Pomalu jsem vyšel za ním. Zastavil jsem se před dveřmi, pomalu jsem otočil hlavu doprava stál tam Foxy. Díval se na mě, byl dost poškozený, ale i přesto se mohl hýbat.
Potom najednou zmizel. Rychle jsem se otočil,ale nikdo za mnou nebyl. Slyšel jsem zas ten otravný smích.
Byl to takový chrápalvý smích. Chtěl jsem se otočit zpět na tu chodbu, do které vběhl Mike, ale někdo mě chytil za ruku a stisknu mi jí.
Lekl jsem se a trochu ustoupil. ,,Pane...bojím se." podíval jsem se na malého kloučka, který mě celou dobu držel za ruku. Na jeho paži byl podlouhlý šrám od nože, z kterého tekla krev. ,,Ty jsi Sebastian?"
,,Jo jsem."
Vzal jsem ho za ruku. ,,Půjdeme odsud dobře?"
,,Ty nikam nepůjdeš!" řekl chraplavý hlas, otočil jsem se a viděl Freddyho, který stál s Mikem u vchodu do chodby.
Sebastiana jsem schoval za sebe a čekal co udělá Mike, ale ten jen stál s nožem od krve a hleděl na mě.
,,Chceš rychlou smrt nebo pomalou? "
,,Mohl bych obojí?" zasmál jsem se.
,,Obojí nejde...nebo se dohodneme dej mi kluka a já tě nechám jít."
,,Je mi to líto, ale bohužel to nepůjde." odpověděl jsem. ,,Odkdy chráníš malý děti!?"
,,Od tý doby co už nejsi můj kámoš."
Mike vrátil nůž do pouzdra a přešel ke mě. ,,Je mi líto Vincente. Právě volám policii."
Mike přiložil mobil k uchu. ,,Prosím pomozte mi tady Mike Schmidt je tu vrah, který má na svědomí..." vrhl jsem se na Mika a začal ho bít.
,,Nech mě být Vincente!" zakřičel na mě, ale já nepřestával a pořád ho mlátil. Někdo mě chytil za košili a zvedl mě. Otočil jsem se a hleděl Freddymu přímo do jeho robotických oči. ,,Sebastiane utíkej!" zakřičel jsem na něho.
Freddy mě hodil do stěny. Poslední co si pamatuji bylo jak Sebastian utíká.
Pokračování příště...
