Invincible 《Avengers》✔

22.Konec?!

Probrala jsem se další ráno v cele. Jako po každém dni plném pokusů mě bolelo celé tělo. Dnes to bylo o něco horší. Nejspíš za to mohl ten nový pokus. Otevřela jsem oči a pomalu jsem si sedla. Pak jsem se zarazila. Nebyla už jsem v cele Shieldu, nýbrž na Asgardu.

„Neboj, tohle není skutečné.“ ozvala se odněkud Frigga.

„A co tedy je?“ vyslovila jsem otázku do prázdna.

„Takový jinačí sen.“ odpověděl a já jí konečně zahlédla.

„Aha.“ zabrblala jsem zmateně.

„Musíš být silná, abys uspěla.“ pousmála se.

„S čím uspěla?“ nechápala jsem.

„Abys zvládla zkoušku, kterou si na tebe život připravil.“ mluvila tajemně.

„Ale jakou?“ naléhala jsem na odpověď.

„Brzy zjistíš, sbohem.“ usmála se a zmizela.

„Friggo?“ křikla jsem a vzbudila se.

„Kate, jsi v pohodě?“ zeptala se mě vystrašeně Nat.

„Já nevím.“ zabrblala jsem.

„Co se ti zdálo?“ zeptal se mě Clint.

„Byla jsem na Asgardu a viděla Friggu. Mlela něco o tom, že musím být silná, že si na mě život připravil nějakou zkoušku a já jí musím zvládnout.“ řekla jsem stručně a otočila se na něj.

„Myslíš, že myslela ty pokusy?“ zamyslela se nahlas Wanda.

„Já nevím. Neodpověděla mi.“ lehla jsem si zpátky.

„Dobré ráno, mí přátele.“ přišel Sebastian a Sharon.

„Nikdo tady není tvůj přítel, ty parchante.“ křikl po něm Clint.

„Tady se někdo špatně vyspinkal.“ řekl přeslazeně směrem k němu.

„A jak pak se vyspinkala naše Kate?“ otočil se na mě.

„Úžasně. Ale mohli by tu být pohodlnější postele.“ sedla jsem si.

„Pořád tě to hrdinství nepřešlo?“ prskla po mě podrážděně Sharon.

Musela jsem jí hrozně lézt na nervy. Popravdě jsem z toho všeho, byla na pokraji zhroucení. Nebyl by pokus, u kterého bych si nepřála se už neprobrat. Vždy jsem tu myšlenku ale zahnala. A samozřejmě jsem to na sobě nedala znát.

„Ne. A taky nikdy nepřejde.“ nahodila sem drzý úšklebek.

„Tak se o tom přesvědčíme.“ promluvil Sebastian.

Otevřel celu a Sharon mi dala ruce za záda.

„Zase si jí na chvíli půjčíme, pak jí zase vrátíme.“ zasmál se na ostatní.

„Za tohle zaplatíš, ty parchante.“ zařval na něj Sam a praštil do skla.

„Budu s tím počítat.“ uchechtl se Sebastian.

Vyšli jsme z věznice a došli až do laboratoře.

Tony povz.

Seděli jsme v letadle a letěli jsme směr základna. Deset minut před přistáním se Rogers zvedl, že zopakuje plán.

„Takže si to zopakujeme. Vy pane, Fury a Jessica půjdete hlavními dveřmi přímo do pracovny ředitele. Tam by měl být váš dvojník. Zlikvidujete ho a podáte hlášení všem agentům. Tak poznáme kdo je s námi a kdo s Hydrou.“ vysvětlil směrem k těm třem.