"Tebe pozval Nolan White na jeho mejdan?" zeptala se Elena překvapeně u oběda.
"Nás," opravila jsem jí. "Neslíbila jsem mu, že dojdeme, takže pokud se ti nechce-"
"Chce," přikývla. "Můžu se připravit u tebe? Nebude to tvým rodičům vadit?"
"Dneska nebudou doma," kousla jsem si do mrkve. "Takže klidně.. V kolik dojedeš?"
"V pět?" navrhla a já jen přikývla. Najednou celá jídelna zmlka a já se rozhlídla, abych zjistila důvod. Když jsem viděla Lucase a jeho partu jak míří k našemu stolu, pochopila jsem.
"Co zas chce," povzdychla jsem si a odstrčila tác s jídlem. "Nějak mě přešla chuť."
"Princezno," oslovil mě posměšně Lucas. "Nechutná ti?" Ignorovala jsem ho a podívala se na Nolana.
"Ahoj," usmála jsem se.
"Nazdárek Winnie," oplatil mi úsměv. Lucas se na něho zamračeně podíval. "Včera jsme se náhodou potkali v obchoďáku." vysvětlil a Lucas jen přikývl. Potom obrátil svou pozornost zpět na mě. Zvedla jsem se od stolu a vzala tác do ruky. Chtěla jsem ho odnést, ale Lucas mi zastoupil cestu.
"Co se zase děje?" zeptala jsem se. "Blbě ses vyspinkal?" všimla jsem si, jak se Lucas zhluboka nadechl a Nolan mu položil ruku na rameno.
"Měli bychom jít, kámo," promluvil potichu.
"Jo jen běžte," přikývla jsem. "Dát si cigárko nebo něco," Nolan se na mě přes Lucasovo rameno ušklíbl. "Stejně se uvidíme večer."
"Tys jí pozval?" obrátil se Lucas na Nolana, který přikývl.
"A taky tam tu krásku," mrkl na Elenu, která odvrátila pohled. Nolan se uchechtl. "Pojď brácho-" Nolan zatahal za Lucasovo rameno a ten udělal pár kroků dozadu. Zvedla jsem ruku a se sladkým úsměvem jsem jim zamávala. Když opustili jídelnu, všichni si začali šeptat o tom, co se tu právě stalo.
"Je to idiot," zamumlala jsem Eleně, když jsme šli společně odnést tác a vyšli z jídelny. "Nechápu proč se ho všichni bojí.."
"Protože zmlátí každého, kdo se mu postaví." odpověděla Elena. "Ale ty se z toho vždycky dostaneš."
"Jsem holka," pokrčila jsem rameny. "Je jasný, že mě nezmlátí."
"S holkama jako my se ani nebaví, Winnie. Jeho zajímají holky, která kouří, chlastají a spí s každým." zastavila jsem se uprostřed chodby a Elena se na mě nechápavě podívala.
"Co když ho změním?" zeptala jsem. "Co když dokážu, že se dokáže zamilovat do holky jako já?"
"Jsi si jistá, že to chceš udělat?" zamračila se Elena. "Nemusí se ti to povést.. Je to "Bad boy"" naznačila v uvozovkách.
"Neboj se, Eleno," tajemně jsem se usmála. "Mám to v genech."
"Jsem tak ráda, že sis našla tak rychle kamarádku!" řekla nadšeně máma, když jsem pro mě a Elenu připravovala něco k snědku a pití. "A nemůžu uvěřit, že jdeš na párty! Nikdy jsi na žádné nebyla."
"Nebyla no," pokrčila jsem rameny. Ozval se zvonek. "To bude Elena." odešla jsem otevřít. "Ahoj," usmála jsem se a nechala se obejmout. "Pojď dovnitř." pustila jsem jí a ona vešla do domu. "Jen vezmu v kuchyni občerstvení a jdeme nahoru."
"Jasně," přikývla s úsměvem Elena. Šla mi pomoct to vzít a máma se ní usmála. "Dobrý den." pozdravila.
"Mami toto je Elena. Eleno moje mamka." představila jsem je.
"Moc mě těší," máma nastavila k Eleně ruku, která jí přijmula. "Říkej mi prosím Katie a tykej."
"Dobře Katie," zasmála se Elena. Jen jsem obrátila očima.
"Tak jdeme?" zeptala jsem se. Odešli jsme nahoru a já položila jídlo na stůl. Potom jsem zavřela dveře. "Přemýšlela jsem, co si vezmu na sebe, ale na nic jsem nepřišla.." zamumlala jsem.
"Jo nad tím jsem přemýšlela cestou ze školy," přikývla Elena a poklepala na tašku, co měla přes rameno. "Proto jsem ti vzala svoje šaty a můžeme je zkombinovat tam s tou košilí," ukázala na židli, kde jsem měla přehozenou kostkovanou košili, kterou jsem si ještě nestihla schovat.
"Tak ukaž," pobídla jsem jí a Elena poslechla. Položila tašku na postel a vytáhla šedé šaty. Teda myslela jsem si, že to jsou šaty. "Je to krátky!" vypískla jsem.
"Není," zasmála se. "Tu košili si uvážeš kolem pasu, takže klídek. A ještě se podívám na boty," hodila po mě šaty a já je chytila. Došla k mé skříni a nakoukla dovnitř. "Perfektní," ozvala se po chvíli. Otočila se zpět na mě a v ruce držela černé kotníkové boty na platformě. "Tak oblíkat!" zatleskala a já si povzdychla. Mezitím co jsem se převlíkala, Elena si vytáhla oblečení, které si vezme ona.
Když jsem na sobě měla ty těsné a krátké šaty, musela jsem si je stále stahovat dolů. "Vypadám jak šlapka."
"Hej jsou to moje šaty!" zamračila se Elena. "A náhodou ti sluší. Zdůrazňují tvojí postavu," mrkla na mě a já obrátila očima. Vzala jsem si košili a uvázala si jí okolo pasu.
"Nejsem si jistá," zamumlala jsem. Elena na sobě měla džínové kraťase a krajkový top. Vypadala nádherně.
"Sluší ti to," zopakovala. "A teď se posaď.. Trošku tě namaluju." posadila jsem se na postel a Elena vytáhla svůj make-up. Když byla hotová, došla jsem k zrcadlu, abych se na sebe podívala. Vypadala jsem jinak.
Nazula jsem si boty a prohrábla si vlasy. "Myslím že s tímhle vzhledem by se do mě mohl zamilovat." ušklíbla jsem se a Elena přikývla.
"Ale měla by sis dát pozor," řekla a já se na ní nechápavě podívala. "Aby ses náhodou nezamilovala ty do něho."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
