I can't love them both (Klaus/ Elena/ Elijah FanFiction)

19. kapitola- Tanec v ohni

Další kapitola. Budu moc ráda za každý komentář a hlas. :) Děkuji za přečtení a nezapomeňte, prosím, komentovat.

Elena se procházela chodbou domu ve Francouzské čtvrti. Byl opravdu obrovský. A o to víc v něm pociťovala samotu. Věčně tady byla sama. Pouze poblíž se občas vyskytovali Klausovo hybridi, ze kterých po poslední zkušenosti neměla dobrý pocit.

Strávila tady už několik týdnů. Podívala se z okna, venku bylo teplé jarní počasí. Červen zrovna začal.Tak moc chtěla jít ven, užít si ty rozkvetlé louky.

Překvapilo ji zaklepání na dveře. Vyšla na balkon a podívala se dolů. Ulevilo se jí, jakmile viděla blonďaté vlasy.

Pamatovala si tu osobu, Camille, barmanka.

Rychle se vrátila dovnitř a sešla dolů po schodech. Camille už stála vevnitř, nějaký hybrid ji zřejmě musel pustit.

Elena se vydala k ní. "Mrzí mě to, ale Klaus tady není, takže tvá návštěva je vlastně úplně zbytečná."

Camille ji pozorovala. "Já tady nejsem kvůli Klausovi. Přišla jsem navštívit tebe," řekla rozhodným hlasem, "v tvém chování jsou stopy po samotě, myslím, že si potřebuješ s někým promluvit."

"To je od tebe milé, ale já nepotřebuju ničí pomoc." Elena se na ni ustaraně podívala, "myslím, že bys měla jít a radím ti dobře, drž se od téhle rodiny co nejdál."

Camille se na ni překvapeně podívala, "myslíš si, že věřím, že jste s Klausem nějaká spokojená rodinka, která čeká na narození potomka?" Camille zakroutila hlavou, "já vím, že Klaus je upír, který se mnou manipuloval."

"Nechceš se posadit?" Vyhrkla rychle Elena. Camille přikývla a obě se posadily do křesel naproti sobě. "Jak jsi to zjistila?" Prolomila ticho Elena.

"Čarodějka Davina mi pomohla zlomit jeho ovlivnění. A proto jsem tady. Nechápu, jak ses sem dostala ty. Jsi člověk, dobrý člověk, nemůžu uvěřit, že bys mohla mít něco společného s rodinou Mikaelsonových."

Elena se prázdně podívala před sebe a povzdechla si, "jestli si myslíš, že mě tady Klaus drží násilím, tak ne. Jsem tady ze své vlastní vůle." Camille vypadala, že ji pozorně poslouchá. "Kdysi jsem udělala chybu." Podívala se na své břicho. "Ale nechci, aby má dcera trpěla za chyby svých rodičů."

Vyrušilo je bouchnutí dveří. Zděšeně se podívaly, když uviděly kdo přišel. "Camille, jaké milé potěšení," řekl ironicky Klaus. "Zrovna když jsem s tebou potřeboval mluvit, tak jsi tady. No nemám to ale štěstí?" Podíval se jí do očí, "pojď se mnou," ovlivnil ji. 

Elena věděla, že Camille bere sporýš, a tak na ni pokývla hlavou. Camille to naštěstí pochopila správně. Mírně přikývla a šla za Klausem do druhé místnosti, přesně jak po ní chtěl.

Snad jí neublíží, honilo se Eleně hlavou.