"Ty jsi fakt nemožná." Smál se mi Jem.
"Takže, když jsi chtěla zjistit jestli ovládáš teleportaci, místo ke mě jsi se přemístila k Wandě v ručníku, při té příležitosti jsi zjistila, že neumíš procházet zdmi, pak když jsi chtěla k tvým dveřím, objevila jsi se v luxusním hotelu, odkud tě odvezl Stark. A pak jsi běžela k nám na chodbu a zjistila jsi, že nejsi super rychlá a tvá kondice stojí za shnilou jahodu." Shrnul to.
"Přesně." Nevěřícně nade mnou zavrtěl hlavou.
"Jsme tu." Otevřel mi dveře do prostorné místnosti se spoustou dalších dveří.
"Tý brďo." Rozhlížela jsem se kolem.
"Provádět tě tu nebudu, čím chceš začít?" Zeptal se.
"Posilováním, moje kondička stojí za ,jak jsi řekl, shnilou jahodu." Kývl hlavou a vešel do třetích dveří z leva.
"Pěkný." Uznale jsem kývla hlavou, když jsem viděla všechny ty posilovací stroje.
"Čím začneme?" Zvedla jsem k Jamesovi hlavu.
"Jako první se protáhneme." Kývla jsem a opakovala jeho pohyby.
"Teď pět koleček." Řekl a rozeběhl se.
"To se ti řekne." Zamumlala jsem si, když jsem se rozeběhla. Zanedlouho jsem s ním vyrovnala krok.
"Jsi rychlá." Pochválil mne a zrychlil.
"Ale ne dost." Zasmál se.
Naklonila jsem se a rozeběhla se. Představila jsem si, jak běžím jako Pietro. Hah, kéž by.
"Zpomalil jsi, nebo jsem tě dohnala?" Řekla jsem zadýchaně, když jsme bok po boku doběhli pět kol.
"Zpomalil, abys neměla tak špatný pocit, což budeš mít tak jako tak, když jsem ti to řekl."
"Kliky!" Vykřikl najednou.
"Kliky?" Zděsila jsem se.
"Kliky." Kývl spokojeně hlavou.
"Cokoli jenom ne kliky." Podívala jsem se s psíma očima.
"Přitahování se na tyči?" Podíval se s tázavým pohledem.
"Kliky jsou fajn." Vykrkla jsem rychle.
"Kolik?" Znovu se zamyslel.
"Pro začátek pět. Nechci tě zabít hned u prvního cviku." Ušklíbl se a sehl se k zemi.
"Ta podlaha se k tobě nenahne." Zavtipkoval a já začala.
Šlo to z těžka.
"Ty děláš pánský? Chválím tě, většině novaček to musím pořád připomínat." Pochválil mne.
"Jsem navyklá z karate." Vydechla jsem po posledním kliku.
"Karate? Osvěžíme ti pamět, co ty na to?" Zvedla jsem obočí.
"Jak to myslíš?" V karate se dělá hodně věcí.
"Normální posilování, počítání jako na karate." Kývla jsem hlavou.
"Tak dřepy." Řekl a začal počítat.
"Ichi." Jedna.
"Ni." Dva.
"San." Tři.
"Schi." Čtyři.
"Go." Pět.
"Roku." Šest.
ČTEŠ
Šťastná? [Avengers ff] ✔️
FanficČetbu tohoto literárního skvostu doporučuji jen, pokud se vážně hodně nesnášíte. Napsala jsem to ve 12-13 letech, takže jistě chápete, že nic nezveličuji. Re-publikovala (to je stoprocentně slovo) jsem to pouze a jen kvůli kamarádům, kteří si tímhle...