"Panebože-" vydechla jsem, když ho spatřila. Rychle jsem k nim přiběhla a pomohla Nolanovi, Lucase dostat na gauč. Když jsme ho položili, potichu zachraptěl. "Neměli bychom ho vzít spíš do nemocnice?"
"Ne-" zamumlal potichu Lucas než mi Nolan stačil odpovědět. "Do nemocnice ne-nechci."
"Nemluv," nakázal mu Nolan. "Winnie doběhni do koupelny. Ve skřínce je lékarnička," jen jsem přikývla a rychle jsem pro ní běžela. Když jsem došla zpět, Lucas byl bez trika. Jeho tělo pokrývalo spoustu modřin a odřenin. Zhluboka jsem se nadechla a podala lékarničku Nolanovi, který věděl co přesně má udělat.
"Co se stalo?" zeptala jsem se, ale neodpověděl mi. Lucas měl zavřené oči a já se bála, aby neměl otřesk mozku.
"Doháje," zavrčel Nolan. "Je to horší než jsem si myslel.."
"Cože?" podívala jsem se na místo, kam se díval a já spatřila střelnou ránu. Dala jsem si ruku před pusu, abych nevykřikla. "Musíme ho vzít do nemocnice, Nolane!"
"A jak jim to vysvětlíme?" zvedl ke mě pohled. "Nemůžeme ho tam vzít, Winnie.."
"Ale co když umře? Nevíme co máme dělat!"
"Nedělám to poprvé," odpověděl a pokračoval v ošetřování. Nechápavě jsem svraštila obočí a až teď jsem si všimla jízvy, kterou měl Lucas na boku. Věděla jsem, že to stejné zranění, které má teď. O krok jsem odstoupila. "Winnie můžeš zatlačit na tu ránu?" zeptal se a ukázal na černou látku u jeho nohou. "Musím si připravit věci na vyčištění a zašití." zmohla jsem se jen na přikývnutí a přistoupila k nim. Vzala jsem látku do ruky a přitiskla ji na jeho zranění. Cítila jsem jak přes látku přesakuje jeho krev.
"Dobrý můžeš to pustit," o krok jsem couvla a podívala se na své ruce, které měli červenou barvu. Nolan namočil čistý hadr do dezinfekci a přiložil to na ránu. Lucas zasyčel bolestí a já se podívala ke dveřím.
Vee byla stále v pokoji a nevěděla, co se děje. Měla bych tam jít a říct jí to? Nebo zůstat tady, kdyby Nolan potřeboval mojí pomoct? Jako kdyby vyslyšel moje myšlenky, zvedl hlavu a zadíval sen na mě.
"Běž za Vee.. Musí mít strach. Už to tady zvládnu-" jen jsem přikývla a vrávoravým krokem jsem došla do jejího pokoje. Vee se zrovna chystala posadit na vozík.
"Co je s Luem?" vyhrkla, hned jak mě spatřila ve dveřích. "Winnie? Jsi celá bledá! Co je s mým bratrem?"
"Bude v pořádku-" zamumlala jsem spíš pro sebe. Potřebovala jsem to slyšet.. Potřebovala jsem se ujistit, že doopravdy bude v pořádku.
"Co se stalo?" zeptala se znovu.
"Já nevím-" zakroutila jsem hlavou a opřela se o zeď. Potřebovala jsem se zhluboka nadechnout. "Nolan ho ošetří-"
"Panebože-" vydechla. "Jestli se mu něco stane-"
"Nic se mu nestane," řekla jsem rychle a přešla k ní, abych jí mohla obejmout, ale zarazil mě její pohled, který směroval k mým rukoum.
"To je krev?" špitla a já se podívala na ruce. Vee začali po tváři stékat slzy. "Někdo mu ublížil? Proč? Proč by to někdo dělal?"
"Vee-" špitla jsem a pevně jí obemula. "Lucas bude v pořádku. Bude rozumíš?"
Vee usnula a já vyšla z jejího pokoje. Zavřela jsem dveře a vrátila se do obyváku. Lucas ležel na gauči a ránu měl zalepenou a obvázanou. Nolan tu nebyl. Nebyli tu ani stopy po tom krvavém triku a všech těch věcí, co použil.
Slyšela jsem nějaký rámus z kuchyně a vydala se tam. Nolan stál u dřezu a na zemi u jeho nohou bylo sklo. Měl zaťaté pěsti a díval se oknem ven na zahradu.
"Nolane?" promluvila jsem potichu.
"Měl jsem na něho dávat větší pozor," řekl bez toho aby se na mě otočil. "Je to moje chyba.."
"Není to tvoje chyba-" zašeptala jsem a došla k němu. Položila jsem mu ruku na rameno a on se ke mě otočil. Po tváři mu stékala slza. "Kdo si myslíš, že to byl?"
"Já nevím," pokrčil rameny. "Mohl to být jeden kluk- Lucas mu něco dlužil-"
"TJ," zamumlala jsem a Nolan se na mě překvapeně podíval. "Ehm.. viděla jsem ho, když jsem tady byla." vysvětlila jsem.
"Tys tady byla?" zeptal se šokovaně. "Co je mezi tebou a Lucasem?"
"Já-" než jsem stihla odpovědět, Nolan pokračoval.
"Miluješ ho?" byla to druhá osoba, která se mě na to zeptala.
"Jdu se na něho podívat." vyhnula jsem se odpovědi a vrátila se do obyváku. Najednou se ozval zvonek a já šla otevřít.
"A ty jsi kdo?" zeptala se mě hnědovlasá dívka s dokonalou postavou a nepřátelským výrazem.