Invincible 《Avengers》✔

33.Noční můra

„Zlatíčko, vstávej.“ zašeptal mi Tony do ucha.

„Už je po všem?“ probrala jsem se.

„Ne. Natasha je pořád na sále.“ koukl na dveře sálu.

„Je tam už přes pět hodin.“ dodal Clint, který se opíral o stěnu.

„Jak dlouho jsem spala?“ zajímala jsem se.

„Asi hodinu.“ podotkl Steve, který stál vedle lavičky.

„A kolik je?“ zívla jsem.

„4:30 ráno, slečno.“ odpověděl mi Jarvis.

 „Jsi vyčerpaná, běž si lehnout.“ věnoval mi Tony starostlivý pohled.

„Nejdu. Chci vědět, jak dopadne s Nat. Zvládnu to tady.“ pousmála jsem se a zase si zívla.

„Byla si v bezvědomí, musíš se pořádně prospat a nabrat síly.“ podotkl Bucky.

„Zvládám to.“ ujistila jsem ho.

„No dobrá.“ povzdechl si Tony.

Opřela jsem hlavu opět o jeho rameno. Byla mi trochu zima. Steve to nejspíš poznal, tak si sundal sako a dal mi ho kolem ramen. Věnovala jsem mu děkovný úsměv, který mi oplatil. Pak zase nastalo čekání. Všichni jsme byli už netrpělivý, protože to trvalo strašně dlouho. Po další hodině, konečně vyšel Bruce.

„Jak je na tom?“ zvedl se Tony.

Já samozřejmě s ním.

„Kulka jí zasáhla játra, ztratila hodně krve a nedostatek kyslíku tomu moc nepřidal. Ale přežije to. Pár dní si ale poleží v umělém spánku.“ objasnil nám situaci.

Na všech bylo vidět, jak si oddechly. Nejvíc tedy asi na mě, Tonym a Clintovi. Je pravda, že mi tři k ní máme nejblíž. Zatočila se mi hlava, tím jsem dřepla zpátky na lavičku.

„Kate, v pohodě?“ přiběhla ke mně Wanda.

„Jen se mi zatočila hlava.“ prohrábla jsem si vlasy.

„Radši tě ještě prohlédnu. Pojď.“ rozhodl Bruce.

„Pomůžu ti.“ přišel ke mně Tony a pomohl mi vstát.

Dovedl mě až k lehátku v ošetřovně a já se na něj posadila. Všimla jsem si, že s námi šli všichni.

„Můžete si jít lehnout. Tady už být nemusíte.“ koukla jsem na ně.

„Chceme vědět, jak si na tom, takže tu počkáme.“ rozhodla za všechny Wanda.

Jen jsem se pousmála a Bruce se dal do kontroly. Změřil mi tlak, teplotu, zkontroloval činnost srdce, vzal mi vzorek krve, zkontroloval mi vzornice a pro jistotu mi udělal i cétéčko a rengen. Po hodině bylo vše za mnou.

„Podle všech vyšetření si relativně v pořádku. Jen jsi mírně podchlazená, máš lehký otřes mozku a vyšší tlak. A taky si vyčerpaná. Jinak je vše v pořádku.“ usmál se.

„Takže do postele a spát.“ konstatoval Tony.

„Dám ti prášky na tu hlavu.“ dodal ještě Bruce a podal mi prášek s vodou.

Spolka jsem prášek a zapila to vodou. Zbytek se pomalu vytrousil.

„Bylo by možná dobré, aby sis vypila aspoň jeden čaj.“ navrhl Bruce.

„Půjdu ho udělat.“ nabídl se Steve a zmizel.

„A já tě odvedu do pokoje.“ koukl na mě Tony.