak mi došlo, že jsem ho nechal v kuchyni na stole.
Couvnul jsem ke dveřím. Jakmile se ke mě přiblížil, tak jsem ho chytil za ruku a dal mu jí za záda, ale Mike sebou trhnul, pustil jsem jeho ruku.
Mike pomalu přešel ke mě a bodnul mě do ramene. ,,Jednou na tebe taky dojde Miku!" zakřičel jsem na něho nazpět, ale on mě už neposlouchal.
Pokračování příště...
