-3-

5K 296 16
                                    

Čekala jsem před školou na mámu. Měla už 20 minut spoždění a telefon mi nebrala. Za sebou jsem uslyšela smích. Otočila jsem se a spatřila Lucase s jeho partou. O něčem se pobaveně bavili a naštěstí si mě nevšimli. Ale jen nachvilku.. Najednou se Lucasova hlava otočila mým směrem. Když mě uviděl, zamračil se.

"Hej Lucasi kam jdeš?" uslyšela jsem jeho kámoše. Lucas se vydal ke mě a nespouštěl ze mě oči.

"Princezna má problémy?" zeptal se chraplavě Lucas, když došel až ke mě. O krok jsem ucouvla a podívala se mu zpříma do očí.

"Nechci se s tebou hádat," odpověděla jsem. "Proč mě nenecháš na pokoji?" zbytek jeho party se za něho postavilo a střídavě se na nás koukali. "

"Jen jsem tě tady viděl stát o samotě. Tak mě zajímalo, jestli máš nějakej problém. Na co tady čekáš?" Lucas se rozhlídl a já si povzdychla.

"Na mámu," vysvětlila jsem. "Má pro mě dojet, abychom zajeli na nákup." 

"Lucasi," zabručel znovu kluk."Můžeme-" 

"Počkej Aarone," zastavil ho zvednutou rukou. "Teď mluvím tady s princeznou. Mohli bychom tě svézt-" 

"To nebude potřeba," líbezně jsem se usmála, když jsem spatřila jak mámino auto vjelo na školní parkoviště. "Můj odvoz už je tady," chtěla jsem kolem něho projít, ale chytl mě za paži a stáhl zpět k sobě. 

"Snažím se být hodnej," zavrčel mi do obličeje a já znovu ucítila ten cigaretový kouř a mentolky. "Měla bys být ráda." 

"A proč?" zvedla jsem jedno obočí. "Chceš snad abych ti dělala úkoly? Asi tě zklamu, Lucasi, ale já taková nejsem.. Nebudu ti dělat úkoly jen kvůli tomu, že na mě budeš hodnej. Všichni na škole se tě bojí a já vlastně nechápu proč.. A teď," vytrhla jsem se mu. "Ahoj." vydala jsem se k máminimu autu a cítila na sobě pohled všech kluků.

"Kdo to byl zlatíčko?" zeptala se mamka hned, jak se posadila.

"To byl největší grázl na škole," odpověděla jsem vklidu a položila si tašku na zadní sedadlo. "Je to fakt milý člověk." ucedila jsem ironicky. Máma se zasmála a rozjela se k obchoďáku.

"Nevypadal zle," pokračovala. "A byl dokonce moc pohledný." 

"Prosímtě mami," zaskučela jsem zoufale. "Jen kvůli tomu, že ty jsi na špatný kluky, já taková nebudu." máma se znovu zasmála, ale už na to nic neřekla. Opřela jsem si hlavu o okýnky a dívala se ven. Dnešek bude ještě dlouhý.


"Zajdu si ještě tam do toho krámku.. Počkáš tu nebo jdeš se mnou?" zeptala se máma. 

"Počkám tady a pohlídám tašky," odpověděla jsem. Mamka přikývla a odešla do obchodu s porcelánem. Posadila jsem se na lavičku a vytáhla mobil. Rozhodla jsem se napsat tetě Lili. 

"Ahoj," ozvalo se nademnou. Zvedla jsem hlavu a uviděla kluka, který patřil do Lucasovi party. "Chtěl jsem se představit.. Jsem Nolan." 

"Winnie," řekla jsem mu své jméno. "Kde máš Lucase?" nadzvedla jsme jedno obočí.

"Nejsme pořád spolu," uchechtl se. "Vzal jsem bráchu na limonádu." ukázal za sebe a já spatřila asi sedmiletého kluka. "Hele Lucas není tak špatný-" 

"Jasně," zasmála jsem se. "A já jsem anglická královna." zavrčela jsem. "Hele nechci mít problémy z toho, že si s tebou povídám-" 

"Nebudeš," řekl rychle. "Chtěl bych tě pozvat na můj mejdan. Můžeš sebou vzít i tu svou pěknou kamarádku," navrhl. "Dej mi svoje číslo. Pošlu ti mojí adresu." nadiktovala jsem mu moje číslo a za pár sekund mi přila SMSka. "Dojdeš? Je to zítra." 

"Uvidím," pokrčila jsem rameny. Mamka zrovna vyšla z krámku. "Tak se měj, Nolane." 

"Ty taky, Winnie." usmál se a vrátil se za svým bratrem.

"Kdo to byl?" zeptala se máma. Jen jsem zakroutila hlavou, že o tom nechci mluvit a pomohla mámě vzít tašky. Vydali jsme se k autu, kde jsme nákup dali do kufru a jeli domů. Když jsme dojeli, táta nám pomohl s nákupem. "Jak šlo psaní?" optala se máma a políbila ho.

"Celkem dobře," pokrčil rameny. "Napsal jsem dvě kapitoly." Vyzula jsem si boty a zamířila nahoru. "Winnie?" zastavil mě táta.

"Ano?" otočila jsem se.

"Táta mi říkal o těch kurzech baletu.. Vážně to nechceš zkusit?" zeptala se pomalu máma. "Třeba to zvládneš, medvídku.." 

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Už to nikdy nebude takové jako před tou nehodou.." rychle jsem se otočila a vyběhla schody. Vešla jsem do pokoje a zavřela za sebou dveře. Převlékla jsem se do tepláků a obyčejného trika a sedla si na postel. Najednou mi přišlo upozornění, že mi došla žádost na facebooku.

Podívala jsem se a zjistila že si mě Nolan White chce přidat do přátel. Pousmála jsem a jeho žádost příjmula.

Truth (Book #3)Kde žijí příběhy. Začni objevovat