Invincible 《Avengers》✔

4.Přezkoušení

Doletěli jsme na základnu a rozešli jsme se rovnou do zasedačky. Jelikož jsme přiletěli pozdě. Nic nového.

„Neříkal jsem za hodinu.“ pokáral nás Fury, hned jak jsme vešli dovnitř.

„No co. Jsme tu, tak není co řešit.“ odbyla jsem ho.

„Vaše chování mi vážně chybělo, Starková.“ pronesl ironicky.

„Takže jsem vám chyběla. Já to věděla.“ zasmála jsem se.

„Přejdeme nejdříve k vašemu hodnocení.“ ignoroval mě a otočil se na ostatní.

Suchar. Stejnak vím, že jsem mu chyběla. Chyběla jsem všem. Tohle bylo hodně egoistický. Lepším se. Nebavilo mě poslouchat jejich výsledky, tak jsem jednoduše vypnula.

„Starková, posloucháte mě?“ zvýšil Fury trochu hlas.

„Co si říkal, brouku?“ zeptala jsem se s klidem.

Pak mi došlo, co ze mě vypadlo. Ve Furym se to jen vařilo a Tony měl co dělat, aby udržel záchvat smíchu. Stejně na tom byli i Sam, Peter a dokonce i Bucky. Ostatní si udrželi kamennou tvář.

„Měla byste poslouchat. Jde o vaše přezkoušení.“ upozornil mě.

„Já poslouchám.“ usmála jsem se.

To ho naštvalo snad ještě víc, ale nedal to na sobě znát. Jenže zapomněl, že já vycítím každou emoci, díky schopnostem. Vztek v něm jenom kvetl. Proto jsme se nepřestávala usmívat.

„Vaše přezkoušení bude vypadat tak to.“ začal.

„Budete trénovat se všemi členy týmu. Kromě agenta Wilsona, Parkera. První z agentkou Maximoff, vaše schopnosti. Tam s vámi bude i agentka Brown. Poté biologické znalosti s doktorem Bannerem.  Poté Stark. Prozkoušení vašich znalostí s oblekem. Následuje lukostřelba s agentem Bartonem. Vytrvalostní běh společně s kapitánem Rogersem. Bojové a gymnastické dovednosti s agentkou Romanoff. Střelné zbraně s agentem Barnsem. A vyvrcholí to simulační zkouška. Mezitím budete mít pauzu na oběd.“ přečetl mi můj plán na zbytek dne.

„No super. Jenže tu nemám svůj luk ani svůj oblek.“ namítla jsem.

„O to se postará Stark a Barton. Vy se běžte připravit. Za 15 minut na prvním stanovišti.“ nařídil mi.

„Fajn.“ zabručela jsem.

Zvedla jsem se a vydala se do svého pokoje tady na základně. Z tašky jsem vytáhla oblečení a převlékla se. Vlasy jsem sepnula do vysokého culíku. Zavázala jsem si tkaničky, popadla jsem mikinu a vydala se rovnou do tělocvičny. Wanda s Jess tam na mě už čekaly.

„ Připravená?“ optala se mě Wanda.

„Já vždycky.“ usmála jsem se.

„Dobře. Začneme s telekinezí.“ rozhodla.

„Souhlas.“ kývla jsem.

„Zvedni tuhle cihlu a hoď s ní o támhletu zeď.“ ukázala na zeď.

Udělala jsem přesně to, co mi řekla. Cihlu jsem poslala proti zdi a ta se o ní úplně roztříštila.

„Výborně. Teď támhletu hromadu krabic přesuň sem.“ ukázala mi, co mám udělat.

Opět jsem to udělala bez chyby, i s trochou předvádění. Místo hromady jsem postavila takový divný hrad. Jsem dobrá. Potom přišli na řadu zbylé schopnosti. Telepatie, empatie, teleportace, vnucení emocí a na konec moje nová schopnost neviditelnost. O které vlastně Fury ještě nevěděl.