27. Kapitola 🌟

6.4K 265 3
                                    


M) Jacobe! Prosím. Řekni mi něco jiného.

J) Necháš si udělat tetování.

M) Ne!!! Rodiče by mě zabili. Táta by mě vykuchal.

J) Tak někam, kde není vidět.

M) Jak by muselo být velké?

J) To je na tobě. Teda, aby mělo alespoň centimetr.

M) Já nevím. Bolí to?

J) Řekni buď Ano, nebo Ne.

M) Fajn, nechám si udělat tetování.

J) Slib to.

M) Já, Melanie Hosterová slibuji, že pokud mě Jacob Daniel Anderson odveze domů a nerozmyslí si, že to musím udělat, si nechám udělat tetování větší než 1 centimetr.

M) Fajn?

J) Už jedu. Buď připravená!

. . .

Já jsem pitomá!! Já nechci tetování. To bude bolet. Já umřu.

Sbalila jsem si věci a králíčka jsem si schovala do dlaně. Přišla jsem do kuchyně, oba tam stále byli.

,,Oběma vám chci moc poděkovat! Jste strašně moc hodní. Nebýt vás, asi by to se mnou nedopadlo dobře. Kdybyste cokoliv potřebovali přijďte sem.'' Podala jsem jim papírek s mojí adresou.

Oba jsem je ještě objala a odešla jsem. Před domem už stála motorka na které seděl Jacob s helmou v ruce.

,,Čau kotě!'' Hodil mi helmu. Chytla jsem ji a nandala si ji na hlavu a králíčka jsem si schovala pod oblečení a tiskla ho k sobě. Posadila jsem se za Jacoba a chytla se ho kolem pasu.

,,Už víš jaké tetování si necháš udělat?'' Nastartoval motor.

,,Kdy a kde si ho mám něchat udělat?'' Zeptala jsem se.

,,Já si nechával ta svá dělat v jednom podniku asi 30 km odtud. A mohla bys, buď dneska, nebo zítra. Pak už tady budou rodiče a budeš pod dozorem.''

,,Nebudou. Jane říkala, že si to o týden prodlouží.'' Usmála jsem se.

,,To neva. Dneska nebo zítra.'' Přidal na rychlosti.

,,Dobře zítra odpoledne. Ale pod podmínkou, že až řeknu tak mě odvezeš tam a až řeknu tak zase zpátky.'' Zvážněla jsem.

,,Dobře.''

Nevlastní bratr (Korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat