Invincible 《Avengers》✔

16.Nepřítel s přátelskou tváří

„Kate, vstávej.“ zatřásla se mnou Emily.

„Děje se něco?“ zeptala jsem se rozespale.

„Táta se dole pere s nějakými chlapy.“ zašeptala.

„Cože?! A kde je Steve s Buckym?“ vyskočila jsem na nohy.

„Ty jsou tam s ním.“ vzlykla.

„Neboj, táta bude v pohodě. Ty se teď schovej do šatny a nikam nechoď, ano.“ nakázala jsem jí.

Jen kývla a schovala se. Já se potichu vydala na pomoc dolů. Jakmile jsem otevřela dveře pokoje, uslyšela jsem rámus ze zdola. Kdo by to sakra mohl být. Zneviditelnila jsem se a potichu sešla dolů. Steve bojoval se třemi, Bucky kryl záda Clint, který odstřeloval ty, co se blížili k domu. Několik protivníků, už leželo na zemi. Bucky si jednoho nevšiml. Ten se nebezpečně blížil ke Clintovi. Popadla jsem nůž, co ležel na zemi a hodila ho po něm. Poslala jsem všem třem, že jsem tam a dala se do akce. Jednoho chlapíka jsem chytla ruku a přehodila ho přes záda. Když ležel na zemi, tak jsem mu vrazila ještě pěstí. Popadla jsem pistoli a vydala se k dalšímu. Jakmile viděl pistoli ve vzduchu tak se zarazil. Když byl už blízko, vystřelila jsem. Další dole. Steve a Bucky mezitím dorazily dalších pět. V domě už nikdo nebyl. Zviditelnila jsem se a popadla náhradní luk. Od Clinta jsem si vzala pár šípů a pomohla mu s odstřelováním.

„Nemám šípy.“ oznámil, když vystřelil poslední.

Venku byli ještě čtyři. Dostala jsem se všem do hlavy a pouhou myšlenkou je všechny zabila.

„Tatííííí!!“ ozval se křik ze zhora.

„Emily.“ křikla jsem.

Teleportovala jsem se nahoru. Jeden muž jí držel v náručí s pistolí u hlavy.

„Půjdeš se mnou, jinak jí zastřelím.“ poručil mi.

„Udělej to a nepřežiješ.“ procedila jsem naštvaně skrz zuby.

„Poslechni a nic se jí nestane.“ nasadil kamennou tvář.

„To ti tak budu věřit, ty parchante.“ špitla jsem si pro sebe.

Tak jo, Kate. A teď rychle něco vymysli.Okřikla jsem se v hlavě. Nemohla jsem použít schopnosti, to by poznal. Byl vylepšený. Sakra, co teď.

„Fajn. Pust jí a půjdu.“ povolila jsem.

Bez protestů jí pustil a chytl mě. Je blbější než jsem si myslela. Šli jsme po schodech, dole stali Clint s Buckym.

„Pust jí.“ okřikl ho Bucky.

„To je v pohodě. Emily je nahoře. Zvládnu to.“ uklidnila jsem je.

Potřebovala jsem se dostat z jejich dosahu, abych ho mohla zlikvidovat. Na opasku měl totiž bombu. Kdyby to bouchlo, tak mimo dům. Vyšli jsme ven a pomalu mířili k jejich autu. Nechala jsem na pravá ruce vytvořit malý štít.

„Pokračuj a vyhodím nás do vzduchu.“ upozornil mě.

Jak to, že to věděl. Nechala jsem toho a šla dál. Najednou mě někdo srazil k zemi. Muž zpanikařil a odstřelil se. Odhrnula jsem si vlasy, abych zjistila, kdo byl můj zachránce.

„Justine?“ vydechla jsem překvapeně.

„Ahoj.“ usmál se a zvedl se.

„Co tu chceš?“ sedla jsem si.

„Děkuju za záchranu, by stačilo.“ uchechtl se a podal mi ruku.

„Neodpověděl si.“ přijala jsem jí.