Nevlastní bratr (Korekce)

46. Kapitola 🌟

,,Já si to vezmu támhle, jo?'' Ukázala jsem na vedlejší pokoj.

,,Jo, klidně jdi.'' Pohlédl na mě podezřívavě. Vypadalo to spíš jako, že si myslí, že mám kluka.

,,Jane! Promiň. Já na to úplně zapomněla.''

,,No, víš jak jsi mě vyděsila. Snažila jsem se být v klidu, ale....moc mi to nešlo a...řekla jsem Jacobovi, že přijedeš.''

,,To neva. Ještě dřív než tam půjdu​, se chci s Thesou porozhlédnout po okolí. A prosím tě, v žádném případě mu neříkej, že jsme spolu mluvily. Děkuju.''

,,Dobře, když chceš.''

,,Pozdravuj mého tátu a měj se hezky. Neměj o nás strach a zítra zase zavolám.''

,,Už je u vás něco kolem jedenácté večer, takže neponocujte a buďte na sebe opatrné. Pozdravuj Thesu a...mám tě ráda.''

,,Ahoj.'' Rozloučily jsme se.

Vrátila jsem se zpátky do pokoje k nim. Posadila jsem se na zem vedle Thesy a divila jsem se, proč na mě všichni tak civí.

,,Dany se ptal, kdo ti volal.'' Podívala se na mně Thesa se strachem v očích.

,,Kdo mi volal?....Mně volala....moje kamarádka Jana.'' Zalhala jsem.

,,Vážně?! Promiň, ale slyšel jsem váš rozhovor, teda jenom, co jsi říkala ty, ale neznělo to jako kamarádka.'' Zadíval se mi do očí.

,,Ona je velice starostlivá. A chtěla abych zašla za svojí babičkou. Ona tady naše babička bydlí. Já jsem jí ale řekla, že se chceme s Thesou nejdříve porozhlédnout po okolí. Taky jsem jí řekla, ať pozdravuje mého tátu. A to je asi vše.'' Rozelhala jsem se.

,,Promiň. Já nechci být nějaký šťoural, ale mám pocit, že něco tajíš. No, každopádně jdeme hrát!'' Vytáhl ze skříně láhev od...nejspíše whisky. Posadili jsme se do kruhu a láhev jsme položili doprostřed.

,,Jakou verzi hrajeme?'' Napadlo mě teď.

,,Na pravdu nebo úkol? Ale bacha, naše pravidla se můžou lišit.'' Varoval nás Jacob.

,,Jaká jsou vaše pravidla?'' Zajímalo hned Thesu.

,,Takže, buď musíš říct pravdivou odpověď na položenou otázku nebo, musíš políbit toho, kdo ti ji zadal...ne kluk kluka a ne holka holku. No a aby to byla sranda, tak k tomu polibku si ještě musíš svléknout část oblečení.'' Objasnil nám Mason. Celou dobu jsem pozorovala jak Thesa ani na vteřinu nespustila z Masona oči.

,,Tak hrajem.'' Rozkázala jsem.

,,Tak já začnu!'' Nabýdl se Jacob.
Roztočil láhev a hádejte, na koho to padlo?! Jistě, že na...mě!