I can't love them both (Klaus/ Elena/ Elijah FanFiction)

2.kapitola- Každý má v sobě něco dobrého

Seděla jsem v autě vedle Klause. Měli jsme namířeno do dalšího tábora vlkodlaků. Znovu jsem se zakousla do svého hamburgeru, který mi Klaus sehnal cestou na benzínce.

Celou dobu jsme byli potichu, neměli jsme se o čem bavit. Klaus vjel autem do lesa a na kraji cesty zastavil.

Nemusel mě ani vyzývat, pochopila jsem, že musím vystoupit. Následovala jsem ho hluboko do lesa. Cestou se ozývala spousta podivných zvuků, bylo to sice zvláštní, ale raději jsem se držela v blízkosti Klause.

Z dálky jsem spatřila plápolat oheň. Nejspíš už tam budeme, pomyslela jsem si. Byl to opravdu rozlehlý areál, bylo tam jedno ohniště a v okolí několik dřevěných chatek. Pohybovalo se tam přibližně deset lidí, byli to muži i ženy.

Klaus se vydal k jednomu muži. Byl nejvyšší a zdál se být i tím nejsilnějším z nich. Začali se na něčem domlouvat. Klaus po chvíli ukázal prstem na mě, a tak jsem se vydala k nim.

"Můžeš začít," ušklíbl se. Povzdechla jsem si a postavila se k tomu největšímu. Okamžitě se zakousl do mého krku. Škubla jsem sebou bolestí, Klaus to celé spokojeně pozoroval. Vlkodlak se nakonec odtáhl a nechal si Klausem zlomit vaz.

"Tak na co čekáš? Nakrm všechny ostatní," rozkázal mi Klaus. Povzdechla jsem si a neochotně se vydala k dalším vlkodlakům a krmila je svou krví. Když jsem tak učinila u všech, už jsem byla až příliš vysílená.

Klaus se ke mně vydal a rozkousl si zápěstí. Rychle jsem si vzala jeho ruku a napila se z ní. Jakmile usoudil, že mám dost, odstranil svou ruku a otočil se.

Nyní se okolo válelo alespoň deset těl mrtvých vlkodlaků, žádný z nich se zatím neprobíral. Klaus to celé nervozně pozoroval.

Nadechla jsem se a odhodlala se zeptat, "to se potom vrátíme opět do toho hotelu?" Klaus se na mě podíval, "přesně tak, lásko. Pojedeme tam."

Chtěla jsem mu říct, ať už mi tak neříká, ale raději jsem si to opět rozmyslela a byla dál zticha.Jeden z vlkodlaků se začal pohybovat, Klaus se vydal k němu. Pozorovala jsem, jak se takhle začali probírat další a další.

Trošku jsem se začala procházet po tábořišti. Dorazila jsem k jednomu srubu, byl na úplném kraji. Bylo tam vypsáno několik jmen. Před srubem bylo několik křížů, nejspíš to bylo pohřebiště. Ježily se mi z toho chloupky na zádech.

Rozhodla jsem se jít raději pomalu zpátky, Klaus už bude nejspíš hotov. S hlasitým prásknutím jsme silně narazila do stromu.

Dívala jsem se do očí nějakému muži. Zlomyslně se usmál a zakousl se do mého krku.Pokoušela jsem se křičet, ale dlouho se mi to nedařilo. S každým dalším mililitrem krve, který vysál, jsem byla jenom slabší.

Náhle muži přímo přede mnou odletěla hlava. Celé mé tílko se zaplnilo krví.Mužovo tělo se bezvládně skácelo na zem. Přede mnou tak stál Klaus a tvářil se hodně rozzuřeně. Viděla jsem ho rozmazaně, byla jsem příliš slabá.