I can't love them both (Klaus/ Elena/ Elijah FanFiction)

17.kapitola- Navěky a navždy

Elijah cítil, jak dýka opustila jeho tělo. Byl zpocený. Špatně se mu dýchalo. Podíval se na osobu před sebou. Trvalo, než se mu podařilo ji rozpoznat.

"Eleno?" Zašeptal zmateně.

Elena si položila prst na pusu, "pšt, nemluv." Mírně se pousmála, "dýka je venku z tvého těla, jsi v pořádku," řekla spokojeně a pohladila ho po tváři.

Elijah zakroutil hlavou, "ne, to není skutečné, nejsi tady."

Elena se pousmála, "jsem tady a jsem skutečná." Prstem mu přejela po rtech. "Stejně skutečná jako tenhle polibek."

Mírně se k němu naklonila a její rty se dotkly těch jeho. Měly stejnou chuť, jako si vždy představoval. Mírně nadzvedl hlavu a její polibky jí opětoval. Byla tak něžná.

Elena se náhle zarazila. Nehýbala se. Její tělo dopadlo na něj. V hrudi měla šíp. Elijah se rychle zvedl. Její tělo držel v náručí. Rychle si rozkousl zápěsti a k ústům jí dal svou krev. "No tak." Nic se nedělo. Nehýbala se.

"Ne!" Vykřikl Elijah a rychle se postavil.

"Co ty tady děláš?" Zeptal se naštvaně. Upíří rychlostí se k němu přemístil a chytl ho pod krkem. Luk mu dopadl na zem.

Damon se rozesmál, "ví tvůj bráška, jaké city chováš k matce jeho dítěte?" Zajímal se. Nevadilo mu Elijahovo sevření. Vypadal i tak spokojeně.

"Ne," řekl Elijah uvolněně, "budeš se muset snažit víc." Zakroutil hlavou, "ty bys nikdy Elenu nezabil."

"Máš docela postřeh," rozesmál se Damon.

Přesně v momentě, kdy mu chtěl Elijah vyrvat srdce z těla, tak ucítil prudkou bolest. Tělem mu projel dřevěný kolík.

Bolestně dopadl na zem. S námahou se otočil za sebe. "Bratře," řekl zničeně. A vykřikl nad bolestí, která mu projížděla tělem.

* * *

"Kde to jsme?" Zeptala se naštvaně, když vystoupila z Klausova auta. Byla na mírném zeleném kopečku, kousek za New Orleans.

Klaus se mlčky posadil na kopec a díval se na New Orleans před sebou.

"Proč jsi mě sem vzal?" Zeptala se Elena.

Klaus nic neříkal a dál upíral pohled na město před sebou.

"Před lety, když jsme museli z New Orleans utéct kvůli Mikaelovi, tak jsme s Rebekou byli zrovna tady. Čekali jsme na Elijahe. Tehdy jsme si mysleli, že Marcel zemřel při tom požáru v opeře."

"Marcel tam uhořel. A Elijah nepřichází. Co když ho otec dostal?" Zeptala se Rebekah plačtivě. Klaus pomalu zakroutil hlavou, "Elijah je silný, dostane se z toho." Klaus polknul, "držíme stále při sobě, sestřičko. Jako jeden. Navěky a navždy."