Invincible 《Avengers》✔

29.Zasloužená dovolená

V sedm ráno mě probudil budík. Po pátrání, tedy spíš zeptání se Jarva, jsem zjistila, že v tom má prsty Tony. Nezapomněl i zprávu, že se máme všichni v půl osmé hlásit v malé kuchyňce. Ani vyspat mě nenechají. Protáhla jsem se a neochotně vylezla z postele. Otevřela jsem komodu a prohrábla oblečení v ní. Po dlouhém přehrabovaní jsem nakonec zvolila šedivé roztrhané džíny, ke kterým jsem přidala hnědí pásek, a černé tričko AC/DC. Převlékla jsem se a zalezla do koupelničky. Vyžehlila jsem si vlasy a nalíčila se. Spíš tedy nanesla řasenku a jemné linky. Vylezla jsem zpět do pokoje, kde jsem si obula černobíle Vansky a vydala jsem se do kuchyňky. Tam už samozřejmě byli všichni až na mě.

„Zase pozdě.“ povzdechl si pobaveně Tony.

„No co. Nevěděla jsem, co si vzít na sebe.“ usmála jsem se nevinně.

„Holky.“ ušklíbl se Sam.

Probodla jsem ho pohledem, ale nijak jinak jsem to neřešila. Na jednu stranu měl trochu pravdu.

„Fury na vás čeká.“ přišla Hillová.

„Bomba. Jde se za pirátem.“ zaradovala jsem se falešně.

„Snaž se nebýt nepříjemná.“ koukl na mě Tony po cestě.

„Až mě přestaneš budit tak brzy, tak možná budu.“ mrkla jsem na něj.

Protočil oči a něco zabrblal. To jsem mu ale nerozuměla. Možná to bylo i dobře. Došli jsme na můstek, kde už nás očekával Fury.

„Doufám, že jsem vás nezbudil.“ otočil se na nás.

„Tentokrát se o ranní budíček postarala Plechovka.“ pronesla jsem podrážděně.

„Budu dělat, že jsem to neslyšel.“ ozval se Tony.

„Jak dopadla vaše včerejší mise?“ změnil téma Fury.

„Hydra je definitivně zničena.“ odpověděl mu Steve.

„A bratři DellaValle?“ zajímal se.

„Oba dva jsou mrtvý.“ odpověděla jsem mu tentokrát já.

„Dobrá práce, Avengers. Myslím, že si teď zasloužíte pořádnou dovolenou.“ pochálil nás.

„No když už jste to nakousl, Fury.“ ozval se zase Tony.

„Poletíme si sbalit do Stark Toweru a všichni odlétáme do Malibu, právě na onu dovolenou. Tedy až na Jessicu a Petera, ty jsou pozvaní na maturitní ples kamaráda od Petera v Queensu. Takže buďto přijedou pozdě, anebo vůbec. A samozřejmě nejede ani Bruce.“ oznámil nám Tony.

„A co vaše svatební cesta. Teď na ní máte čas.“ podotkla jsem.

„Pro mě budou nejlepší svatební cesta strávená s rodinou.“ usmála se Nat.

„Ještě, že se vždy schodneme.“ usmál se Tony a přitáhl si jí do objetí.

„Tak se jede ne?“ zvedla jsem se.

„Ať žije volno!“ zaradoval se Bucky.

Vysmátí jsme se vydali ke quingetu. Clint nastartoval a Tony přes celý quinget pustil písničku Highway to Hell od AD/DC. Hned jak začala hrát, jsem měla dobrou náladu. Společně s Tonym jsme zpívali, tedy spíš se snažili překřičet původní verzi. Dokonce se k nám přidala Nat i s Buckym. Zbytek se na nás jen díval. Poté následovala ještě jedna písnička od nich a to Back In Black. Opět naše čtveřice řvala přes celý quinget. Když jsme přiletěli do Toweru, rozběhla jsem se rovnou k sobě.