Šťastná? [Avengers ff] ✔️

Říkejme tomu epilog

Je to už pár let od toho, co jsem se probudila ve Vinohradské nemocnici.

Asi bych to měla vysvětlit hezky od začátku. Když jsem procitnula na nemocničním lůžku, tak první věc co jsem spatřila, byla moje matka. Sice jsem vůbec neměla ponětí, co se děje - mohla to být halucinace, mohl to být sen-, ale na to jsem v tu chvilku nemyslela. Byla jsem prostě šťastná, že jí po třech letech vidím a mám šanci s ní mluvit, ba dokonce se jí i dotknout. Proběhlo strašně srdceryvné vítání, přičemž mi oznámila, že mě srazilo auto a já byla skoro tři roky v hlubokém kómatu, bez jistoty na probuzení. Štěstěna mi však přála a já se probudila bez jakýchkoli vážných následků, jako ochrnutí, nebo mentální porucha. Samozřejmě jsem si hned kladla otázku, takže vše co jsem prožila byl jen sen? Zkusila jsem se zneviditelnit, bez úspěchu. Zkusila jsem se teletortovat na druhou stranu postele, bez úspěchu. Zkusila jsem vytvořit ledový hrot, bez úspěchu. Zkusila jsem si telekinézí přisunout stojánek s kanylou, bez úspěchu. Zkusila jsem nahlédnout zdravotní sestřičce do hlavy, bez úspěchu. Zkusila jsem si změnit barvu vlasů, bez úspěchu. Zkusila jsem zažehnout drobný plamínek, bez úspěchu. Neměla jsem jedinou schopnost, kterou jsem díky roku utrpení získala. V telefonu nebyla jediná známka toho, že kdy opustil tuto dimenzi.

Už nějaká doba uplynula, a já se s tím pomalu smiřovala. Nikdy jsem tam nebyla, vše byl jen sen.

Dodělala jsem si střední školu a teď chodím na vysokou. Žiju normální život a.. jsem šťastná? Ano. Odpověď je ano. Mám tu rodinu, přátele, přítele a filmy. Ze začátku jsem byla zoufalá, že tři roky mého života byli lež, ale dá se na to zvyknout. Vlastně se to vše začalo nějak vytrácet, jako se sen, vytratí po probuzení.

Jsem naprosto a bezvýhradně šťastná.

Tak jo.. tohle je poslední část téhle patlaniny. Doufám, že jste si čtení užili aspoň zpola tak, jako jsem si já užila psaní😄 kdyby se někdo ptal, tak druhý díl neplánuji, protože vlastně není o čem ho psát. Tady příběh Alexandry Nely Divoké definitivně končí. Děkuji všem, co jste tady vydrželi až do konce a nezanevřeli na mne hned na začátku. To bude asi vše😄

Btw. neumím psát tady tyhle autorské poznámky, proto to vypadá, tak jak to vypadá😂

S láskou, BraveGryffinorHeart💙