Mladá detektivka vtrhla, do pizzerie s odhodláním, že jo dostane, a jednou provždy zabije nebo zatkne. Vzala si do ruky zbraň a baterku, kterou přitiskla k zbrani a pomalu postupovala pizzerii.
Prodírala se skrz stoly a mezi věcimi, které byly spadlé na zem. Za sebou zaslechla kroky. Prudce se otočila, ale za ní nikdo.
Po jejich zádech přeběhl mráz a naskočila jí husí kůže z tohoto místa. Hnusilo se jí. Tohle místo dřív obývali děti a bavili se, hráli si. Teď? Teď je to jen zničená pizzerie, který se jí dřív nebo později stane hrobkou.
,,Pane!?" ,,Pane?!!" snažila se spojit s kapitánem, aby si odlehčila hrůzostrašnou situaci, ale vysílačkou se ozvalo jen praskání.
,,Pomoc..." její hlas se chvěl. Srdce měla, někde v krku.
Ikdyž to byla detektivka a na tohle byli cvičení, tak se bála. Bála se toho, až najde ty mrtvé děti, které se hledají skoro deset let.
,,Tady..." zaslechla něčí hlas. Prudce se otočila do všech stran, ale nikdo okolo ní nebyl jen tma.
Pak zaslechla robotické kroky, které se blížili z leva...ne! Z prava!
Otočila se na místo, odkud to zaslechla, ale odychla si, když si všimla kostýmu medvěda. Kostým byl prázdný a v ruce svíral svůj mikrofon, který měl přitisklý k ústům.
,,Vyděsil jsi mě..." zašeptala a usmála se. Detektivka překročila jeden z rozbitých kostýmů a šla dál. Kostým medvěda se na ní otočila a hleděl na ní s otevřenou tlamou. Sípal jako, kdyby v něm něco umíralo.
Detektivka to neposlouchala a pokračovala dál, až ke kanceláři hlídače. Když k ní došla nemohla věřit svým očím, na křesle seděl fialový chlápek a díval se přímo na ní.
Ona na něj zamířila zbraní. ,,Jste zatčen, za vraždu pěti dětí!" vykřikla a natáhla zbraň.
Chlápek pomalu vstal a přešel k ní. Detektivce se třásly ruce, ale i přesto zmáčkla spoušť. Bohužel minula, ale nepřítele aspoň na chvíli ochromila.
Po cestě se snažila natáhnout zbraň, ale přes tu velkou tmu zakopla a baterku i se zbraní upustila. Natáhla se pro baterku, ale ta přestala svítit ocitla se v naprosté tmě.
Snažila se natáhnout pro pistoli nakonec se jí to povedlo v tu chvíli co jí někdo šlápl na ruku. Detektivka vyjekla bolestí a snažila se vytáhnout ruku.
Vrah vytáhl baterku a posvítil na ní, a pomalu si klekl na jedno koleno. Vzal zbraň do ruky a prohlédl si jí. ,,Poslední dvě kulky. S tímhle jste mě chtěla zastavit!?" zasmál se.
Detektivce stuhla krev v žilách. Vrah odhodil zbraň a pustil její ruku. ,,Utíkej detektivko dám vám náskok," řekl s klidem a pomalu od ní vstal. Detektivka vstala a prodírala se stoly, až narazila na dveře, které prudce otevřela.
Pak je za sebou zavřela. Před ní něco jiskřilo. Víc se přitiskla na dveře. Pak té věci před ní zasvítila zářivka. Červená zářivka, která v tu chvíli začala zvedat.
Detektivce bušilo srdce jako o život. Nevěděla jestli se nechat zabít, od nich nebo prostě utéct a nechat se zabít zabijákem,kterého neuvidí.
Prudce vstala a otevřela dveře, které za sebou zavřela. Vrah na ní posvítil baterkou. ,,Věděl jsem, že budete tu. Detektivko Kristen Smithová."
,,Jak znáte mé jméno?!" ,,Celou dobu jsem Vás odposlouchával."
,,Kdo jste!?" ,,Někdo koho hledáte už skoro deset let. Máte mě!"
,,C-co jste udělal s dětmi?!" ,,Zabil. Hodně pomalu..." s těmito slovy se k ni pomalu přiblížil a chytil jí pod krkem. Nožem jí pořezal ruce, a pustil jí na zem, chytil za nohy a odtáhl jí do místnosti, kde bylo plno krve. Detektivce se zvedal žaludek, ale nejvíc jí znepokojoval ten kostým na stole, na který svítila malá lampička.
Vrah jí zvedl a snažil se jí obléct do kostýmu.
***
,,Naše detektivka se před týdnem ztratila v tomhle místě najděte jí. "
,,Pane..." kapitán pohlédl na hořící budovu. Plameny se mu leskli v očích. ,,Zavolejte hasiče!" vykřikl kapitán. ,,Pane...nenajdeme jí, ani v těch troskách. Vrah důkladně zametl stopy. A on tam zřejmě taky uhořel. Případ je u konce, pane."
Kapitán znovu pohlédl na hořící budovu, pak nastoupil do auta.
***
Pár hodin po tom vybíhá z budovy zničený kostým králíka, který pak upadá vedle kontejnerů.
Pár let potom se otevírá nové pizzerie. Je to hororová atrakce pro děti a dospělé, ale nikoho nenapadne, že i tam se začalo vraždit. Nikoho by nenapadlo, že ten vrah je ukrytý v kostýmu králíka.
Nikoho by nenapadlo, že ten kostým je prokletý...
Konec...
Snad jste si tohle pokračování užívali tak moc jako já. Jen mě mrzí, že nestíhám v tom pokračovat, ale musím se zlepšovat a psát jiné a lepší knihy. Jako například fantasy a jiné knihy. S touhle kapitolou ukončují knihy o Fnaf. Už žádné v budoucnu nebudou. Děkuji, za skvěle začátky, a děkuji za tři roky na Wattpadu! :)
